[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Postavil jsem a oživil generátor.Jsem zklamán velkým rozdílem amplitudy na začátku a konci pásma./dělá to 25 až 600mV---30MHz až 1MHz/Měřeno na kondensátoru C21.Sinusovka je lepší než jsem čekal, ale kolem 20MHz dochází ke zdvojení i ztrojení průběhu.Pevný oscilátor je v kompletně v plechu,přeladitelný v dvojitém kuprextitu.Vše je postaveno na Fe plechu.
Schema přikládám.
Za každou radu předem děkuji.

Zmerajte si napätie na preladiteľnom oscilátore, nakoľko vám kolíše.
Tá zdvojená sínusovka je zle nastavená synchronizácia osciloskopu.

P.S. do akej frekvencie vám chodí osciloskop spolu so sondou?

Takový jednoduchý přeladitelný oscilátor bude bez dalších opatření měnit s přeladěním amplitudu,mění se jednak rezonanční odpor ,jednak parametry aktivních prvků,po směšování se to samozřejmě objeví na výstupu. Pokud se kladná zpětná vazba přežene,aby to omezovaly aktivní prvky a nekolísalo to tolik,zase ti z toho poleze něco mezi sinusovkou a obdélníkem a frekvenční stabilita třeba s teplotou půjde do háje..
Podívej se třeba na Jeníčkovy stránky a jeho generátor am ,bez stabilizace amplitudy oscilátoru při větším přeladění slušného výsledku těžko docílíš.
Další možnost je třeba použít LTC1799 a vyšší klony,pokud by ti nevadil obdélník a dokázal bys vyřešit problémy s povolenou max.kapacitou na vstupu /vzdálený ladící potenciometr /,popř. ext.přeladitelný oscilátor
s emitorově vázanými dvěma tranzistory,který moc nekolísá,ale sinusovka na jednom konci bývá hodně bídná.

Pokud máš přeladění 1-30MHz, jestli to chápu správně (nebo 30-100 ?), tak bez dalšího stabilizátoru amplitudy (detektor, řízený útlumák, zpětná vazba) je to normální.

P.S. Viz předchozí příspěvek.

Páni, podľa schémy má zmiešavací generátor. Ak sú oba oscilátory dostatočne vysoko (napr 100-130 MHz -preladiteľný, 100 MHz pevný), potom by amplitúda nemusela tak zúrivo kolísať i v takomto zapojení. Nevidím hodnoty súčiastok...

Ivane.Osciloskop i sonda je do 20MHz.Zobrazí i 80MHz /samozřejmě ze značným útlumem.Mám na oscilu i měření frekvence./pro orientaci/.Zapojení mám na plechu, který později dám do skřínky.Napájím vše ze dvou nezávislých zdrojů,abych mohl testovat správnou úroveň napájení.Do vstupů napájení do krabiček jsem dal toroidy z počítače asi z 20záv.A zafiltroval keramikou.Co se týče synchronizace to něco tuším.Nejvíc mi vadí nebetyčný rozdíl vf napětí.U směšovacího generátoru KE 6/2007 s.40
se regulace amplitudy neřeší.Tak jsem očekával že si na to nebudu stěžovat.Z UZ07 jsem neuspěl.SRA-1 se dá dnes koupit.
Frekvenci měřím asi 5záv. které přistrčím k měřené cívce.Koaxiálem pak do čítače co umí 1GHz.Je to serioznější než se připojit sondou z velkou kapacitou na cívku.
Pevná frekvence 140MHz přeladitelná jde nahoru.
Zítra dám schema ye součástkami.

Ivan_Ryger píše:Páni, podľa schémy má zmiešavací generátor. Ak sú oba oscilátory dostatočne vysoko (napr 100-130 MHz -preladiteľný, 100 MHz pevný), potom by amplitúda nemusela tak zúrivo kolísať i v takomto zapojení. Nevidím hodnoty súčiastok...

Máš pravdu. V článku píšou 150MHz a k tomu (151-188)MHz. Rozdíl je (1-38)MHz.

V AR vyšla konstrukce wobleru 800MHz, kde je tuším i PIN-diodový stabilizátor amplitudy.

Nic na tom není, přidáš filtr + zesilovač a pak "podle potřeby" zeslabíš.

PIN mám doma.Jdu spát.

Niekedy problém býva pri malom predpätí varikapov. Vtedy majú pomerne veľký stratový odpor, ktorý môže tlmiť rezonančný obvod. Vtedy treba posunúť ladiace napätie trocha vyššie. Odporúča sa chodiť od ca 3V vyššie.

V rozmítačích/polyskopech jsou taky "směšovací" oscilátory (jeden pevný, druhý laděný, výstup je rozdíl kmitočtů) a stabilizátor amplitudy je samozřejmost. Jinak je to bastl.

P.S. Hádanka - proč se nepoužívá součet, ale rozdíl frekvencí ?

ZdenekHQ píše:V rozmítačích/polyskopech jsou taky "směšovací" oscilátory ...... a stabilizátor amplitudy je samozřejmost. ...

To je sice pravda, ale přece při přeladění mezi 150MHz až 190MHz není normální změna amplitudy 1:24. Skoro bych řekl, že se to v pohodě musí vejít do 2-3dB. Tady se žádná sofistikovaná stabilizace nepoužívá, není to přesný laboratorní přístroj.

Někde je chyba, ale mám podezření i na nevhodnou metodu měření.
To, že 20MHz osciloskop zobrazí 80MHz je sice pravda, ale je to jen indikace přítomnosti zbytků signálu na vychylovacích destičkách a nikoli měření. A na 30MHz už dává velmi nepřesné údaje o amplitudě.
Zkusil bych měřit amplitudu jednoduchou sondou s diodou, ať je jasno, jestli pokles sedí s osciloskopem.

Těch důvodů může být hromada.

Já mám osciloskop do 250Mhz, a taky na něm orientačně vidím i PMR na 446Mhz, i vyšší kmitočty.

Ta diodová sonda je dobrý nápad, ale musí být předem otestovaná na nějakým generátoru, jinak je nanic.

Problém může být v tom samotném směšovači, oscilátorech. Ujeté pracovní body, limitní pokles amplitudy oscilátoru před směšovačem atd.

Bez přesného měření nelze poradit a vhodný měřák má příliš málo bastlířů.

P.S. Co je vlastně zač ten IO1?

NE612 ... je to v AR-PE 1/2002 str.27

Pro hrubé ověření, jestli je napětí přibližně stálé třeba mezi 10MHz až 30MHz musí stačit i necejchovaná sonda.

Když se dodrží návod a neudělají se chyby, tak by to mělo uspokojivě chodit. I když ... Návody v Amáru bývají někdy smyšlené a nikdo to možná doopravdy nestavěl. Ani fotku tam nedali, takže to může být neověřená sestava funkčních bloků.
Metoda "SMT" s vývodovými součástkami. Plošňáky jsou navržené metodou dělicích čar a některé plošky jsou tím pádem zbytečně velké - na 150MHz.

PavelFF píše:Pro hrubé ověření, jestli je napětí přibližně stálé třeba mezi 10MHz až 30MHz musí stačit i necejchovaná sonda.

Jasně, na relativní měření to stačí. Ale chybí ta správná jistota, že to opravdu měří v celém rozsahu stejně.