[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Odděleno z vlákna o tom, jak pošťačka přelomila do schránky vinylovou desku, protože si to zaslouží samostatné vlákno
Hill

Co tam Murzilka...
Aj počítačove hry (staré) v časopisoch tuším Comodore alebo Sinclair.
Strčilo sa to do gramca a nahrávala hra.
Luxusnejšie ako CD

Sinclair nahrával hry z gramodesky? Tak to musela být těžká recese od nějakýho hodně dobrýho profíka..

S tímhle jsem se nikdy nesetkal. Měl jsem Commodore VIC-20, ten měl vlastní kazeťák, a od roku 1987 Amstrad CPC-6128 už s disketovou jednotkou a vlastním monitorem. Ta sestava mimochodem funguje dodnes.

Dokonce pamatuji, že tehdejší Československý rozhlas vysílal v tuším Meteoru a nějakém nočním proudu někdy kolem roku 1985-6 data pro ZX Spectrum, Sord M5 a PMD - nahraj si na kazetu a použij. Šlo spíše o demonstrační prográmky v Basicu, na žádnou licencovanou hru si nevzpomínám. Nic nahraného nemám, ZX Spectrum jsem si pořídil až v roce 1986 a to už se nic takového nevysílalo.
Ale prý se takto vysílaly soubory i v řadě dalších zemí, dokonce si je prý takto vyměňovali nejen radioamatéři, ale častěji rozhlasoví piráti v Sajuzu.
Tenké disky jsem měl také, kolovalo jich pár po republice (mono, 33 ot/min, vnější průměr záznamu byl asi 17 cm, tedy velikost SP), na jednu stranu se vešla jedna až dvě hry nebo čtyři až osm utilitek, a byly lisované v Jugoslávii.
Dokonce 602.ZO Svazarmu (nebo ústecká Proxima? Už nevím...) vyhrožovala, že vydá programy pro ZX Spectrum a Didaktik na LP, ale to jsem nikdy neviděl.
A zcela běžně se v Podkrkonoší dalo dostat k magnetofonovým páskům na cívkách 15 nebo 18 cm, vesměs nahrávaným na devítku rychlost přímo z kopírovacích programů... jo, to bylo lidí ochotných u toho hodiny a hodiny sedět a pro někoho kopírovat...

Jo, pamatuji, že vysílali nějaké prográmky v rozhlase, dokonce to někdo známý nahrál na B101, ale nahrát do Spectra se nepodařilo... Ale kolikrát to bylo, to netuším, pamatuji 2x.

Hill-e na tú dobu aký luxus?
Skoro ako Wi-Fi.

Vím, jak často se stalo, že na nějakým krámu typu "porevoluční Internacional" spadlo nahrávání kvůli chybě v devatenácté minutě, když celý nahrávání mělo trvat cca 20min.

Ten kazeťák od Commodore byl super, asi věděli, jak ho vyrobit.

Ale přes gramofon a pružný medium si to prostě nedokážu představit, pokud někdo neměl doma nějakej zázrak. Já mám po dědovi Grundig, má to i korekce, ale z mého pohledu by tohle nedal...

Ono to nebylo tím kazeťákem, ale hlavně formátem záznamu. Commodore a Atari měly krátké bloky dat, po každém bloku CRC (tento logický formát sloužil i k záznamu na jejich diskety) a dlouhé meziblokové mezery. Záznam na pásek byl frekvenčně modulovaný, jednička i nula měly každá vlastní frekvenci, bez předmagnetizace od nasycení do nasycení, blok dat měl rychlost 600 Bd. Při snímání se o rozlišení nuly a jedničky postaral frekvenční diskriminátor. Výsledkem bylo, že na 64 kB dat stačila tak jedna strana kazety C90.
U Atari to ovšem znamenalo, že po půlhodině načítání dat vypnula lednička, počítač řekl "Sorry, vole, error", a mohlo se začít znovu.
ZX Spectrum používalo jiný formát záznamu - hlavička měla dlouhý zaváděcí tón, následoval start-impuls délky "kratší, než nula" a následovalo potřebných několik bajtů a kontrolní součet. Pak následoval blok dat definovaný v hlavičce, opět s nejméně 1 s dlouhým zaváděcím tónem, synchronizačním start-pulsem a blokem dat zakončeným kontrolním součtem. Co je jednička a co nula,se rozeznávalo podle času mezi dvěma průchody signálu nulou. Průměrná rychlost záznamu činila 1500 Bd, zato prakticky nepřetržitě: pokud bylo v bloku dat zhruba rovnoměrné zastoupení jedniček a nul. Řetězec nul se totiž ukládal rychlostí 2047 bitů za sekundu, řetězec samých jedniček 1023 bitů za sekundu. Kontrolní součet byl jen jeden za celý blok dat, ať už měl 10 bajtů nebo 48 kB.
Výhodou bylo maximálně 5 minut na plně obsazenou paměť Spectra.

