[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Odděleno od tohoto vlákna. Killroy

Von se na to fakt nikdo nezeptá?
Jsem zvědavej bastlíř, co to bude až to bude, k čemu takový retro matroš? jestli je možno prozradit více. Dík

Asi na opravy starožitných audiopřístrojů?

Mi-ro: Na retrokonstrukce . Ty vykonovy na zesilovače z knihy od Ing. Milana Syrovátka. A ty VF na různý konstrukce z AR B. Mám hodně staré literatury a mám v tom zálibu . Asi tak.

Hydrawerk: To asi taky v budoucnu, protože hodně lidí na aukru prodává stará rádia jako "nezkošeno". Proč to normálně nastrčí do zásuvky?

matmafek píše:Mi-ro: Na retrokonstrukce . Ty vykonovy na zesilovače z knihy od Ing. Milana Syrovátka. A ty VF na různý konstrukce z AR B. Mám hodně staré literatury a mám v tom zálibu . Asi tak.

Ok, chápu a dík za odpověď. Kdybych někde něco ze sortimentu vyhrabal, ozvu se.

Zdárec,
matmafek-u, pokud v tom lítáš až takhle a budeš nějaký germania shánět, poptej se u precizka (Aukro) - má pestrý výběr - nových, nepoužitých. Jedná se o velice seriózního prodejce!

Taky jsem přítelem tradičních tranzistorových konstrukcí, ale germaniové tranzistory mi už vůbec nechybí. Vždyť křemíkové tranzistory se používají od šedesátých let, třeba 2N3055. https://en.wikipedia.org/wiki/2N3055
Věřím, že elektronky mají v zesilovačích nějaké opodstatnění, ale germaniové tranzistory? Neslyšel jsem o tom.

Hydrawerk: Taky vím že na germaniu není nic zvláštního ale byla to jistá etapa ve vývoji elektroniky a já jak už jsem psal mám v retru zálibu. O elektronky se zatím zajímám pouze teoreticky (vysoká cena, a vysoké anodové napětí). Ale rozhodně to neznamená, že neznám nesporné výhody křemíku nebo že ho vůbec nepoužívám (jestli to tak vyznělo). Prostě mě baví stavět ze starých knih a časopisů staré konstrukce. Jak jsem již naznačil prostě mě to přitahuje.

Matmafek ty bys skutečně staré rádio prostě strčil do zásuvky? To snad ne! To se dělá úplně jinak. Odformované kondenzátory potřebují svou údržbu, zkraty na uloženém prachu taky udělají svoje. A co různé zateklé zbytky z baterií, z limonád, co různá napájecí napětí, a co různé poruchy, které třeba vedly k odstavení zařízení? Kdepak, to se musí postupovat per partes - tedy krok za krokem - a opatrně.

Jirkati: Ještě že jsem si žádné na aukru nekoupil. Tady jsem opravdu pohořel. S těma opravana jsem stejně chtěl začít až si pořádně přičtu knihy: B. Pabst: Poruchy rádioprijmačov a ich odstraněnie a B. Pabst: Poruchy tranzistorových rádioprijmačov. To samé asi platí i na staré měřáky BM TESLA? Zatím jen konstruuju jednodušší konstrukce ale všechno co jsi mi napsal mi teď začíná docházet (ty kondenzátory a taky ten prach a ty napájecí napětí to tam může klidně něco odprásknout). Nevím co říct. Jako začínající bastlíř jsem totálně selhal. Jinak ti moc děkuju opravdu nevím jak mě to nemohlo napadnout. Fakt dík.

Narazil jsem na tvrzení, že zesilovač s germaniovými výkonovými polovodiči má oproti zesilovači s křemíkovými polovodiči podobně kvalitní a jemný zvuk jako mají elektronkové zesilovače.
Vyzkoušeno to ovšem nemám , jen jak jsem koupil, tak prodávám.
Má to podle mně svoje určité opodstatnění, pokud se jedná o klasické minimalistické tří - čtyř tranzistoroví zesilovače , 1 křemíkový tranzistor jako budič, druhý případně jako nadstavení klidového proudu a na výstupu dvojice výkonových germaniových trandů. Germaniové výkonové trandy totiž díky velmi malé rychlosti a trochu jiným charakteristikám zkreslovaly mnohem příjemněji než křemíkové, nepřidávaly do zvuku tolik nepříjemných vyšších harmonických.
I když můj první ubastlený výkonový zesilovač kdysi byl právě s germaniovými GC511/521 . Stejně jako jeden z prvních zesilovačů, na kterém jsem poslouchal muziku , v magnetofonu Tesla B58.

Pracoval jsem v podniku kde se vyvíjela a vyráběla průmyslová elektronika. Sám jsem už germániovou éru nezažil. Ale pamětníci vyprávěli, že když se přešlo z germánia na křemík, tak nějakou dobu servisáci s pytli domlouvacích kondenzátorů objíždeli uživatele - ty křemíky fungovaly na vyšší frekvence než dřív germánia a různě se to tam rozkmitávalo a vazbilo.

Jsou zapojení která chodila jen v germaniu.

Pár mých zkušeností:
Germania umí i malá napájecí napětí. Nejdou do výšek, nejsou tak náchylná k rozkmitávání.
NPN (řada 10xNU70 (řada 10xNU71 byla spíše pro průmyslové použití)) poměrně šumí oproti PNP (GC50x, OC170 atd.), PNP v germaniu Tesla uměla.
VF tranzistory (GFxxx) nic moc, GSxxx jsou spínací.
Z výkonových OC26 a OC27 jsou OK, podobně řady xNU73 a výkonové xNU74. Těmto výkoňákům velmi prospívaly malé odpory mezi B a E, kterak zvyšovaly průrazné napětí Uke.
GC51x/GC52x pro malovýkonné konce nic moc, s teplotou cestovaly pracovní body, takže v bázích termistor. Litoveláci jeden čas používaly tzv "Lízinu", KC50x či KC14x v předzesilovači a GC v konci, no, bylo to poplatné tehdejší době. Problém bylo párování, zesílení NPN a PNP mělo obvyklý nepoměr 1:2.
Jinak germania jsou háklivá na chlazení, mají menší tepelné rezervy. Před nedávnem jsem ze šuplíku vytáhl germaniový zesík s konci 7NU73, i po letech se dá poslouchat.
Po něm jsem kdysi stavěl něco se spínacími KU602, bez šance na slušný výsledek.
Jak je psáno výše, křemík rád zakmitává. Stavba zesíku na zelené louce vyžaduje určitou zkušenost, vyplatí se osvědčený návrh včetně DPS, na rozdíl od germania.
Pokud není v šuplíku zásoba germania, asi bych se podržel integrovaných obvodů a invenci zkoušel na monočipech použitých v doplňcích (indikátory, blikače, barevné kreace atd).

Je to úsměvné, člověk pořád není spokojen s tím co je. My jsme kdysi zaníceně předělávali a stavěli TW30G na křemík, KC508 a na konci byli pašované 2N3055, dneska se někdo snaží dělat zesík s germanii.