[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím. Zakoupil jsem pájecí pero SL11/VEL od GESu: www.ges.cz/cz/pajeci-pero-sl-11-vel-GES07713573.html , ale nevím, jaký typ termočlánku v něm je. Nevíte, jak to zjistit? Postavil jsem si k němu pájecí stanici, ale musím nastavit přes 500°C, aby to vůbec začalo tavit pájku. Protože si nemyslím, že by v peru mezi topným tělískem a hrotem byl teplotní rozdíl téměř 200°C (indikace vyhřívání hrotu si poblikává, aniž by to naznačovalo nějaké trvalé přetápění hrotu) mám dojem, že v peru je termočlánek typu J. Kdyby totiž ano, vycházela by teplota podle termoelektrického napětí na nějakých 380°C, což by pro bezolovnatou pájku snad i odpovídalo. Je vůbec možné o termočlánku typu J uvažovat? Nebo je v pájecích perech výhradně typ K? Nemohu totiž najít žádnou chybu. Teplotu měřím katalogovým zapojením MAX6675, navíc mám obvody dva a oba měří stejně. Poradíte mi prosím?

Posílám tabulku simulování termoèlánku J procesním kalibrátorem Metrahit na MAX6675 .

Ponořit do vroucí vody, třeba v nějakém plastovém sáčku a změřit mV odpovídající zhruba 100 st.C

Ale musí to měřit po ránu a venku.

U mého pera SL10 cca 40 uV/1°C (16,5mV/420°C)

Ověřoval jsem měření, a pokud termočlánek dává 20.6 mV, ukazuje mi to 500 °C. Takže měření mám v pořádku. Bohužel milivolty neodpovídají skutečné teplotě hrotu. Asi zkusím hrot uvařit ve vodě a až se prohřeje i tělísko, tak zkusím zjistit, kolik to dává mV... Nebo hrot nakalibruji na skutečnou teploty a na ten rozdíl teplot se pokusím zapomenout...

Podíval bych se na nastavení zesílení zesílovače napětí termočlánku nebo nastavení děliče pro komparátor nebo jen poklesne napětí z trafa tak že není možné dosáhnout nastaveného výkonu pera.

Jestli se nepletu, používají se u mikropájek dva typy, J (běžnější) a K. Podle toho co píšeš bych řekl, že problém bude jinde...

lesana87 píše:Ale musí to měřit po ránu a venku.

Teplotu místnosti snad jde odečíst.

ufero píše:Podíval bych se na nastavení zesílení zesílovače napětí termočlánku nebo nastavení děliče pro komparátor nebo jen poklesne napětí z trafa tak že není možné dosáhnout nastaveného výkonu pera.

Nemám nic takového. Termočlánek jde přímo do MAX6675 a z něj už vyčítám jen digitální data. Trafo je toroid 60W, takže vůči pájecímu peru 48W má dostatečnou rezervu. Vše ověřeno měřením. Mi ale jde o to, že termočlánek posílá teplotu, kterou pero nemá. To vše ale za předpokladu, že je v něm typ K.

Cust píše:Jestli se nepletu, používají se u mikropájek dva typy, J (běžnější) a K. Podle toho co píšeš bych řekl, že problém bude jinde...

Tohle je pro mne zásadní informace. Ale zatím jsem se nikde v diskusích ani u pájecích per nedočetl, že by měly typ J. Proto s tím typem J váhám. Vše ale nasvědčuje tomu, že i já mám typ J. Teplota hrotu by vůči milivoltům odpovídala a i okamžik tavení cínu odpovídá při typu J předpokládané teplotě... Bohužel jsem nakoupil MAX6675 a ty jsou pro typ K. Budu muset v programu mikropájky udělat nějaký převod... Snad mají oba typy K a J jakžtakž lineární závislost teploty a mV...

Cust píše:

lesana87 píše:Ale musí to měřit po ránu a venku.

Teplotu místnosti snad jde odečíst.

