[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím,

Riešim kompenzáciu účinníka u kamoša v dielni. Doteraz som si kompenzačné rozvádzače dal vyrábať externou firmou, no teraz mám nejaký volný čas a tak som sa rozhodol, že sa do problematiky pokúsim dostať hlbšie.
Vás by som chcel poprosiť s ujasnením si pár vecí.

Naštudoval som si nejakú literatúru a problematike rozumiem , len mi nie sú úplne jasné nasledovné veci:

-ako vypočítam celkový jalový výkon objektu?

Príklad:
V objekte mám 4 sústruhy s motormi o príkone 1, 2, 3, 4kW.
S akým jalovým výkonom mám počítať pri jednotlivých motoroch? V literatúre sa píše, že motor na prázdno môže mať účinník až 0,2. To mám počítať až s touto hodnotou?

Takže:
1+2+3+4 = 10
10x0,2 = 2
10-2 = 8
Jalový výkon = 8kvar

Pokiaľ teda pripojím k týmto 4 sústruhom bežiacim naprázdno kondenzátor 8 kvar ,tak sa účinník dostane na hodnotu 1.

Je táto moja úvaha správna?

U kompenzace motorů se počítá účiník podle okolností, při jmenovitém zatížení nebo průměrný. Při chodu naprázdno je motor překompenzován, proto je nutné brát v úvahu charakter provozu a časový poměr zatížení stroje (nebo skupiny strojů). Při chodu naprázdno lze podle okolností kapacitní proud z hlediska zatížení vedení zanedbat, protože je zároveň menší činná složka. Kompenzuje se na průměrný účiník, čili přiměřené výkyvy do kapacity lze obvykle tolerovat.

Výpočet kompenzačního výkonu motoru: Qc = P×(tgφ₁ - tgφ₂)
[kVAr, kW, tgφ₁ = účiník stávající, tgφ₂ = účiník požadovaný (převést cosφ -> tgφ)]

Při proměnlivém zatížení se uvažuje průměrný činný výkon P [kW], jako podíl činné spotřeby zařízení [kWh] a doby chodu [h]. Stávající dlouhodobý průměrný účiník lze vypočítat u konkrétního stroje z naměřených hodnot za delší období. Za celý objekt to jde přibližně podle odečtu činného a jalového elektroměru (pokud je osazen):

tgφ = B / A
[A = činná spotřeba kWh, B = jalová spotřeba kVArh]

Například pro zde uvedený motor 4kW, cosφ₁ při zatížení = 0,8 vychází Qc cca 1kVAr.

Skupinová kompenzace má smysl pouze pokud jsou stroje v provozu současně, například po celou směnu. Pro občasný jednotlivý provoz je vhodnější kompenzace místní, jednotlivě pro každý motor (stroj). Ostatní spotřebiče s induktivem jako zářivky apod mají obvykle vlasní kompenzaci. Malé transformátory v tomto případě asi není nutné uvažovat.

Jinak celkové řešení záleží na okolnostech, proč je vlastně kompenzace požadovaná. Osobně jsem ji v malých živnostenských dílnách nikdy neviděl používat. U maloodběru se jalovina neměří a z dodavatelů na tom pokud vím nikdo nebazíruje.

Jo, a stejně bude za čas síť vlivem elektronických spotřebičů spíš v kapacitě.

V tomto prípade chodia pokuty mesačne okolo 150€ za jalový vykon.
Jemu to už niekto naceňoval a vypočítal 50 kvar. Mňa len zaujíma ,ako sa k tomuto výsledku dopracovali.
Má tam veľký a malý sústruh, veľkú frézu, stojanovú vŕtačku, ramovú pílu a zváračky. Jedna triodin a nejaké CO s inventormi. Pracujú tam 3 ľudia, čiže tie stroje makajú 8 hod. denne.

Ešte by ma zaujímala kombinacia kondenzátorov. Jedna sa mi o najmenšiu hodnotu v zostave. Teda od akého výkonu má zmysel stroj kompenzovať.

Tady http://www.odbornecasopisy.cz/elektro/c ... gie--11679 je takový krátký povídání ke kompenzaci.

Pokud je měřený jalový odběr tak se vyplatí kompenzovat všechno. Při 50kVAr už je možná uvažovaná centrální kompenzace s automatickým regulátorem který umožňuje nastavit vhodné parametry regulace.
U místní kompenzace je kompenzační výkon daný výpočtem pro konkrétní motor nebo zařízení, případně se použije nejbližší vyšší vyráběná hodnota.
Při skupinové je daný součtem komp. výkonů všech zařízení ve skupině.
U automatické centrální kompenzace má nejnižší regulační stupeň odpovídat nejmenšímu uvažovanému komp. výkonu v celém objektu. Na regulátoru pak lze případně nastavit pásmo necitlivosti aby nedocházelo k častému přepínání a dovolený posun regulace do kapacity.

Jestli dotyčný na věc potřebuje papíry tak bych se do toho moc nehrnul nechtěje se stát oficiálním zhotovitelem a pak řešit případné problémy. Pokud by byl dodavatelem sledován časový průběh a parametry odběru tak není vhodné to jenom tak překompenzovat a občas vypnout "aby se něco natočilo" jak se to někdy dělalo nebo dělá.

