[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahoj,
mám na pc skříni modrou vysokosvítící ledku a chtěl jsem její jas snížit rezistorem. Napadlo mě na zkoušku před ní zapojit potenciometr a doladit si ten jas přesně jak mi bude vyhovovat, pak změřit kolik mám odpor na jezdci a podle toho koupit rezistor.
A teď k mojí otázce, pořád jsem nevěděl jestli mám na ten druhý konec odporové dráhy potenciometru připojit zem nebo nemám, nakonec jsem si zapojil na zkoušku obě dvě varianty a moc tomu nerozumím jak se to chová.
1. na jedné straně odporové dráhy mám plus, z jezdce na anodu ledky a z katory přímo na zem, druhý konec odporové dráhy je nezapojený.
2. to samé, ale na druhý konec odporové dráhy jsem zapojil zem. Když se na to dívám, tak mi vlastně vznikl takový "přeladitelný" odporový dělič zatížený ledkou. V tomto případě teče odvodem větší proud a co mě překvapilo a nechápu proč vznikl na ledce úbytek napětí a svítí míň? Ten odpor mezi jezdcem a zemí je přece k ledce paralelně, tak by se to na ní nemělo projevit ne?

To se divím, že to ten potenciometr vydržel, pokud nebyl drátovej.

Já modrou LED u svých reprobeden zkrotil 470k odporem, kterým jsem nahradil původní 1K odpor (Bedny měly 12V pracovní napětí)
Dělič na LED je sice možnej, ale je to zbytečnost.

Není nikde uvedeno nic o odporu toho potenciometru, pokud je dost vysoký, není důvod, aby potenciometr nevydržel. Takže doplnit zadání, z jakého napětí se má ledka napájet, z toho a maximálního proudu LED vyjde minimální odpor a ten se pak může libovolně zvětšovat, dle mého názoru je nejlepší hodnota nekonečná, tedy modrá led vůbec nesvítí A nezapojuj to jako dělič, je to hloupost, pouze rezistor do série s led. Pokud je napájecí napětí 12V, pozor na výkonovou ztrátu na potenciometru, skutečně se mu to nemusí líbit. A ten minimální odpor bys měl mít s potenciometrem do série, abys při vytočení potenciometru na maximální jas nepřekročil max. proud LED a nezničil ji.

Dělič k modrý nebo bílý LEDce je zbytečná spotřeba navíc - jak píše Artaban, stačí zněkolikanásobit původní hodnotu předřadnýho odporu a tím omezit původní proud na hodnotu jen několika mA (původní bejvá 20mA = hodnota použitelná pro starší LEDky s "normálním" jasem desítek milikandel, rozhodně ne pro dnešní "superjasný" typy, který mají běžně i třeba díky užšímu vyzařovacímu diagramu svítivost počítanou v desítkách tisíc milikandel. Prostě namísto původního odporu do 1kΩ tam s naprostým klidem narvi deseti- až dvacetinásobek a následně posuď, jestli jas poklesnul dostatečně uspokojivě ...

kachle píše:To se divím, že to ten potenciometr vydržel, pokud nebyl drátovej.

Si to pleteš se žárovkou, ne? Potík v pohodě pár desítek mA bez újmy vydrží.
Dyť jsem s ním jako malej reguloval hlasitost reprodukce z repráku, ale tak, že s ním byl v sérii.

Modrý ledky jsou v noci hrozně otravný, když jsem měl v ložnici DVD s modrou ledkou, vyměnil jsem ji raději za červenou.

MetalGod píše:

kachle píše:To se divím, že to ten potenciometr vydržel, pokud nebyl drátovej.

Si to pleteš se žárovkou, ne? Potík v pohodě pár desítek mA bez újmy vydrží.
Dyť jsem s ním jako malej reguloval hlasitost reprodukce z repráku, ale tak, že s ním byl v sérii.

Tak se teda omlouvám, že jsem něco napsal. Já teda poťák používám jinak než k regulaci jasu ledky nebo přímo k regulaci hlasitost repráku. Obojí stojí za h...o.

Vysokosvítivý ledky svítí už při proudu kolem 500uA. Takže klid, jde to i obyčejným poťákem.

