odhad velikosti Raa vystupaku (trida AB)

Zpráva

Peedros · #1 Příspěvek od **Peedros** » 23 říj 2015, 09:58

Zdravim,

poradi nekdo postup, jak pokud mozno co nejlepe odhadnout velikost impadance trafa Raa pro elektronkovy dvojcinny zesilovac?

Co jsem koukal do literatury, tak se to nikde moc neresi. Takze vezmu jako priklad GU50. Charakteristiky jsou zde:
http://wavebourn.com/gallery/tubes/GU-50.jpg

Koncovy stupen bude napajen 500V. Dovolena anodova ztrata GU50 je 40W. Vychozi pracovni bod je treba zvolit zhruba na 75% dovolene anodove ztraty, coz je tedy 30W. Pri 500V tak vychazi klidovy proud 60mA. Az sem to chapu.

A ted jak dal? Udela se tecna na hyperbolu max. dovolene anodove ztraty GU50 prochazejici zvolenym pracovnim bodem a po odectu napeti z osy x a proudu z osy y spoctu zatezovaci krivku pro tridu A jedne elektronky. To vychazi tedy tak, ze je na ose x 600V a na ose y 250mA, tj. 1/2 Raa je 2400 Ohm. Minimalni Raa tedy bude pro 500V 4800 Ohm? A hodnota predpeti Ug1 bude cca. -40V?

Nasel jsem na netu navod, kde zacnou tak, ze propoji primkou napajeci napeti na ose x s diodovou krivkou tesne pod kolenem pro Ug1=0V, z osy y odectou hodnotu proudu a spoctou tim zatezovaci krivku pro tridu B, coz je vlastne 1/4 Raa. Ovsem pak vychazi Raa o dost vetsi a treba pro takovou 6P3S by pak bylo treba zvysit napeti na druhe mrizce Ug2 z katalogovych 250V, aby se se krivka s "kolenem" ve vystupnich charakteristikach pro Ug1=0V posunula v ose y vys.

Vecer to skicnu do pentodovych charakteristik.

Dalsi z dotazu je, jestli je nejaka moznost prepocist vystupni charakteristiky pro jine Ug2 nebo je jedina moznost elektronku zmerit?

TubeGuru · #2 Příspěvek od **TubeGuru** » 23 říj 2015, 15:32

Zdar, odpor Raa je udán pro každou koncovou lampu v jejím datasheetu. Do této hodnoty by ses měl (samozřejmě s určitou tolerancí) "trefit". Vše co k tomu potřebuješ znát je převod výstupního trafa p a impedance reproduktoru (reprobedny) Rz. S dostatečnou přesností platí Ra-a=p²*Rz. Máš-li už výstupák hotový a nemůžeš už "hýbat" s převodem, zbývá Ti dosáhnout požadovaného Ra-a volbou správné impedance reproduktoru. Jak si to pak odůvodníš teoreticky už nechám na Tobě. Odpor Ra-a je obrazem zatěžovací impedance sekundáru Rz který se zobrazí na primáru, koeficientem zobrazení je kvadrát převodu trafa p.

Peedros · #3 Příspěvek od **Peedros** » 23 říj 2015, 16:43

Ahoj, díky za odpověď. Měl jsem spíš na mysli výpočet Raa trafa pro flašky, kde ta hodnota v datašitu není (popř. je, ale pro mnohem vyšší anodová napětí viz GU50, EL51 atd..). Trafo si chci nechat teprve namotat. Jde mi o to jak odhadem odečíst Raa z pentodovych charek, zda je můj postup korektní.

#4 Příspěvek od **Sendyx** » 23 říj 2015, 20:34

Pokud to nikdo jiný sem nedá, zkusil bych pohledat výňatek z jedné chytré publikace - způsob volby Raa a prac. bodu pro pentodové a tetrodové konce. Ono to má ale jeden háček, respektive hák v případě audio konce, a to značná kmitočtová závislost impedance zátěže na kmitočtu. V ak. pásmu může být třeba i 1:10...

Peedros · #5 Příspěvek od **Peedros** » 23 říj 2015, 22:41

Sendy to by bylo super, pokud se Ti to podaří najít,byl bych Ti hodně vděčnej. Já jsem projel spoustu starých knížek, kde jsem doufal,že něco bude, ale bohužel jsem nic nenašel, ikdyž se pár zajímavostí našlo. Třeba se ještě někdo s něčím ozve.

#6 Příspěvek od **Sendyx** » 23 říj 2015, 23:20

Ono je to určitě i v nějaké literatuře, dostupné na webu, možná v RCA handbooku nebo Vademecum.

TubeGuru · #7 Příspěvek od **TubeGuru** » 23 říj 2015, 23:47

A co třeba se poučit tady:
http://www.uloz.to/xMijoHR/verny-zvuk-lukes-pdf

#8 Příspěvek od **Sendyx** » 24 říj 2015, 10:07

A kdepak to v tom Lukešovi asi najde? Já ho četl před lety, a nějaké odvozování pentodových charakteristik, volba pracovního bodu z nich nebo zjišťování Raa si tam tak nějak nepamatuji, že by bylo

.

barnodaj · #9 Příspěvek od **barnodaj** » 24 říj 2015, 11:31

Trocha teorie, třeba se bude někomu hodit... RK 56/4

#10 Příspěvek od **Sendyx** » 24 říj 2015, 14:28

Trochu OT:
Výborná publikace, ze které asi vycházel i Forejt je "Preisman - Graphical Constructions for Vacuum Tube Circuits (1943)". Je na webu ke stažení, bohužel často nějaký pokažený soubor.

barnodaj · #11 Příspěvek od **barnodaj** » 24 říj 2015, 15:43

http://www.tubebooks.org/Books/Preisman_graph.pdf

Teď je tady

#12 Příspěvek od **Sendyx** » 24 říj 2015, 16:00

Z téhle adresy jsem to stahoval a bylo to defektní...

barnodaj · #13 Příspěvek od **barnodaj** » 24 říj 2015, 16:05

Teď jsem to stáhnul a je to v pořádku
a ještě tohle je dobré http://www.tubebooks.org/Books/RDH4.pdf,
akorát nevím, kolik lidí ty knihy díky použitému jazyku použije?

#14 Příspěvek od **Sendyx** » 24 říj 2015, 16:38

No tak je to anglicky, mám sbírku knih i v italštině a v holandštině. Bez angličtiny bohužel zůstane čtenář jen na linii Lukeš a třeba Vlach a sem tam si to může zpestřit kapitolami ze staré anglosaské literatury, přeložené sovětskými akademiky (Smirenin a spol.). Bohužel šance, že by někdo vydal nějaké moderní publikace z této oblasti v češtině je prakticky nulová.

barnodaj · #15 Příspěvek od **barnodaj** » 24 říj 2015, 17:03

Tohle je docela nové:
http://milas.spb.ru/~kmg/files/literatu ... dition.pdf

tohle taky není špatné:
http://www.pearl-hifi.com/06_Lit_Archiv ... ifiers.pdf

ale naní to česky..

A ještě tohle pokud se někdo chce učit.

http://ulozto.cz/xT9aX8V/vacuum-tube-amplifiers-pdf