Měření odporu

[Neniu]

Předem říkám, že toto není úloha do školy, ačkoli to tak může vypadat

Přemýšlím nad tím, jak je lépe měřit odpory. Jsou vlastně dvě základní možnosti:

1. přivést na odpor známé napětí a měřit proud odporem
2. pustit do odporu známý proud a měřit napětí na odporu

Která varianta je lepší? A proč?

Varianta 1:

- zdroj napětí je často jednodušší než zdroj proudu
- vnitřní odpor ampérmetru se přičítá k měřenému odporu
- při použití velkého napětí teče malým měřeným odporem veliký proud

Připadá mi, že tato možnost je výhodnější pro měření velkých odporů, protože odpor ampérmetru je pak zanedbatelný vůči měřenému odporu.

Varianta 2:

- zdroj proudu je z principu zkratuvzdorný
- v sérii s měřeným odporem není žádný další prvek ovlivňující měření
- vnitřní odpor voltmetru je zapojen paralelně k měřenému odporu a odvádí tak část měřícího proudu

Tato varianta je asi lepší pro měření malých odporů, protože vnitřní odpor voltmetru je zanedbatelně velký vůči měřenému odporu.

Jsou ještě nějaké další výhody/nevýhody/vlastnosti těchto dvou základních variant měření, na které třebas zapomínám?

Napadlo mě to při zkoušení rezistoru s odporem 100 MΩ, protože mám voltmetr s vnitřním odporem 100 MΩ, padla volba na první variantu měření. Měřící napětí bylo ale 500V, aby obvodem tekl alespoň nějaký rozumně měřitelný proud.

[Hill]

Variantě 1 se říká Amont, variantě 2 pak Aval.
Výhody a nevýhody, resp. oblasti vhodnosti metody pro měření jsi popsal správně a není potřeba hledat další.
Ostatně to je popsané dost pěkně tady.

Metod měření odporů je samozřejmě víc (můstková byla hodně dlouho oblíbená, pokud byl k dispozici známý přesný odpor nebo odporová dekáda, tak i substituční), ale ty asi řešit nechceš.

[Neniu]

Díky za rozšíření obzorů a terminologie. Měření můstkem znám, i to srovnávací. Ale obě měření potřebují přesný normálový odpor a ten nemám. Respektive mám dekádu, ale ta je jen do 100 kΩ. A navíc nemám další dva velmi přesné odpory. Ačkoli, nějaké ano, ale hodnotou řádově jinde a strojit můstek z 900Ω odporů na jedné straně a 100 MΩ na druhé není úplně ideální. To měření proudu mi připadalo jako lepší řešení. Navíc nevím, jestli je baterka v galvanometru ještě v pořádku.

Teďka jdu ještě zjistit, proč se říká Amont a Aval. Bude to tutově zkratka, snad to někde na webu bude.

Ještě jednou děkuju

[kachle]

V jakém rozsahu a přesností potřebuješ měřit?

[Neniu]

V jakém rozsahu a přesností potřebuješ měřit?

Teďka už v žádném, jen mě to zajímalo. Ten odpor mám změřený. Takto malé proudy umím měřit jen s přesností ±2,5% takže to mám změřené takto. Zatím to stačí. Dotaz byl opravdu kvůli rozšíření obzorů

[mtajovsky]

Předem říkám, že toto není úloha do školy, ačkoli to tak může vypadat

Přemýšlím nad tím, jak je lépe měřit odpory. Jsou vlastně dvě základní možnosti:

1. přivést na odpor známé napětí a měřit proud odporem
2. pustit do odporu známý proud a měřit napětí na odporu

Nikoliv. Lze měřit i můstkovou metodou, kde problémy s úbytkem napětí na ampérmetru nebo se spotřebou voltmetru odpadají.

[Neniu]

Nikoliv. Lze měřit i můstkovou metodou, kde problémy s úbytkem napětí na ampérmetru nebo se spotřebou voltmetru odpadají.

Pochopitelně, možností je dokonce více:

- odpor zapojit do můstku a měřit napětí na diagonále můstku
- odpor zapojit do série s normálem a měřit napětí
- zapojit odpor od obvodu oscilátoru a lze měřit kmitočet nebo dobu periody
- přes odpor nabíjet kondenzátor a měřit rychlost jeho nabíjení
- zapojit odpor jako dělič s normálem a měřit napětí v uzlu
- zapojit odpor do obvodu horní/dolní propusti s normálovou kapacitou a měřit útlum takového filtru
- zapojit odpor do obvodu horní/dolní propusti s normálovou indukčností a měřit útlum takového filtru
- zapojit odpor paralelně ke kondenzátoru a měřit čas vybití náboje
- mikrometrem změřit rozměry odporové dráhy a odpor vypočítat
- určitě by se ještě něco našlo

Šlo mi o základní způsob měření Ohmovou metodou.

[mtajovsky]

Měření odporu na můstku je základní metoda.