[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Dobrý den. Chtěl bych se zeptat, zda jít do stavby el. zes. podle Praktické elektroniky 11 a 12/2010. Pokud ano, chtěl bych se zeptat, jestli někdo nemáte vstupní trafo 9WN 663 40, popř. jeho adekvátní náhradu. A ještě bych se chtěl zeptat, jaké trafo použít pro reproduktory které jsou pro 8 ohm repráky, protože v plánku jsou trafa pro 4 ohm. repráky. Pro představu přidávám plánek. Děkuji, dack

Žádné "vstupní" trafo tam nevidím, ale vidím doutnavku připojenou přímo na síť!

Asi myslí síťové... To zas bude počtení.

A na těch 8 Ω musíš z nějakého důvodu trvat?
Vzhledem k tomu, že je ze sekundáru trafa zavedená poměrně silná záporná zpětná vazba, tak se toho zase tolik nestane, jen limitního zkreslení nedosáhneš při 5 W výstupního výkonu, ale už pod 2,5 W.
Máš dvě možnosti:
- zatížít výstup zesilovače reproduktory o impedanci 4 Ω (třeba dva osmiohmové paralelně), nebo
- dovinout do série se sekundárem výstupního trafa ještě jednou stejný počet závitů, jaký má sekundár teď, a zapojit ho tak, aby výstupní napětí pro reproduktor bylo dvojnásobné (zpětnou vazbu stačí nechat z původního vinutí). Pak to má šanci za specifikovaných podmínek dát do 8 Ω zátěže těch 5 W.

Ta doutnavka je opravdu boží No, je to otisknuté v PE, tam je to zjevně takhle normální

Dělaly se doutnavky s odporem v patici s připojením přímo tehdy na 220V a paticí se závitem E14, používaly se jako kontrolky u vařičů, praček a pod.

Spousta doutnavek v provedení "ready to use" je zapouzdřená s odporem, takové ty se závitem (E14?), nebo ty kostičky do vypínačů. Ale takhle nakreslené se mi to silně nelíbí, pokud by byla třeba přes doutnavku s odporem nakreslená přes celek ve schématu "škatulka" jako že se jedná o jeden celek, tak nic proti tomu, takhle tam někdo neznalý věci šupne doutnavku jen tak a jistič je dole

Ba, do schématu by se to mělo kreslit kompletně i s odporem ...

V rozpisce součástek bude zřejmě předepsaný konkrétní typ s vestavěným odporem. Ale pokud je konstrukce pro začátečníky měl by na to autor aspoň upozornit v textu. Jinak doutnavky pro síťové napětí se kreslí jako celek dost často.

Na to trafo mrknu a dám vědět.

Podle čísla to není výstupák, ale síťák. Některé síťáky se takto daly použít, že se symetrické anodové vinutí použilo jako primár výstupáku, jako sekundár posloužila do série pospojovaná žhavicí vinutí.
Ale stálo to zaprd, i s vazbou "hlásná" kvalita, navíc náchylnost na zákmity.
Jeden z takových návodů od Zbyňka Madeje vyšel v sérii "Stavební návod a popis" pod číslem 31 a názvem "Avantic", je to tam poměrně podrobně popsáno i s notným kusem potřebné teorie - je to velmi poučné čtení.
Další podobný návod od stejného autora je ve stejné řadě pod číslem 35 a názvem "Big Beat" - tam je rovněž použit přepojený síťák ve funkci výstupáku a jsou tam popsána i potřebná opatření, co se týče zavádění zpětné vazby, kolik a kam.
Někde to bude ke stažení a má to víc dílů:

č. 31: "Avantic" - kompletní návod vcelku a teorie, 40W s 2xEL34, nebo 4xEL84
č. 35: "Big Beat" - 1. část - elektrická koncepce a teorie, cca 15W s 2xEL84
č. 42: "Big Beat" - 2. část - mechanická koncepce a stavba

A mezi tím jsou první ucelené stavební návody Jiřího Jandy, už pod jeho poznávací značkou "Transiwatt". Jeden z nich je dokonce stavebnice.
Kdyby se mi chtělo to všecko skenovat...Fyzicky je mám všechny, od č. 1 až po tuším 55. Ale je s tím hrozná práce, neboť v chudých časech tiskli na prakticky novinový papír, nebo ještě horší a je to tímpádem žluté až hnědé.

Speciálně ten BigBeat oba díly rozhodně stojí za studium. Jsou tam šikovně použity i elektronky, jichž jsou všude mraky - třeba EBF89 a EF86.
Není to díky koncepci a improvizaci s výstupákem žádné HiFi, ale je to zajímavé tím, jak autor šikovně využil toho, co zrovna bylo k dostání a zároveň podrobně vysvětlil, co jej k tomu vedlo, jaká to má úskalí a co od toho čekat. Nicméně naměřené parametry nejsou vůbec špatné i přes fakt, že se jedná o mixážní nástrojový zesilovač s dobře propracovanou koncepcí.
Všechny stavební návody od Zbyňka Madeje jsou poměrně dobře propracované a je tam pamatováno i na to, že to budou používat muzikanti - což je zvláštní odrůda homo sapiens, se specifickými vlastnostmi

sinclair píše:Podle čísla to není výstupák, ale síťák.

O ten právě jde - chybně napsáno "vstupní."

Trochu čitelnější schéma. Autorem je Martin Lelek, 16 let, student SPŠE Brno, Praktická elektronika 11 a 12/2010.
Franta doporučuje místo ECC85 použít ECC83.

To je ten "zesilovač", co vyšel teď někdy ke konci 2016?

9WN663 40 - Síťové trafo pro gramofony GZ641, GZ642, GE080, zesilovač s 1xECL82

No, já nevím, ale nabízím další k diskusi:
Kundík 100nF u síťového zdroje nebývá obvyklý u tohoto typu zesíku (předpokládám třída A). Mezi filtračními kundíky C16 a C17 mi chybí odpor (RC filtr).
Namísto R28 a R29 bych čekal trimr pro lepší regulaci.
Indikátor EMxx vidím za koncovou elektronkou poprvé.
Relativně nízká impedance korekcí s vazebním kundíkem C5 68nF mě překvapila, rád bych se nechal příjemně překvapit.
ECC85 jsem už jako nf zesík viděl, ale ještě neohmatal.
Asi přežvykuji stokrát přežvýkané. Výstupní trafa pro jednočinný konec třídy A mívaly vzduchovou mezeru pro potlačení stejnosměrného mg toku (na rozdíl výstupní trafa pro dvojčinné konce mají plechy bez vzduchové mezery). Naproti tomu síťová trafa vzduchovou mezeru nemají, plechy EI jsou skládány střídavě.
V 70 letech se výstupní trafa pro jednočinné konce vyprodávaly v bazarech, obvykle měly 220V/6V(dle typu). O síťových trafech na místě výstupáků je psáno výše (předpokládám, že se jedná o dvojčinné stupně), pro jednočinné stupně se síťovým trafem dobré reference nemám (nezkoušel jsem je).