Tohle bych viděl na individuální. Dělat skříň, přívod, jištění, stykače, regulaci oproti pár kondenzátorům ke stroji je 1 ku 9 s cenou. Kompenzací jsem dost dělal, vč rozvaděčů.
Nejdřív to chce cosΨ metr a měřit a měřit. Ještě jsem nepochopil, jestli na tom dodavatel trvá.

Uvedených 50kVAr je na malou dílnu dost velký výkon, asi započetli značnou rezervu nebo se tam točí lodní hřídele. V práci jsme měli na provoz s transformátorem 160kVA třístupňovou baterii 70kVAr a většinou stačil 1 a 2 stupeň (10+20kVAr). Pořád jsem tyto záležitosti musel sledovat zvlášť když šlo o prémie... Za oněch dob stála pro podniky činná kW 1,05Kč a jalová 4Kč.

No mne sa to tiež zdá dosť predimenzované. Druhá vec je , že sa jedná o bývalé družstvo a kamoš tam je v podnájme. Tak ho nútili aby si spravil vlastnú pripojku. Problém je, že si stavia vlastnú halu, čiže som mu odporučil, nech radšej zaplatí a zrealizuje kompenzáciu celeho družstva zo svojho a pri sťahovaní si kompenzáciu vezme so sebou. Čo by s prípojkou nebolo možné. Ono to družstvo tiež využíva nejaký sústruh a zváračky. Individuálna kompenzácia ma veľmi neláka - donesú tam nejake nové stroje a je zase problém.

Ja som si spravil výkres viď.priloha. Akurát asi použijem prvý stupeň o menšej kapacite. Len fréza má napr. 3 motory a tie na posuv nebudú nejakého extra výkonu.
Ono výkonová rezerva nie je problém - zákazník to nemá problém zaplatiť, nakoľko v budúcnosti počíta s rozširovaním. Akurát musím zvoliť správne hodnotu prvého stupňa.
A v prípade centrálnej kompenzácie je výhoda , že netreba počítať každý stroj osobitne.
Výrobcovia kondenzátorov poskytujú tabuľky, kde udávajú kapacity pre motory podľa výkonu, čiže by sa to dalo celé nadimenzovať aj podľa tohoto.

TO : dudo02
Ten tvůj přístup je v pořádku, až do doby, kdy nasadí chytrý elektroměr. V tu chvíli by musel být regulátor jalového proudu hodně jemný, aby pokryl veškerou jalovinu, a to on neumí.
Pokud mě paměť neklame, vždy se při sjednávání odběru, sjednáván i účiník, a to většinou v rozsahu 0,95 – 1. No a tato hodnota je měřena, a při nedodržení například ČEZ má ve smlouvě předepsané penále většinou 1000kč za překročení sjednaného účiníku. Nové digitální elektroměry, jsou totiž dost přesné. Na to, aby regulátor jaloviny, dodržel sjednanou hodnotu, prostě nemá. Proto se mu pomáhá individuální kompenzací a to v místě připojení velkých motorů.

Hodnota cosφ 0,95-1 byla většinou stanovená jako průměrná. Regulátory právě umožňují nastavení pásma regulace až do kapacity. Například při středním nastavení posunu pásma může být regulace 0,95-1-0,95 s průměrným cosφ=1. Při nastavení pásma do čistě induktivního kvadrantu 0,95-1 bude kapacitní složka minimální za cenu častějšího přepínání regulačních stupňů. To také souvisí s rychlostí odezvy regulátoru - pásmem necitlivosti v nastaveném rozsahu vyhovujících hodnot jalového výkonu. Nastavuje se podle poměru výkonu nejnižšího stupně a převodu měřícího transformátoru, obvykle s rezervou do +20% k omezení častého přepínání (pokud toto nové regulátory nekorigují automaticky).

Ve většině případů je měřící souprava dodavatele na sekundární straně distribučního transformátoru - pravděpodobně i v tomto případě.
Pokud by náhodou měření bylo na primární straně VN tak je nutné transformátor samostatně místně kompenzovat. Jeho jalový výkon pak regulátor kompenzace neregistruje ale je měřen. Ostatně odběratel je povinen kompenzovat transformátor i při měření na straně NN.

Ono je to o tom, čí je distribuční transformátor.

Regulátor 8 stupňů. První st. 0,5kVAr, druhý 1 kVAr atd. To by možná uhlídalo. A rychlý regulátor. Stykače pořádné kvality. Aktivní chlazení. Přepěťové ochrany. Případně hrazení proti harmonickým...

palmalsport: čí to trafo je - spíš jak je ten ten nájemní vztah ohledně odběru smluvně nastaven a jestli má nájemce vlastní měření včetně jalového. Setkal jsem se s případem kdy se nájemci s vlastním podružným měřením nemohli doplatit za jalovinu přes veškerou snahu o kompenzaci. Jalovou spotřebu ovšem rozpočítávali podle hlavního fakturačního elektroměru. Nakonec se ukázalo že je v tom nekompenzované trafo s fakturačním měřením na straně VN. Údajně se tyto případy vyskytly víckrát takže není od věci to připomenout.

Jenomže toto je věcí odběratele, přesně podle smlouvy.
Stran toho trafa, je to to samé, neboli ne každý distribuční transformátor je dodavatele.
Pokud tomu odběratel nerozumí, má si nechat poradit. Jenomže to si spousta dnešních odběratelů neuvědomuje. Holt komu není rady, tomu není pomoci.
Já se v tomto elektro prostředí už nějaký pátek pohybuji, vím o čem mluvím.