[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahoj,
postavil jsem si elektronkový zesilovač podle ověřeného schématu z AR.
Zesik obsahuje korekce výšek a basů. Výšky fungují perfektně, ale basy vůbec (točím potenciometrem a neděje se nic). Kontroloval jsem potenciometr i zapojení...nevím co s tim, poraďte prosím někdo.
Přikládám schéma jednoho kanálu (mám stereo) a zdroje.
(červeně jsou vyznačené mnou naměřené hodnoty nebo použité součástky)

A kdo to schéma ověřoval?

Praktická elektronika 2010/11 a 12 - je tam komplet stavba - takže mu to hrálo a pak jsem ještě našel toto: http://www.digitrontubes.mypage.cz/menu ... c-podle-ar
a taky píše že to hraje a všechno funguje

Ty hloubky musí jít regulovat v rozsahu nejméně 22 dB, jestli nemáš chybu v zapojení. Máš skutečně logaritmický průběh potenciometrů?
Na korektor do lampového zařízení jsou v něm podle mne použité příliš malé odpory a impedance, spíše vyhovující tranzistorovému zapojení; sám bych dal přednost odporům a potenciometrům o hodnotě 10x vyšší a kapacitám 10x menším, aby na průběhy neměla takový vliv výstupní impedance předzesilovače.

No kupoval jsem je jako logaritmické. A kdyby nebyly, tak by volume nemělo plynulý průběh, ale ze začátku by hlasitost šla hodně nahoru (pokud se nepletu) ? A o chybě v zapojení nevím, to jsem zkoumal jako první a nic jsem nenašel...

Co se týče výměny součástek, rád si nechám poradit, ale musel bys být konkrétnější a stejně by ty basy měli fungovat i takhle[/i]

Koukni na korekce Tesla Mono 50. Co si pamatuju chodily dost dobře a měly lineární poťáky. http://hlava.webpark.cz/tesla/mono50.pdf
Jak vidíš, impedance mnohem vyšší a nejsem si jistej, zda ten poťák hlasitosti není na blbým místě a moc nezaťěžuje ten korektor. Já bych ho dal před E2A ale nevím, zda to nezhorší odstup signál/šum. Znám AZK201, AZK401, AZK405 a všechny měly za korektorem vysokou impedanci další triody.
Korektor umí 60Hz +-12dB a 12kHz +-10 dB.

No, nejspíš logaritmické jsou, hlasitost, výšky i hloubky přidávají při otáčení vpravo... ale, jak jsem se hrabal ve starých nákresech, velmi uspokojivě mi chodily korekce v lampovém zesilovači, který možná někde ještě někomu hraje, stavělo nás ho víc, už si nevzpomenu, odkud jsme zapojení obkreslovali (hodnoty součástek jsem ti vepsal do tvého zapojení, viz příloha).

Při té příležitosti jsem našel, že potenciometry 2x50k/G jsme dávali do pasivních korekcí zesilovačů s MA0403A, jen jejich zátěž tvořila dvojice potenciometrů TP600 M1/G...

Zdar, fantomasi vybral sis asi to nejhorší schema ze špatných. Pan návrhář (asi se zkušenostmi s polovodiči) si tím určitě hlavu moc nelámal. U všech předzesilovacích stupňů chybí gridstoppery, jestli vyhovuje u všech stupňů katodový odpor 2,2kΩ pro správné nastavení pracovního bodu bych si dovolil taky pochybovat - to ovšem záleží na tom, k čemu hodláš zesilovač používat. Pasivní korekce (což je tento případ) fungují nejlépe jsou-li napájeny signálem ze zdroje s nízkým výstupním odporem (katodový sledovač) a pracují-li do vysokého vstupního odporu (většinou potenciometr hlasitosti). Inspiraci zesilovačem Mono 50 z Celeronova odkazu považuji za velmi vhodnou. Ať se daří!

Díky za rady,
velkým zásahům bych se zatím vyhnul, mám to na DPS a nechce se mi to předělávat. Ale to co poslal Hill bych zkusil...jen koukám, že poťáky 5M bude asi problém sehnat. Nestačily by 1M??