Pomalé načítání i ukládání kazeťákem Atari XE12, XC12 nebo podobným vedlo k tomu, že vznikly pro Atari úpravy Turbo 2000 a Uni-Turbo: obě vyžadovaly načíst do počítače v normálním formátu krátký loader, který "naučil" počítač rozumět formátu ZX Spectrum a ovládacím portem přepnul kazeťák při snímání z FM diskriminátoru na jednoduchý snímací zesilovač.
Zato to dovolilo ukládat data rychlostí i vyšší, než 5400 Bd, čili loader sežral půlminutu, data půldruhé. Ale nejspolehlivější a dodnes čitelný záznam byl do 3400 Bd.

Vidím, že to ovládáš, já jsem to jako malej kluk používal čistě jako uživatel. Ale pamatuju si ty barevný proužky na obrazovce u Spectrum, já je na monitoru či TV nikdy neměl. Zato vím, že na 2KB paměti v BASICu se dá napsat hratelná počítačová hra.

Moje západoněmecká tetička mě v roce 1987 koupila (na moji prosbu, a v přepočtu na komunistické koruny v té době za cca 25000, což je šílená částka) CPC-6128. A já byl tenkrát s disketovou jednotkou král. Pak jsem trošku litoval, že jsem nešel do vyšší verze, to už bylo XT, ale i tak ten počítač splnil, co jsem potřeboval.

A pak přišel gympl, tam se experimentálně učil Pascal na IQ151, a mě to běhalo doma pod CP/M. A zas byl průšvih. Uměl jsem víc, než třídní učitelka...

Proč vlastně tenkrát nepoužívali poměrně spolehlivou modulaci Manchester + CRC, samozřejmě "namodulovanou" přes FSK na nějaký kmitočet ?

Tyhle krabičky napodobili i soudruzi, co dělali vývoj IQ151.

Turbo Pascal byl taky jako modul, co se zasunul na lištu s FRB konektory. Výsledek - na zdroji šel uvařit guláš a modul nefungoval, protože soudružky učitelky ho tam narvaly násilím a zlámaly či ohnuly piny.

Nenazýval bych to napodobováním. Atari mělo cartridge, což byl spíš pozůstatek po konzolách - jedna cartridge = jeden program.
IQ bylo postaveno modulárně a byla tam vytažena komplet sběrnice. Modulů se tam dalo strčit několik, jako později karet do PC, některé tam musely být jako základ - standardně modul basic a video.

IQ hlavně v té době stálo trojnásobek ceny ZX Spectrum. Ale školy tenkrát nesměly kupovat tento kapitalistický přístroj....

A co pak takový hry na Didaktik (klon Spectra), který byly v podobě MP3

Artaban001 píše:A co pak takový hry na Didaktik (klon Spectra), který byly v podobě MP3

Hry v podobě mp3 můžete mít uloženy dneska, ale mp3 je tu asi až od roku 1995, kdy už Didaktik zajímal jen pár skalních fanoušků.

Taky vím, že čím horší kazeťák, tím líp. Když moji kluci chtěli něco zkusit na ZX po letech, tak právě na té HIFI Aivě to vůbec nebralo, nešlo kroutit kolmostí hlavy:-)) Mně se ty jedničky a nuly nějak nechytily, ze začátku TTL, pak už nic moc.