[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Dobrý deň chcel by som sa opýtať ako by sa dala odmerať polarita kondenzátora okrem vyzualneho testu ? meranie kapacity mi je jasne ale potreboval by som niečo čo by mi testoval na plošných spojoch osadenie kondenzátorov a nejako ma nič nenapáda

Asi by to šlo podle svodovýho proudu. Ale osobně jsem to neměřil, vyzkoušej a uvidíš. Malej omezenej proud s malým napětím snad v obrácené polaritě vadit nebude.

V tom druhém směru se chová jako elektrolytický usměrňovač, ale nepovím ti z hlavy, jaký proud snese.

Kdysi jsme tu měli také vlákno s dotazem, jak zjistit napětí, na které je kondenzátor určen.

Zdar, Dumitru nechápu čeho tím chceš dosáhnout. I kdybys takový tester vymyslel, stejně budeš muset elektrolytický kond vyletovat z plošňáku jinak bys testoval kdovíco. Není to trochu (moc) zbytečné? Vždyť polarita je vždy označena na pouzdru .

mám s tím jeden akademický dotaz na nějž jsem nikde nenašel odpověď.
Čím je určena polarita elektrolytického kondenzátoru ? Všade se píše o tom že je složen ze dvou polepů (hliníkových fólií) a dielektrika , ale nikde není řečeno čím se liší kladná a záporná fólie ? U baterie je polarizace dána složením elektrod, tak předpokládám že i zde je do jedné fólie (či obou?)přidáno něco co určuje právě její vlastnosti být kladnou či zápornou ?

Nejsem si jistej, ale myslím, že nějakým prvotním "naformátováním" se vytvoří na jedné elektrodě povlak, kterej pak funguje jako dielektrikum. Sériově vyráběný kondíky se asi neformují, ale obecně by to možná šlo.
Ale možná úplně kecám, pohledám po netu.

radioelectrum píše:mám s tím jeden akademický dotaz na nějž jsem nikde nenašel odpověď.
Čím je určena polarita elektrolytického kondenzátoru ?

U elektrolytického kondenzátoru je jednou elektrodou elektrolyt a druhou kovová fólie s narušeným povrchem (aby byla větší plocha, hladká by pochopitelně fungovala také). Dokonce se i uvádí činitel zvětšení povrchu, ale v jakých číslech se pohybuje takto z hlavy netušim (stovky, tisíce...). Izolaci (dielektrikum) tvoří potom tenká vrstvička oxidu hliníku. Tím pádem jedna elektroda může být úplně hladká (protože jenom přenáší proud do elektrolytu, netvoří elektrodu kondenzátoru, tou je elektrolyt) a ta druhá izolovaná co nejkostrbatější, protože kapacita je daná plochou. U superkondenzátorů je tou elektrodou něco jako houba nasáklá elektrolytem, tudíž plocha je značná, ale není mi úplně jasné, jak se pak ten proud dostává ven, protože musí projít dost velkou vrstvou elektrolytu (u nějakých zálohovacích je to asi jedno, ale superkondenzátory byly svého času moderní v trakčních aplikacích a tam se požadují značné proudy (ta módní vlna už před nějakým časem opadla, teď už to zkoumají jen číňani)).
Tím pádem, pokud by se podařilo zformovat druhou elektrodu očekával bych daleko menší kapacitu (očekával bych, že čím novější generace kondíku, tím bude ten poměr větší). Takový je můj názor, vycházející z principu, realita může být jiná.

Tohle je dobrý popis:
http://www.cde.com/resources/catalogs/AEappGUIDE.pdf
Tam se říká, že ve skutečnosti jde vždy o dva elektrolytické kondy v sérii. Mezi plusovou kovovou fólií a elektrolytem je o něco větší než nominální kapacita a elektrická pevnost s rezervou nominální. Druhý "kond" mezi elektrolytem a mínusovou fólií má mnohem (i 100x) větší kapacitu a malou elektrickou pevnost.

forbidden píše:Asi by to šlo podle svodovýho proudu. Ale osobně jsem to neměřil, vyzkoušej a uvidíš. Malej omezenej proud s malým napětím snad v obrácené polaritě vadit nebude.

Z praxe vím, že minimálně do 10% zápornýho povolenýho provozního napětí elytu je to v podstatě nedetekovatelný. Takže dnešní (poctivý) elyt 10u/63V při -6V bude klidně fungovat, svod bude 0. Možná se problém projeví v nějaké audio aplikaci, že se mu bude měnit ESR podle napětí, ale to je mimo moje zkušenosti.

Pro dlouhodobý provoz to samozřejmě nedoporučuju.

Takže ho musíš vlastně poškodit, aby jsi zjistil, že je přepólovaný.

DODATEK: Myslím, že to není v rozporu s Bernardem.

Z praxe vím, že elyty 2u2/63 a 1u/100V, na kterých je krátkodobě asi 40V správné polarity a dlouhodobě jsou vystaveny 0,2 až 0,5V obrácené polarity, jsou za pár měsíců nafouklé, nebo bez kapacity.

Polarita u běžných Al elytů by se asi mohla zjišťovat trendem svodového proudu, ve správné polaritě by měl klesat, v opačné stoupat.

Zajímavý. Asi záleží na typu a výrobci.

Podařilo se mě u jedné serie otočit polaritu, byl tam obdélník (úzké pulsy) 5V v buzení tranzistoru, DC složka na elytu 10u z toho vylezla asi -3V, kondík na 63V.

Měl jsem z toho strach, dal jsem vzorek elytu na zdroj DC zápornýho napětí 5V a čekal, kdy se objeví alespoň 1mA svod. Ale ani po pár dnech nic...

Dříve se kondenzátory museli formovat, předpokládám že dnes je ta absence toho formování možná právě tím že ty fólie již mají na sobě z výroby tu vrstvičku oxidu hliníku ?

A ta absence formování nástává kde a kdy vlastně? Anodizovaná fólie se používá hodně dlouho, a kromě vysloveně historických kondů s tekutým elytem bez separátoru byla používána vždy, nebo mi něco uniklo?