[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Mám ze středoškolkých let zbastlený laboratorní zdroj podle níže uvedeného schématu až na několik úprav. Místo T1 jsem dal dva paralelně zapojené KUY12, abych rozdělil zátěž. Zdroj funguje doteď k mé spokojenosti až na to, když odebírám velký proud, tak topí jenom jeden a druhý zůstává chladný. Takhle jsem zdroj ho používal několik let.
Myslel jsem si, že ten chladný tranzistor je vadný, tak jsem ho po sehnání náhrady vymontoval, přeměřil a zjistil, že je v pořádku. Po namontování zpět při plné zátěži zdroje najednou topí tento tranzistor a druhý se fláká.
Je to normální ?

Kdybys víc hledal, tak zjistíš, že tam musíš přidat malé emitorové odpory a ideálně ještě vybrat dva podobné kusy...

Navíc KUY12 myslím není ideální tranzistor pro lineární režim.

P.S. Neumím psát, opravuji překlepy...

To bylo roku 1998 v příloze Amára Electus, že ano?

ZdenekHQ píše:Kdybys víc hledal, tak zjistíš, že tam musíš přidat malé emitorové odpory a ideálně ještě vybrat dva podobné kusy...

Navíc KUY12 myslím není ideální tranzistor pro lineární režim.

P.S. Neumím psát, opravuji překlepy...

na každém emitoru mám nabastleno 0.33Ω, takže asi rozdílné tranzistory

Hydrawerk píše:To bylo roku 1998 v příloze Amára Electus, že ano?

netuším...schéma jsem přebral od učitele na praxe, náhradu s KUY12 mi asi poradil taky on
Máš konkrétní číslo časopisu?
EDIT: Už jsem to našel
Popis funkce nic moc. Z datasheetu 723 jsem pochopil mnohem víc...

Vzhledem k tomu, že KUY12 je spínací tranzistor, tak ty emitorový odpory asi nestačí, musel bys dát větší. Nejsou na tento provoz stavěný. Lineáry si s tím poradí mnohem lépe.

Ano, bylo to uvedené v Elektroinzertu (1998..?) a v té příloze Amára Electus - původně vyráběno jako stavebnice od fi. Fanda el. Celý článek máš v odkazu zde

0.33Ω že by nestačilo? To se mi moc nezdá.

Báze máš natvrdo spojené?
Každý tranzistor má svůj vlastní chladič?

už asi vidím, kde je problém...
mělo by to být zapojené podle níže uvedeného schématu, jenomže nevím proč jsem to tehdy takhle udělal, ale mám rovnou spojené emitory a hned pod tím jenom jeden rezistor 0,33Ω
ach to mládí, nezkušenost...ne že by se něco od té doby změnilo

Longin píše:už asi vidím, kde je problém...
...
mám rovnou spojené emitory a hned pod tím jenom jeden rezistor 0,33Ω
...

A hlavně snaha ušetřit za součástky, kupovaný z někdy velice skromnýho kapesnýho ... aneb "...nechápu na co tam je odpor u každýho tranzistoru, když jsou spojený paralelně, takže pro oba můžu použít jeden společnej odpor s poloviční hodnotou..." Na první pohled ano - ale už na ten druhej, když si jeden uvědomí NESHODNOST parametrů trandů, je hned všecko jinak ...

přesně tak
úplně se zas vidím, jak v prvním ročníku průmky vedu takové odborné úvahy k zjednodušení problému...

Je treba použiť rozdielne odpory - najlepšie je paralelnou kombináciou emitorových odporov nastaviť približne rovnaký prúd oboch tranzistorov (alebo použiť párovanú dvojicu tranzistorov).
Meraním úbytku napätia na emitorovom odpore zistíš, ktorým tranzistorom tečie väčší prúd. Ak uvažujem správne - zvýšením veľkosti tohto odporu tranzistor "privrieš", resp. znížením odporu u druhého ten druhý "priotvoríš".

Jinak řečeno - emitorovej odpor "zvyšuje" o svůj úbytek napětí Ube potřebný k otevření toho každýho trandu. Jeho nastavení je proto docela kritický, zlom charakteristiky trandu je v oblasti jeho otevíracího napětí poměrně ostrej - stačí rozdíl v úbytku v jednotkách mV a příslušněj trand se otevře dřív/pozdějc než druhej ...

nabastlil jsem k jednotlivým emitorům 0,33Ω rezistory (místo jednoho společného )...vyhulil výstup postupně do 3A, prsty na pouzdrech obou trandů...oba ve stejný okamžik se začaly zahřívat se stejnýma teplotama. Úbytky napětí na obou rezistorech při větší zátěži zhruba stejný (+-50mV což asi odpovídá rozdílným tranzistorům), takže je to asi cajk...

Není to zas tak kritické s tím emitorovým odporem Re. Jestliže se podíváme na obvod báze - emitor - Re, tak napětí na vstupu U1 je při výstupním proud z emitoru Ie:
U1 = Ube + Re.Ie + rbe.Ib

kde rbe je odpor mezi B-E z náhr. odporového schematu. Z toho napětí na emitorovém odporu je:
Ure = Re.Ie = U1 - Ube - rbe.Ib (1)

Proud báze je:
Ib = Ie / (β + 1) (2)

kde β je ss zesilovací činitel. dosadíme (2) do (1):
Re . Ie = U1 - Ube - rbe . [Ie / (β + 1)]

a z toho:
Ie = (u1 - Ube) / [re + rbe / (β + 1)] (3)

Změna výstupního proudu Ie v závislosti na změně vstupního napětí U1 je:
dIe / dU1 = 1 / [Re + rbe/(β + 1)] (4)

Ze (4) je vidět, že při nulovém Re je vliv odporu rbe na stabilizaci proudu silně potlačován zesilovaím činitelem, jinak řečeno malá změna U1 způsbí velkou změnu Ie. Nenulová velikost Re pak stabilizuje β+1 krát silněji. Je-li například ss zeílení 50, může být emitorový odpor jen jedna pětina velikosti rbe a přesto bude mít 10x větší stabilizační účinek. Ne proto, že by nějak zmenšoval změnu rozdílu U1 - Ube, ale v důsledku proudové záporné zpětné vazby, která na něm vznikne..