výstupní trafo

Zpráva

matmafek · #1 Příspěvek od **matmafek** » 09 lis 2015, 14:24

Zdravím, mám takový dotaz: Můžu použít toto výstupní trafo pro lampový zesilovač do tranzistorového zesilovače: http://aukro.cz/ShowItem2.php?item=5737 ... st-visited otázka je čistě teoretická a nevztahuje se k žádné konkrétní konstrukci. Prosím o odpovědi včetně zdůvodnění a jestli je vůbec možné používat výstupní trafa pro elektronkové zesilovače v zesilovačích tranzistorových, nebo případně jak upravit tranzistorový zesilovač aby v něm šel používat výstupák pro elektronky. Za všechny odpovědi a rady předem děkuji.

#2 Příspěvek od **Michal22** » 09 lis 2015, 14:42

Nechápu důvod- použití výstupního trafa přináší nemalé problémy např. s kmitočtovou charakteristikou.
Abys mohl použít výstupní trafo pro lampový zesilovač v zesilovači tranzistorovém, musel by mít ten tranzistorový podobné parametry jako ten lampový. Tzn. vysoké napájecí napětí, velký výstupní odpor atd.

procesor · #3 Příspěvek od **procesor** » 09 lis 2015, 14:45

To vlákno vydá...

#4 Příspěvek od **Zaky** » 09 lis 2015, 14:58

Tedy ovšem svařované jádro u toho výstupáku z odkazu

To bude opravdu high tech...

matmafek · #5 Příspěvek od **matmafek** » 09 lis 2015, 15:05

Michal22: Díky moc za objasnění. Prostě to nejde...

Důvod: Viděl jsem to v knize J. Budínský nízkofrekvenční tranzistorové zesilovače tak jsem si to chtěl zkusit.

#6 Příspěvek od **EKKAR** » 09 lis 2015, 15:58

Ono se to PODOBNĚ dělalo v minulosti - to když nebyla ještě technologicky dostatečně zvládnutá výroba tranzistorovýho čipu tak velkýho, že dokázal při funkci neshořet ztrátovým teplem vytvořeným průchodem proudu. Prostě nebyly dost proudově výkonný tranzistory, ale už se daly dělat tranzistory s dostatečně vysokou napěťovou odolností - tam se výkon prostě nahnal napětím při přijatelně malým proudu a do nízký impedance zátěže (repra) se přetransformoval výstupním trafem. Tahle technika se používala zhruba na konci 60. let minulýho století - byl to komplementární konec z tranzistorů obdobnejch jako GC511/521, kterej se ideálně choval když měl zátěž zhruba 50 až 100Ω - podobně jako elektronky, kde ale anodovej odpor dosahuje minimálně řádu stovek Ω a spíš kiloΩ, čímž už jakákoliv podobnost končí....

breta1 · #7 Příspěvek od **breta1** » 09 lis 2015, 16:36

Tyto transformátorky pro tranzistorové zesivače se za mého mládí daly sehnat a používaly se i v továrních přijímačích, bližší info
http://www.radiohistoria.sk/oldradio/ma ... skraVT.pdf

matmafek · #8 Příspěvek od **matmafek** » 09 lis 2015, 16:45

Breta1: Na vystupaky JISKRA jsem tady na EB dával poptávku. Neuspěl jsem...

Atlan · #9 Příspěvek od **Atlan** » 09 lis 2015, 20:15

Zozen jadro a namotaj si to sam, samponek nejake jadro pusti. Trafko BT39 a VT39 tak sa tusim oznacovali. A tusim ze by slo pouzit jadro z telefonov klasickych s rotacnou ciselnicou.

rudolf02 · #10 Příspěvek od **rudolf02** » 11 lis 2015, 20:24

No já nevím, použití těchto traf v tranzistorových zesilovačích vidím špatně.
Tranzistory v zapojení se společným kolektorem (SK) mají malý výstupní odpor (impedanci), takže připojení malé zátěže (repra) na výstupu nepotřebuje přizpůsobení. Obvykle se doporučuje výstupní impedance zesilovače 5 až 10x menší, než je impedance zátěže. A to splňovaly i výše zmíněné GC51x/GC52x.
Větší zesílení (výkonové) má zapojení tranzistoru se společným emitorem (SE), a to je už problém, výstupní impedance je vyšší než impedance zátěže - repra. Proro se dříve používaly výstupní trafa - pověstné Jiskry BT a VT ale sloužily pro tranzistorová rádia a tranzistory 10xNU71 a jejich PNP ekvivalenty. To v dobách, kdy trafo bylo levnější než tranzistor.
S pádem cen tranzistorů skončila výstupní trafa pro tranzistory, konce jsou v zapojení SK. Tranzistorové ústředny s koncovými tranzistory KD503 mají výstupní trafa především pro 100voltové rozvody.
Jinak zatímco tranzistorový zesilovač s koncovými tranzistory v zapojení SK pracuje spíše jako zdroj napětí a impedance zátěže není až tak kritická, u elektronek je to jiné. Elektronky jsou obvykle zapojeny se společnou katodou a výstupní impedance se pohybuje řádově v jednotkách kiloohmů (ani zapojení se společnou anodou příliš nepomůže ke snížení výstupní impedance na požadovanou úroveň). Výstupní trafo je nezbytné, přizpůsobuje výstupní impedanci elektronkového koncového stupně impedanci reproduktorů. Zde je už impedance kritická, např. záměna 4 ohmů za 8 ohmů může způsobit problémy.
Trafa nabízená na Aukru od pohledu jsou pro malé výkony. Jinak frekvenční přenos na basech určuje především průřez mg obvodu (vnitřního sloupku), výšky rozptylové indukčnosti (proto je prokládají vrstvy primáru a sekundáru). HiFi jdou od 40Hz do 16kHz ±1dB pro lin. vstup a ±2dB pro korigované, výkonová šířka od 40Hz do 12,5kHz. Horší je harmonické zkreslení - 0,7%.

No, někteří nadšenci testovali výstupní trafa, údajně potlačují liché harmonické a poslech je příjemnější. S tím nemám zkušenost.

Dík za připomínky a opravy.

barnodaj · #11 Příspěvek od **barnodaj** » 12 lis 2015, 06:56

Možné to je, pokud budeš restaurovat nějakou historickou věc, rádio, zesilovač, které už několikrát uteklo vysoké peci a kotli z lopaty, tady je příklad:
http://www.radiohistoria.cz/Oldradio/ma ... cu/0000944
Pokud v přístroji působil sběrač barevných kovů, kromě elektronek se bude hodit i VT

procesor · #12 Příspěvek od **procesor** » 12 lis 2015, 07:26

Oprav odkaz....pred bodku-tečku daj aspoň medzeru, alebo je vymaž!

Tečku jsem umazal za Barnodaje.
Hill