To sice jde, ale napětí odpovídající 100°C tam při pokojové teplotě nenaměří a o tom byla řeč.

lesana87 píše: To sice jde, ale napětí odpovídající 100°C tam při pokojové teplotě nenaměří a o tom byla řeč.

Když bude mít tabulky se vztažnou teplotou 20st.C, tak to změří i v pokoji. (Těch pár stupňů případné odchylky v pokoji proti tabulce to ta pájka už nějak rozchodí)

voitano píše:

lesana87 píše: To sice jde, ale napětí odpovídající 100°C tam při pokojové teplotě nenaměří a o tom byla řeč.

Když bude mít tabulky se vztažnou teplotou 20st.C, tak to změří i v pokoji. (Těch pár stupňů případné odchylky v pokoji proti tabulce to ta pájka už nějak rozchodí)

Mám tabulku vztaženou k nule. Ale dočetl jsem se, že pokud je termoelektrické napětí vznikající na všech spojích ve stejné teplotě, vzájemně se vyruší. Takže prý kompenzovat netřeba. Chtěl jsem původně od naměřené hodnoty odečítat milivolty odpovídající teplotě místnosti, ale MAX6675 to zřejmě dělá už za mně, protože teplotu místnosti měří pájecím perem poměrně přesně.
Vlastně jsem zjistil, že mne až tolik nezajímá absolutní teplota pájecího pera, jako spíše možnost přesně jej regulovat na zvolenou teplotu. PID regulátor se mi podařilo nastavit na +/- 1°C (mírný překmit po zapnutí velkoryse přecházím, protože v tu dobu je hrot beztak ještě mnohem chladnější) a pokud výsledek vydělím konstantou 1.32, dostávám se v široké oblasti pájecích teplot do tabulkových teplot odpovídajících čidlu typu J (přestože jej měřím převodníkem pro typ K). Takže to mám asi vyřešeno. Leda bych měl v téhle teorii nějakou chybu. Pak budu rád za každé vysvětlení a program páječky znovu upravím.

Dan555 píše:Mám tabulku vztaženou k nule. Ale dočetl jsem se, že pokud je termoelektrické napětí vznikající na všech spojích ve stejné teplotě, vzájemně se vyruší. Takže prý kompenzovat netřeba.

Termočlánek měří rozdíl teplot mezi tzv. teplým a studeným koncem. Pokud dáš "teplý konec" do vařící vody a "studený konec" bude na pokojové teplotě (25 °C), termoelektrické napětí bude odpovídat hodnotě z tabulky pro teplotu 75 °C.

Dan555 píše:Chtěl jsem původně od naměřené hodnoty odečítat milivolty odpovídající teplotě místnosti, ale MAX6675 to zřejmě dělá už za mně, protože teplotu místnosti měří pájecím perem poměrně přesně.

Ano, MAX6675 měří teplotu okolí pomocí integrované tepelně citlivé diody a automaticky kompenzuje výstupní napětí.

Dan555 píše:Vlastně jsem zjistil, že mne až tolik nezajímá absolutní teplota pájecího pera, jako spíše možnost přesně jej regulovat na zvolenou teplotu. PID regulátor se mi podařilo nastavit na +/- 1°C (mírný překmit po zapnutí velkoryse přecházím, protože v tu dobu je hrot beztak ještě mnohem chladnější) a pokud výsledek vydělím konstantou 1.32, dostávám se v široké oblasti pájecích teplot do tabulkových teplot odpovídajících čidlu typu J (přestože jej měřím převodníkem pro typ K). Takže to mám asi vyřešeno. Leda bych měl v téhle teorii nějakou chybu. Pak budu rád za každé vysvětlení a program páječky znovu upravím.

Překmitu se zbavíš, pokud snížíš zesílení D popřípadě P složky. Nejlepší je, pokud změříš dynamiku (křivku teploty při trvale zapnutém vyhřívání) na to si nafituješ diferenciální rovnici (pravděpodobně bude druhého řádu) a ze získané rovnice spočteš parametry PID tak, aby byl celý systém na mezi aperiodicity. Získáš tak nejrychlejší ohřev bez překmitu a oscilací.