Jinak ještě mě napadlo, co se týká zapojení těch potenciometrů. Na poprvé jsem je zapojil všechny obráceně (volume přidávalo zprava doleva). průběhy nebyly plynulé a hloubky nefungovaly. Pak jsem to obrátil a je to ok až na ty hloubky. Otázka, nemohl jsem tim něco poškodit?

To nejsou 5M, ale M5 - 500kΩ, momenálně sehnatelné 470kΩ.

Ty ECC85 v zesilovači máš nové, nebo ze šuplíkových zásob? Ne že by na tom záleželo, jen mně to trochu zajímá.

Jaj díky, jsem se spletl a už bych je sháněl...
ECC85 jsou použité, nové se prý těžko hledají, ale nvm, nekoukal jsem.
Zkoušel jsem na jeden kanál nahradit ECC83 (prý mají lepší zvuk).
Při zapnutí zesu mi ty 83 jakoby probliknou - silnější záře od žhavení, a během chvilky normálně žhaví. Nevíte co to je za jev, je něco špatně?
Zapojení žhavení jsem samozřejmě upravil pro 83, a taky nejsou nové.

To probliknutí žhavení je normální, když ho živíš z dostatečně tvrdého zdroje - studené vlákno má malý odpor, tak jím v okamžiku zapnutí teče velký proud, rozsvítí se hlavně přívody, nejsou ochlazované jinak, než vyzařováním a trochu vedením po délce do chladnějších částí. Vlákno v katodě je od počátku odchlazované katodou, proto jeho odpor roste pomaleji, v podstatě přímo úměrně s teplotou.
Schválně si změř odpor studeného vlákna a porovnej s odporem, který ti vyjde z katalogových údajů, které hlásají jmenovité napětí a proud žhavením v ustáleném stavu. Zjistíš, že během žhavení vzroste odpor žhavicího vlákna téměř přesně sedmkrát.

Ok, to jsem rád, že je to normal... tak teď co tam mám nechat, 83 nebo 85...

Otázka je, co všechno kvůli tomu chceš v zesilovači měnit:
ECC82 má doporučený anodový proud 10,5 mA, což znamená, že pro předpětí g1/k -8,5 V vychází katodový odpor 820 Ω a, aby na anodě bylo aspoň 100 V, bude anodový odpor jen 9k. Každý stupeň přitom bude mít zesílení nanejvýše 8x, protože máš neblokované katodové odpory. Nebo zmenšíš pracovní proud pod čtvrtinu, to dovolí zvýšit anodové odpory na 39k, ale musíš použít katodové odpory 5k1, jenže zase při tak malém proudu má elektronka menší strmost a vyšší výstupní odpor. Zesílení stupně se zmenší na asi 4x. Teda nic moc.

S ECC85 to vychází líp, je 2,5x strmější, než předchozí: při katodovém odporu 2k2 vychází anodový proud 1,5 mA, to znamená, že na anodách bys měl mít kolem 40 V. To moc velký rozkmit napětí neumožní. Zmenši anodové odpory na 56k až 68k, ať se ti zvětší vybuditelnost. Pro větší zesílení bych katodový odpor R4 přemostil elektrolytem 47µ a R7 a R11 bych rozdělil na 1k8 a 390 Ω v sérii a každý ten odpor 1k8 bych zablokoval kapacitami 47 µ a 68 µ, každý jinou. To proto, aby se zlom charakteristiky v hloubkách nesoustředil na jednu frekvenci.

Ale TubeGuru by ti k tomu podal asi stravitelnější vysvětlení.

Hill píše:No, nejspíš logaritmické jsou, hlasitost, výšky i hloubky přidávají při otáčení vpravo...

Hmm, teď jsem kouknul do rozpisky Mono 50 a opravdu tam všude byly G-čka. Nediv se, že si to nepamatuju, lampičkový B-čko jsem stavěl naposled někdy 1977, to je už skoro 40 roků... Vstupní část byla opajcovaná Mono 50 a konec byl 4x GU50 Ua 800V sehnanejch od kámošů od Novotnejch HK. Určitě víš, co to bylo za spolek.
Pak už jsem jen občas opravoval Tesly 50, 70 a 130.