[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím, našel by se někdo, kdo by dokázal vysvětlit, poradit... ???

Okrajově se zabývám elektrotechnikou a nevím si rady.

Různě na netu i tady jsem našel různé rady a odpovědi, ale žádná nebyla asi dost specifická k mému tématu.

Jedná se o řešení mechanického tlačítka v obvodu s CMOS obvody, kde zobrazená část plní funkci postupné reakce na polohu spínače, ale konkrétní fce postupného spínání není asi důležitá.
Narazil jsem totiž na problém způsobený tzv. zákmity mechanického tlačítka, jehož vlivy se mi nedaří eliminovat, byť jsem našel několik popsaných řešení. Tyto zákmity způsobí, že se obvody zpravidla ihned po první změně stavu tlačítka přepnou do posledního stavu jako bych vykonal několik sepnutí, respektive rozepnutí.

Nejjednodušším nalezeným způsobem ochrany před zákmity je asi (RC člen) nebo složitěji různé kombinace hradel rezistorů a kondenzátorů, nebo RS klopný obvod atd. Viz přiložené obrázky.



V mém případě potřebuji ovládání pouze spínačem, nikoli přepínačem jako třeba u RS klop. obv..Ač jsem to nezkoušel, přijde mi takové zapojení bezchybné, avšak jak jsem zmínil, rád bych zůstal u spínače.
Přikládám moje schema, respektive řešenou část.(Napájeno 12V)
Obvod mi přijde velmi choulostivý na vzájemné velikosti rezistorů i kapacity, asi přesně nerozumím všem vlivům kolem a něco pomíjím.
Určitě by bylo příjemné pokud někdo předloží funkční variantu, ale rád bych se pokusil pochopit kámen úrazu.

Bred

Myslím, že když prostuduješ publikaci Syrovátko-Čermoch: Zapojení s integrovanými obvody, nebo Kurz číslicové techniky, najdeš tam ověřená řešení.

Volil bych variantu a) z obrázku protizákmitová opatření, kombinace rc a schmittova klopáku by měla být dobře spolehlivá, pokud tedy nevadí zpoždění sepnutí i rozepnutí dané rc časovou konstantou.

Přesně na to slouží http://www.cmos4000.com/cmos/4047.html

Uveď raději konkrétní zapojení. S monostabilním obvodem to nebude pro tazatele tak snadné jako je to pro tebe, BOBOBO.


Jinak bych taky volil SKO a RC článek jako Zaky.

Jak nesnadné , šváb a dvě součástky . Může si vybrat vstup +i- a stejnětak výstup + i - . Není nic jednoduššího . Přidával jsem to k ZPA regulátorům , kde byl porod se do nastavení trefit .

Ale monostabilní obvod přece jednou překlopí zpátky. To se sem nehodí.

Já mám zato , že ošetřuje tlačítko ? Nebo ne ? On ošetřuje přepínač ? Pokud přepínač , tak následuje obvod , který popsal dříve a před něj dá zase obvod OŠETŘUJÍCÍ zákmity tlačítka .

Asi bude lepší počkat, jestli se tazatel vyjádří. Zpočátku píše o tlačítku, potom o spínači. Já měl za to, že chce spínač, co drží v sepnuté poloze( řazení č.1 ), ale obvod je tak rychlý, že reaguje na odskoky kontaktů, což je nežádoucí.

Nechce něco takového ? (R2 není nutný, do uvolněných vstupů NAND se dají vnutit počáteční podmínky klopáku).

Máš k tomu tabulku ? Stav po náběhu napětí .

Zdar, hardwerově lze zákmity spínače potlačit některým ze způsobů popsaných v A Radiu 10/99, softwarové potlačení zákmitů tlačítek je popsáno zase tady:
http://352lab.vsb.cz/ServerFinalVer/Mar ... /od5_7.htm

Kolik jsi jich vyzkoušel ? Já to 4047 vícekrát .

Zaky píše:Volil bych variantu a) z obrázku protizákmitová opatření, kombinace rc a schmittova klopáku by měla být dobře spolehlivá, pokud tedy nevadí zpoždění sepnutí i rozepnutí dané rc časovou konstantou.

V publikaci od Petra Jedličky/ Přehled obvodů řady CMOS 4000 díl I, jsem našel zapojení (viz. příloha).
Domnívám se (snad správně), že by takové zapojení mělo mít stejnou funkci jako Schmittův KO (např. 4093).
Ale proto, že jsem s přiloženým vyobrazením nedosáhl spolehlivé funkce, tak jsem trochu rozpačitý, zda by mělo zásadní význam to zkoušet s 4093-ojkou.
Máte někdo snad zkušenost, že by mezi náhradním zapojením z 4011-tek a 4093-ojkou byl výrazný rozdíl ve spolehlivosti?

danhard píše:Nechce něco takového ? (R2 není nutný, do uvolněných vstupů NAND se dají vnutit počáteční podmínky klopáku).

Zajímavé zapojení, ale nejsem jistý zda umím správně porozumět jeho fci.
Budu li uvažovat, že v počátečním stavu bude na vstupu 1. hradla L pak na jeho výstupu a hlavním VÝSTUPU H a na výstupu 2. hradla úroveň L.

V tento okamžik, je spínač rozepnutý, kondenzátor je za krátký okamžik nabitý přes rezistor R1.
Když spínač sepnu, vybíjecí proud z kondenzátoru zajistí překlopení 1. hradla do stavu L, následně je úroveň H na výstupu 2. hradla a kondík se opět udržuje ve stavu nabitém.
Nyní spínač rozepnu a nic se nepřeklopí, pouze se začne vybíjet kondík skrze R1.
Teprve až nyní při dalším sepnutí spínače dojde vlivem nabíjení úbytku napětí za R2 při nabíjení kondíku k opětovnému překlopení 1. hradla do našeho původně výchozího stavu.
-------
Přijde mi to svým chováním( pominu-li vliv kondíku na čosové průběhy) jako klopný obvot typu T, který se dá snadno vyrobit z KO typu D např 4013.

Prosím, porozuměl jsem tomu správně?
Pokud ano, určitě si toto zapojení někam založím, ale můj problém to neřeší.

--------
Jedná se mi vlastně pouze o první čtyři impulzy, pak už je do resetu zařízení jakýkoli vstup tímto spínačem skrze řešený obvod bezvýznamný.

V zařízení vycházím ze stavu rozpojeného spínače, a zpracovávám jiným paralelním vstupem hradla nízkou úroveň signálu .

V druhém kroku spínač sepnu a pouze se mi změní úroveň signálu na vysokou úroveň aniž by v tento okamžik došlo k překlopení jediného KO.

Ve třetím kroku spínač rozepnu a za ideálních podmínek(žádné rušivé vlivy) dojde k překlopení pouze 1. KO (ten vlevo)

Ve čtvrtém kroku spínač sepnu a překlopí se i 2. KO.
----------
Nejedná se o tlačítko, ale o spínač.
----------

Zásadní vliv má druhý krok, kdy dochází k přechodu do rozepnutého stavu. Výhodu spatřuji v tom, že pokud by snad došlo k porušení aktuálně uzavřeného okruhu spínače okamžitě se tím změní stav na nízkou úroveň, což mohu jednoznačně vyhodnotit jako buď poruchu nebo funkční změnu stavu spínače.
Očekával li bych příchod vysoké úrovně a vodič by snad byl přerušený, tak se nikdy nedočkám i kdybych spínač přepnul 100krát .

Omlouvám se tu rozsáhlost povídání