[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím.
Chci na vlastní uši slyšet jak zněla stará kytara proto jsem se rozhodl sestrojit dobový zesilovač. (dle přiloženého schématu) již při zapojení vstupu jsem zjistil že paralelní spojení obou systémů vykazuje na osciloskopu nižší zesílení než jeden samostatně Druhý systém má mřížku na kostru přes druhý JACK. Jaký to má důvod?. Děkuji.

Nepoužitý vstup (spíš než systém) je uzemněn, aby se na na mřížce nenakmitalo rušivé napětí.

K dobovému zvuku potřebuješ dobový zesilovač, reprobednu, kytaru a dobového kytaristu. Zesilovač podle schémátka s nedobovým výstupákem bude taky hrát docela jinak.

A taky potřebuješ lokální dobový elektrosmog .

U těchto zapojení záleží na každé součástce. Potom se cena za zesilovač docela vyšplhá, ale jinak to nehraje dobově. Nevěřil jsem tomu, ale je to tak. Prostě kytarové a hifi aparáty jsou v tomto úplně jiné.

Kytku ještě mám kopi Gibson Les Paul Custom z Hořovic. Zvuk se tvoří na první elektronce nízkowatového zesilovače bez korekcí na plný výkon mírně přebudit korekcemi a na kytce chytat začátek zpětné vazby což na mono 50tce nešlo. Co k tomu bylo za bedny si už nepamatuju. A shánět zesík za čárou bylo o kryminál. Stejně by na přehrávky musel přelepit logo. Výstupák určitě nebyl předimenzovanej a pčitá se už 70 let pořád stejně. Jen jsem nečekal, že paralelním spojením klesne napětí a na co byl ten druhej vstup že by ještě mikrofon?

tady máš k tomu zesilovači návod (přesněji k reedici modelu 1958) - jeden kanál (ten se vstupama dole) má efekt "tremolo" (prakticky amplitudovou modulaci vstupního signálu), a dělalo se to tak, že efekt se zapínal přepnutím kanálu nožním přepínačem z jednoho vstupu do druhého (teoreticky by měly jít nastavit stejné zvuky na obou kanálech). Pokud nemáš v plánu ten efekt používat, tak postav něco jako model 1959 (klidně s 18W koncem, jak v tomto schématu) - různých schémat s úpravama tohoto zesilovače je na internetu dost.

Ale to hlavní, to hlavní pane Hlavsa, jsme se nedozvěděli - jaktože při paralelním spojení vstupů je zesílení menší?

Urcite neni dobre spojovat jednotlive systemy elektronky paralelne natvrdo, kdyz uz, tak by mel byt zarazen mezi mrizkami alespon nejaky odpor. Jinak hrozi rozkmitani vstupni elky. A ze se pri paralelnim zapojeni natvrdo dokazi rozkmitat pekne. Tenkrat jsme to resili s neboztikem Bobobrodem.

Zdar, když uvážíme, že dva paralelní systémy mají poloviční vnitřní odpor než jeden systém a zesílení stupně se společnou katodou je: A=μRa/Ra+ra, kde Ra je anodový odpor, μ je zesilovací činitel použité triody a ra je vnitřní odpor triody, pak by teoreticky mělo být při použití paralelních systémů naopak zesílení vyšší neboť ra je při paralelních systémech poloviční. Důvod používání paralelních systémů mi není zcela jasný. Teoreticky mi je jasné jak to funguje a předpokládám, že v tom nějaká pozitiva budou, když to fa Matchless používá u modelů Clubman, Chieftan, Lighting, Spitfire a Marshall u modelu AFD. Možná snížení šumu...

Při paralelním řazení zesilovačů vzniká menší šumové napětí.

Doplnil jsem odpory 1M dle modelu 1958, zesílení zůstalo stejné elektronka nebyla několik desetiletí používána ale má shodné charakteristiky zapojení má dostatečné zesílení a jistě i své výhody není třeba dále řešit. Zrovna sháním 0.35mm plechy na výst. tr. Přikládám původní schéma bez R.

Díky všem za pomoc. Při párování EL84 na 12W dochází patrně k rozkmitání (Ua,Ug2 250V) což se projevuje zvětšením Ia a vedle položený nezapojený ručkový Ametr ukazuje výchylku. Musím ji držet rukou. Budu muset použít stínicí kryty a kovovou patici nebo při konstrukci na společném šasí tento jev zmizí?.

Koncovky se kvůli chlazení do krytu nedávají. Na kovovém šasí bude celková instalace kultůrnější. Spíš než kmitání budeš možná řešit brum. Chce to dodržovat jistá pravidla...

Na tyto známé zesilovače se dají sehnat i používané výkresy rozložení součátek pod šasi (takže se nemusí vymýšlet vymyšlené) - hodně se jich dá sehnat od firmy Ceriatone, která prodává tyto zesilovače jako stavebnice - a na ten 18W Marshall 1958 je výkres zde.

Díky moc můžu přestat experimentovat a začít na čisto. Tu kostru mám stejné (tlustej drát mezi paticemi a držákem na součástky) najdu i ten kulatej držák na udpory u vstupu mám ho někde v šuplíku a nevěděl jsem na co to je. Teď ještě výst. trafo To co jsem našel na netu jsou miry v mm a vychází mi nesmysly. Smirnov co mám ještě ze školy počítá v Gausech a podle čeho se vybírá konstanta mezi 14 - 18 jsem se nikde nedozvěděl.