Stránka 1 z 2

Odpory a více zdrojů

Napsal: 22 čer 2015, 21:19
od Victronix
V tomto tématu se u spínaných PC zdrojů monitoruje napětí z více než jednoho výstupu (tady z +12V a +5V), a z výsledku se zavádí zpětná vazba. A já jsem po 20-ti letech od střední školy zjistil, že netuším jak vypočítat napětí a proudy v uzlech, popřípadě vypočítat některý z odporů.
Obrázek

Jaké je napětí na uzlu odporů?

Napsal: 22 čer 2015, 21:35
od Neniu
Před časem nad tím bádal i jistý pan Kirchhoff a výsledky dal třeba semka https://cs.wikipedia.org/wiki/Kirchhoffovy_zákony :)

Napsal: 22 čer 2015, 21:38
od Victronix
To znám. To jsem se učil :) . Nějaké příklady jsem na netu taky našel. Ale dva zdroje :oops: .....
Stydím se, nemůžu na to přijít.

Napsal: 22 čer 2015, 21:47
od Sendyx
Zkuste ze své pozice přejít na super pozici :D .

Napsal: 22 čer 2015, 21:54
od Victronix
Sendyx píše:Zkuste ze své pozice přejít na super pozici :D .
Sorry, ale na tohle můžu říct jenom:
Dík vo.e.
Kdybys aspoň trochu nakopnul.

Napsal: 22 čer 2015, 22:00
od Hill
Přece odporem R1 teče proud I1=(12-Uo)/R1.
Odporem R2 teče proud I2=(5-Uo)/R2.
Součet těchto proudů teče odporem R3 a vytváří na něm úbytek napětí Uo.

Takže stačí spočítat rovnici
[(12-Uo)/R1]+[(5-Uo)/R2] = Uo/R3 a vyjde ti Uo = 2,358 V.

Napsal: 22 čer 2015, 22:04
od Eleman
Tak, jestli jsem se nesek, napětí na R3 je 2.25V (zaokrouhleno na 2 desetinná místa). Metoda smyčkových proudů to jistí. Jde to samo i superpozicí, nebo nasimulovat.
Edit: Přesnější výsledek je 2.2478723V :lol:

Napsal: 22 čer 2015, 22:09
od Victronix
Díky Hille.
Můžeš mě, prosím Tě, vysvětlit, proč nepočítáš ještě s proudem z větve 12V do 5V? Tam je rozdíl 7V.

Napsal: 22 čer 2015, 22:23
od Kvicala_r
Ale on tam započítaný je - jinak bys na R3 měl součet proudů z větví 12V a 5V určených jen "seriovým" řazením těch odporů R1+R3 a R2+R3. Což samozřejmě není pravda - část proudu odteče z té 12V větve a odečte se od proudu z větve 5V...

Napsal: 22 čer 2015, 22:40
od Bernard
Jednoduché je transformovat napěťové zdroje na proudové. Potom I3 = I1+I2 a R4=1/(1/R1+1/R2+1/R3). A výsledek: U0=I3*R4.

Napsal: 22 čer 2015, 22:42
od Victronix
Kvicala_r píše:Ale on tam započítaný je ...
No jo. To je vono.
Dík. To jsem potřeboval.
Měl jsem elektroniku jako koníčka až tak do 22 let.
Pak víc jak 10 let nic a ono se to vykouřilo :evil:

Napsal: 22 čer 2015, 22:52
od Kvicala_r
Ani to není pravda úplně do detailů, jinak by totiž výsledek byl chybně jak se dopočítal Eleman. Protože proud z větve 5V není určen jen tím seriovým řazením R2+R3 - musí být respektován fakt, že na R3 už je nějaký úbytek vytvořený z 12V větve...
I já se rád doučím - protože sem taky tápal, jak to vůbec spočítat.

Napsal: 22 čer 2015, 22:56
od Victronix
Bernard píše:Jednoduché je transformovat napěťové zdroje...
To je zajímavý pohled.

Napsal: 22 čer 2015, 23:01
od Hill
Jistě, přece Uo<5V, tedy dokud je tam R3, nemůže do zdroje 5 V tlačit žádný proud.
Oba zdroje přispívají kladným proudem do R3, na něm vznikne úbytek napětí, přesněji - každý ze zdrojů přispívá proudem rovným rozdílu napětí zdroje a Uo dělenému příslušným podélným odporem.

Jde to i jinak, když R3 odpojíš: ze zdroje 12 V do zdroje 5 V teče proud 7V/(27k+5k6) = 214,7 µA a nemá, kam utéci.
Máme tu odporový nezatížený dělič složený z R1 a R2, napájený napětím 12 V, který však "sedí" nikoli na nule, ale na tvrdém napětí +5 V. Jeho výstupní napětí naprázdno je tedy 5 + [7*5,6/(27+5,6)] = 6,2 V (zaokrouhleno).
Tento dělič má ale podle pana Thèvenina vnitřní odpor rovný paralelní kombinaci R1 a R2 (předpokládám, že oba zdroje mají zanedbatelně malý vnitřní odpor), tedy se dělič R1 a R2 chová jako jeden odpor 4k64 (zaokrouhleno). A je v sérii se zdrojem 6,2 V, tedy naprázdno je za ním pořád 6,2 V.
Když tento výstup zatížím odporem 2k9, vyjde mi výstupní napětí 2,38 V.

Napsal: 22 čer 2015, 23:25
od Victronix
Hill píše:Jistě, přece Uo<5V, tedy dokud je tam R3, nemůže do zdroje 5 V tlačit žádný proud.
...
No jo, ale ty znáš hodnoty odporů a napětí. Obecně to takto neplatí.