[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím,

láká mě stavba motorového člunu. Mohl bych samozřejmě zvolit levnou a jednoduchou možnost koupě klasického motoru, ale to teď nechme stranou. Zajímalo by mě, do jaké míry by byl více či méně efektivní motor z čerpadla (např. hasičské čerpadlo s průtokem cca 900l/min - výkon 4 kW) a do jaké míry by mělo smysl upravit výstup z čerpadla na laminární proudění (zda by byl pohon efektivnější). Za jakékoli konstruktivní rady děkuji.

Se 4kW bys žádnou velkou parádu nenadělal. Pokud bys chtěl jen tak jako někam doplout a nezáleželo by ti na čase, pak možná - takhle plujou rybáři s elektrolodičkama na 12V baterky = pomalu, potichu jak ponorka, aby si nevyplašili ryby.

Ale abys dostal trup "do skluzu" (= aby se člunu zvedla příď a díky "schodu" na spodní ploše se utrhla většina proudnic, takže se omezí odpor obtoku tělesa o desítky %, potřebuješ minimálně 40-50kW už pro člun 4 metry dlouhej. "Jet foil" neboli tryskovej pohon vodometem vyžaduje výkon v tisících litrů za minutu plus odpovídající motorickej příkon.

Sežeň si sborníky Udělej/Urob si sám, vydávaly se v československý kooperaci v SNTL Praha a ALFA Blava, stačí když si postahuješ ročníky 1970 - 1994 (ty byly ještě primárně zaměřený na domácí kutily, potom už dál vycházela jen slovenská verze daleko víc zaměřená na zahrádkaření než na kutily, od roku 2007 pak vychází v podstatě to samý i česky) - jsou ve formátu .pdf k najití na Uložto. Najdeš tam několik návodů na samo-domo stavbu člunu, která se ale myslím dneska vůbec nevyplatí - a když, tak leda jen pro to dokázat si že to jde.

Díky za odpověď. Uvažoval jsem rychlost řádově v jednotkách km/h, je mi jasné, že s takovým čerpadlem závodní člun nepostavím:)

Myslím, že kdybys výtok z čerpadla jakkoli upravoval, bylo by to na úkor výkonu.

Ne, pokud by dokázal udělat výtok s laminárním prouděním, vylepšil by ho. Ale bez modelace a možnosti testovat v kanále /hydrodynamickým "tunelu" je to jen odhadování a věštění. Sebemenší nerovnost i nerovnoměrnost plochy průřezu na vnitřním povrchu zvedne proudnice do turbulence a vede to ke ztrátě energie - platí tady všecky pravidla který platí proaerodynamiku, jen asi 10x přísnějc, protože voda je hustší prostředí a daleko míň odpouští "hříšky" na povrchu obtýkaným vodou ...

No nevím. Třeba hasičské trysky s laminárním prouděním dostříknou dále, to ano, jenže je to o tom, že tam je ten výkon veškeré vody soustřeďěn do jednoho směru a shodnou rychlostí - voda tedy zbytečně neztrácí "výkon" při průletu vzduchem, nedrobí se tolik do kapek, atd. Při pohonu lodi je úplně jedno, jak se ta voda chová za lodí. Zde je důležitý pouze tlak na výtoku, a ten čímkoli co vodě postaví do cesty mezi čerpadlem a výtokem může jedině snížit. Takže si trvám na svém, bylo by to horší. Nebo se to snad u lodí dělá? Možná, kdyby se pohybovala závratnou rychlostí, by to nějaký efekt přineslo, při 4 kW ale fakt ne.

Kremik píše:Zde je důležitý pouze tlak na výtoku, a ten čímkoli co vodě postaví do cesty mezi čerpadlem a výtokem může jedině snížit.

To zní logicky

Pokud budeš jezdit u vás na rybníku, tak je to jedno. Pokud pojedeš někam na vodní nádrž kde je povoleno jezdit se čluny už budeš potřebovat průkaz na motorové čluny. Myslím si že ty 4KW je limit na pořízení průkazu vodiče motorového člunu. Pamatuju si jak hasiči jezdily na požární nádrži na gumovém člunu a na zádi byl jeden nakloněný a držel plovoucí čerpadlo.

Laminární tryska má menší ztráty už při průtoku média svým "kritickým průřezem", to znamená, že líp mění vnitřní tlak média na jeho výtokovou rychlost v ústí trysky. A jak známo, třetí pohybovej zákon sira Isaaca Newtona (podle kterýho reakční trysky pracujou) s vnitřním tlakem nepracuje, jen s hybností látek (typicky hmotnost krát rychlost). Laminární tryska je tak o nějaký to % výhodnější i u něj - i když laminární proudění za ní už nikoho nezajímá, je u ní důležitá nižší energetická = RYCHLOSTNÍ ztráta při průtoku vody samotnou tryskou.