Celkový výpočet odporu v zapojení.

Základní principy, funkce, rovnice, zapojení - t.j. vše, co byste měli vědět, než se pustíte do praktické realizace elektronického zařízení

Moderátor: Moderátoři

Odpovědět
Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
kOhm
Příspěvky: 177
Registrován: 30 srp 2015, 02:00
Bydliště: Brno

Celkový výpočet odporu v zapojení.

#1 Příspěvek od kOhm »

Ahoj, čekají mě zkoušky a tak cvičím základy.Je jasné že seriové zapojení se sčítá R1+R2 a paralerně R1*R2/R1+R2 ale co když jsou mezi tím i jiné součástky? Například tranzistor.(Viz. obrazek).Mám zadaní vypočítat ubýtky napětí na jednotlivých rezistorech a ůplně jsem zapoměl jak...Díky za odpověď a prosím neukamenujte mě :)

Obrázek

Uživatelský avatar
forbidden
Příspěvky: 8808
Registrován: 14 úno 2005, 01:00
Bydliště: Brno (JN89GF)
Kontaktovat uživatele:

#2 Příspěvek od forbidden »

Počítat úbytky na odporech má smysl, jen když jimi teče konstantní proud. Toto je nějaký NF rádio, nebo co a proud se bude měnit podle toho, co to chytne.

Uživatelský avatar
jirkati
Příspěvky: 1349
Registrován: 21 kvě 2008, 02:00
Bydliště: near Liberec (JO70MT)

#3 Příspěvek od jirkati »

V takovémto zařízení si musíš promyslet, které rezistory (odpory) tvoří stejnosměrné napájení jednotlivých stupňů, jednotlivých elektrod tranzistorů. Tranzistory potřebují mít nastavený pracovní bod.
Další součásti pak "obsluhují" signálovou cestu.

Kremik
Příspěvky: 3467
Registrován: 30 bře 2012, 02:00
Bydliště: Havířov

#4 Příspěvek od Kremik »

Pokud nezadali bety tranzistorů, pak zřejmě ib můžeš zanedbat, a pak je to triviální úloha.

Dobře, no, na BFko budeš muset kouknout do katalogu a R11 bych počítal dle předpokladu, že na emitorech v koncáku bude polovina napájecího napětí.

Uživatelský avatar
rudolf02
Příspěvky: 445
Registrován: 05 zář 2012, 02:00
Bydliště: ústeckoorlicko

#5 Příspěvek od rudolf02 »

No, já nevím, jestli si neděláš legraci.
Normální škola to asi nebude, na maturitním směru by jsi skončil na češtině, na učňák je to vyšší dívčí.
Ale jak to vidím já:
Jfet typu N pro nulový Uge má tuším konstatní proud kolem 4mA, jenže úbytek na R1 sníží napětí Uke a lze odhadnout pokles proudu pro napětí Uke kolem 1V na polovinu (2mA) (pro dolní rozsah napájecího napětí).
T2:
BC337 má zesílení 100 až 600, pro malé proudy lze předpokládat opět dolní rozsah. A pro napětí pod Uce pod 1V je minimální zesílení pro malé proudy Ik pod 100.
Na R3 je Ube, cca 0,7V (pro malé proudy je ve skutečnosti o málo nižší), proud cca 1,5uA. Obvykle se volí Uce polovina napájecího napětí (předpokládejme (chybně, jak doloží výpočet) 1,5V). Ik pak vychází cca 150uA, Ib při zesílení 100 je 1,5uA, přes R2 pak teče cca 3uA. To by muselo být Uke 2,2V (a napájení 3,7V)
Přesněji mi vychází dvě rovnice o dvou neznámých - Uke a Ik (h21e znám):
Uke = Unap - Ik*R4
Uke = Ube + R2*((Ik/h21e)+(Ube/R3))
Pro h21e=100 a Unap=3V - Ik je cca 0,11mA
Pro h21e=100 a Unap=6V - Ik je cca 0,31mA
Atd.
Pokud jsem chyboval, dík za opravy.
Dále viz předchozí doporučení.

Už z tohoto rozboru se mi nezdá napájecí napětí menší než 6V, a to je pouze stejnosměrná část.

Odpovědět

Zpět na „Teorie“