Jaké je napětí na uzlu odporů?
Odpory a více zdrojů
Moderátor: Moderátoři
Odpory a více zdrojů
V tomto tématu se u spínaných PC zdrojů monitoruje napětí z více než jednoho výstupu (tady z +12V a +5V), a z výsledku se zavádí zpětná vazba. A já jsem po 20-ti letech od střední školy zjistil, že netuším jak vypočítat napětí a proudy v uzlech, popřípadě vypočítat některý z odporů.
Jaké je napětí na uzlu odporů?
Jaké je napětí na uzlu odporů?
Před časem nad tím bádal i jistý pan Kirchhoff a výsledky dal třeba semka https://cs.wikipedia.org/wiki/Kirchhoffovy_zákony 
.....
.
Tak, jestli jsem se nesek, napětí na R3 je 2.25V (zaokrouhleno na 2 desetinná místa). Metoda smyčkových proudů to jistí. Jde to samo i superpozicí, nebo nasimulovat.
Edit: Přesnější výsledek je 2.2478723V
Edit: Přesnější výsledek je 2.2478723V
Člověk se celý život učí jenom proto, aby ve stáří všechno zapomněl.
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ J. Werich
Jednoduché je transformovat napěťové zdroje na proudové. Potom I3 = I1+I2 a R4=1/(1/R1+1/R2+1/R3). A výsledek: U0=I3*R4.
- Přílohy
-
- paralelní-zdroje.png
- (9.3 KiB) Staženo 94 x
Ani to není pravda úplně do detailů, jinak by totiž výsledek byl chybně jak se dopočítal Eleman. Protože proud z větve 5V není určen jen tím seriovým řazením R2+R3 - musí být respektován fakt, že na R3 už je nějaký úbytek vytvořený z 12V větve...
I já se rád doučím - protože sem taky tápal, jak to vůbec spočítat.
I já se rád doučím - protože sem taky tápal, jak to vůbec spočítat.
Jistě, přece Uo<5V, tedy dokud je tam R3, nemůže do zdroje 5 V tlačit žádný proud.
Oba zdroje přispívají kladným proudem do R3, na něm vznikne úbytek napětí, přesněji - každý ze zdrojů přispívá proudem rovným rozdílu napětí zdroje a Uo dělenému příslušným podélným odporem.
Jde to i jinak, když R3 odpojíš: ze zdroje 12 V do zdroje 5 V teče proud 7V/(27k+5k6) = 214,7 µA a nemá, kam utéci.
Máme tu odporový nezatížený dělič složený z R1 a R2, napájený napětím 12 V, který však "sedí" nikoli na nule, ale na tvrdém napětí +5 V. Jeho výstupní napětí naprázdno je tedy 5 + [7*5,6/(27+5,6)] = 6,2 V (zaokrouhleno).
Tento dělič má ale podle pana Thèvenina vnitřní odpor rovný paralelní kombinaci R1 a R2 (předpokládám, že oba zdroje mají zanedbatelně malý vnitřní odpor), tedy se dělič R1 a R2 chová jako jeden odpor 4k64 (zaokrouhleno). A je v sérii se zdrojem 6,2 V, tedy naprázdno je za ním pořád 6,2 V.
Když tento výstup zatížím odporem 2k9, vyjde mi výstupní napětí 2,38 V.
Oba zdroje přispívají kladným proudem do R3, na něm vznikne úbytek napětí, přesněji - každý ze zdrojů přispívá proudem rovným rozdílu napětí zdroje a Uo dělenému příslušným podélným odporem.
Jde to i jinak, když R3 odpojíš: ze zdroje 12 V do zdroje 5 V teče proud 7V/(27k+5k6) = 214,7 µA a nemá, kam utéci.
Máme tu odporový nezatížený dělič složený z R1 a R2, napájený napětím 12 V, který však "sedí" nikoli na nule, ale na tvrdém napětí +5 V. Jeho výstupní napětí naprázdno je tedy 5 + [7*5,6/(27+5,6)] = 6,2 V (zaokrouhleno).
Tento dělič má ale podle pana Thèvenina vnitřní odpor rovný paralelní kombinaci R1 a R2 (předpokládám, že oba zdroje mají zanedbatelně malý vnitřní odpor), tedy se dělič R1 a R2 chová jako jeden odpor 4k64 (zaokrouhleno). A je v sérii se zdrojem 6,2 V, tedy naprázdno je za ním pořád 6,2 V.
Když tento výstup zatížím odporem 2k9, vyjde mi výstupní napětí 2,38 V.