U děliče musí mít jeden odpor pevný, ke kterýmu připojí LED a druhý proměnný. Kdyby chtěl použít jako dělič přímo potenciometr, a zapojil ho přímo na 12V (5V), musel by zvolit takovou hodnotu celkovýho odporu, aby proud dráhou nepřekročil takovou hodnotu, že by se ztrátovým výkonem poškodila. Dalším problémem je to, že bys musel přidat ochranný odpor k jezdci, abys při neúmyslným vytočení naplno neodpálil LED a jezdec potenciometru. No a jsme u hlavního problému: Proč bys musel nechávat protékat obvodem několik desítek mA, abys z nich "odkrojil" těch pár desetin mA. Modrá LED je citlivější, než doutnavka. Modrou LED rozsvítí i parazitní VF, co proleze do výstupu třeba zdroje k nabíjení telefonu. Proto jsem psal, a to nejen já, že dělič pro LED je zbytečnost.
Pokud "svítíš" 12V, tak Ti nebrání tu LED "odladit" mimo PC a začít "odshora" - Třeba 1M odpor a potom snižovat (mě stačilo přibližně půl mega - 470k. To LED viditelně svítila při pohledu na ni i za jasnýho dne a v šeru neoslňovala. Před tím dělala na 1.5m vzdálené zdi viditelný modrý kolo skoro i za jasnýho dne (samozřejmě když mi tu nesvítilo slunce)

Já jsem ten bod 2. otázky pochopil hlavně tak, že tímto zapojením jednak snižuje proud ledky, ale navíc jí dělá i proudový "bypass", takže ledka svítí méně, než bez toho "bypassu". Ale potenciometrem teče stále nějaký proud a ten se přičítá k celkovému odběru.

To je hezká úloha pro teoretické výpočty. Někteří by to určitě ocenili a sepsali by to jako diplomovou práci, ale skoro se toho výsledku bojím, kdyby to dotáhli opravdu až na Planckovu konstantu a související vzorce...

Zapojil jsem si to jen na zkoušku na stole s úplně s jinou ledkou s červenou (v pc je modrá a teče do ní 5V), napětí jsem dal 3V a proud tam teče nějakých 1OmA. To jsem pochopil, že správně je ta první varianta. Spíš jsem se chtěl zeptat na to proč u té druhé možnosti kleslo to napětí na ledce a proč svítí míň. Přece když bych zapojil i dvacet ledek paralelně a klidně tam dal i nějaký rezistor a měl dostatečně výkonný zdroj, tak by přece nemělo dojít k poklesu svítivosti na žádné ledce, tohle nechápu. Tady je to asi složitější tím, že je to vlastně sériový i paralelní zapojení dohromady a asi se ty proudy rozdělí mezi ledku a ten odpor jezdec-zem jinak nevím. A taky bych se chtěl zeptat když měřím proud, tak jsem si všiml že třeba na rozsahu do 200uA naměřím jinou hodnotu než když přepnu na rozsah 2mA. Asi se mám vždycky spíš řídit tím co ukazuje ten nižší rozsah že?

Zkus si spočítat proudy pro případ na obrázku - v prvním případě je dolní odpor děliče "ve vzduchu", ve druhým je na nulovým potenciálu. Máš tak znázorněnej ten svůj potenciometr, nastavenej sice do stejný polohy, ale jednou s dolním koncem nezapojeným a podruhý uzemněným. Jasně pak pochopíš, proč s uzemněným potenciometrem máš LEDkou menší proud ...

A při tom měření naopak pro proud dávej co nejvyšší rozsah - do obvodu tak zapojuješ menší sériovej odpor (v podobě vnitřního odporu měřidla), kterej negativně ovlivňuje poměry v obvodu. Ampérmetr na rozsahu 2A má vnitřní odpor i s vnitřním bočníkem řádově setiny až desetiny ohmu, zatímco na rozsahu 200mA = 0,2A má vnitřní odpor obvykle desetinásobnej a na rozsahu 200µA = 0,000 2A dokonce 10000x větší - a ani digitální měřáky na tom nejsou o nic líp, pokud nepoužívají jeden měřicí odpor a k němu zesilovač s proměnlivým kalibrovaným zesílením - daleko jednodušší a hlavně lacinější (odpadá přesně kalibrovaný přepínání zesílení) je jen přepínat bočníky ...

Zkusím spočítat, ale přiznám se, že počítání mi teda nikdy nešlo. A tu ledku bych měl taky počítat jako odpor jako zátěž Rz je to tak ?

To souhlasí na tom menším rozsahu mi to ukazovalo menší proud, měřák mám M3900.

LEDku si můžeš představit jako zenerku se zenerovým napětím rovným podle barvy světla od cca 1V (infraLED) přes cca 1,5V (starší červený), 1,75-1,8V (žlutý, zelený a nový červený), cca 2,1-2,5V (modrý) až po 3,1-3,4V (UV-LED a moderní bílý s luminoforem).