[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Tentokrát ze soudku dějepisného:
Na rozdíl od 220V zásuvky, která nás provází od dob předválečných, kdy tehdejší autority rozhodly o používání zásuvek francouzského typu, a tím udaly neměnný standard, který se nepodařilo narušit ani v době nedávné některým velkým fanouškům všeho německého, zvláště pak jejich šuko-zásuvek, u třífázových zásuvek jsem zaznamenal během času velkou fluktuaci typů, minimálně 4 typy, pocházející z různých dob.
Docela by mne zajímalo jejich časově-geografické zastoupení.

Jako první, snad nejstarší typ, na obr. I, bych hádal, se používal snad do 60. let. Jestli šlo o historicky první typ třífázové zásuvky vůbec, nevím, je možné, že ano.
V 70. letech ji vystřídala zásuvka II. Měla myslím poměrně krátkého trvání, snad do 80. let, kdy byla vystřídána zásuvkou III.
Zdá se mi, jako by kulaté zásuvky III byly převzaty ze západního standardu v rámci obecnějšího přibližování se Západu, které v 80. letech už pomaloučku probíhalo, v rámci pozvolné přípravy na formální přechod ze socialismu do kapitalismu. Existovalo (existuje) několik velikostí dle proudu.
Čtvrtá zásuvka je již nedávná historie související s přechodem na TN-S. Krom počtu kolíků se již nic nemění.

Jak to tedy bylo? Odkud se vzaly všechny ty zásuvky, z jaké motivace docházelo k jejich změnám? Existovalo ještě něco před zásuvkou I?

   I. se dělala pro proud proud 25A, 60A.
  II. je plochá 16A.
 III. 16A, 32A, 63A.
IIII. 16A, 32A, 63A.
Vše se mění. Nic není věčné. Přízpůsobení evropskému standartu.
Typ II. stále v prodeji.

Chybí ti tam tato a ještě se prodává.

Současné typy se vyrábí i v nezáměnných verzích. Například označení 32A/7h znamená pootočení osy zásuvky ochranným kontaktem na sedmou hodinu. Ale není to žádná novinka, dělaly se i za socialismu.

Dvojku jsem měl včetně vypínače v kuchyni, než jsem to zdědil a zbořil. Přál bych dnešním pipinám mít kus kabelu od sporáku včetně zásuvky tak pěkně po ruce, kdyby náhodou spálily jíšku...

Ještě si pamatuji jeden typ.Celý porcelánový,kruhový asi o průměru 120 mm a na výšku asi 60mm. V čele byly otvory.Měl to soused namontované na dřevěné elektroměrové desce.Zástrčku jsem nikdy neviděl.On strkal vodiče přímo do těch otvorů a zajistil je kolíky ze dřeva.Od té doby jsem tuto zásuvku neviděl. (1965 ? asi )

Staré "hrušky" (typ I) byly i na 100A, ale už v 80-tých letech je znal málokdo. I spoluautor ČSN 34 1010 ing Slávik a další z IBP tvrdošíjně odmítali připustit, že taková existuje. Museli jsme mu ji přinést ukázat i se závitovými pojistkami G40/100A, které ti inženýři nikdy neviděli.

to : osumdesát - ještě byly trojzásuvky ploché ( tzv . batovky ) měnila se fáza otočením zástrčky - mám ještě doma jak to pujde nechám vyfotit .juf .

ten typ který je v odkazu od "jezevce" se používá kde? s tím jsem se nikdy nesetkal

Používaly se běžně na domácích vodárnách až do 90-tých let.

Já si je pamatuju, ale byly kulatý.

Já si pamatuju celkem přesně, že v běžných barákách byly typy I. na 25A, ale např. v JZD či podnicích byly "o číslo větší" a to na rovných 60A.
Viděl jsem to mockrát, přes tu 60A připojovali jezedáci obrovský fukar na seno, co měl snad 15kW motor jako hovado a šel k tomu kabel jako 3/4 zahradní hadice.
Stoampérový typ jsem nikdy neviděl, ale možná ve velkých firmách existoval.
Ty trojnásobné hliníkovo-bakelitové "Baťovy" zásuvky ještě mám vč. vidlic - jednoduchým opačným zasunutím se v případě potřeby reverzovalo. Jsou také pětikolíkové a prostřední, PE kolík je o fous delší.

Kulatý čtyřkolík z jezevcova odkazu je typově 10A/380V a úplně běžně se používal celá 70. a 80. léta v podnikové sféře, např. u průmyslových šicích strojů /s 3F motorem/ a dalších menších 3F spotřebičů. Doma to asi nikdo neměl, nač taky.
Mám k tomuhle typu několik vzorů vidlic - ten poslední je relativně nový, s kulatým, šedým, plastovým zacvakávacím krytem.
Zásuvky tohoto typu byly jak bakelitové, tak i hliníkové na hořlavý podklad, v kulatém vzoru ze 60.let i pod omítku.

to ZdenekHQ: ty kulaté byly starší typ, dělaly se v nástěnném provedení do vlhka, nebo zespodu otevřené k montáži na panel (rozvodnou desku).

Vůbec nejstarší třífázová zásuvka co jsem kdy viděl live, byla zásuvka kdesi ve sloupku s plechovými dvířky (něco jako dnešní RIS) poblíž Voj. hist. ústavu v Praze. Náhodou dvířka byly otevřené, tak jsem si jí všimnul.
Byl to porcelánový kvádřík se čtyřmi mosaznými dutinkami uspořádanými do lichoběžníku. Dejme tomu 8 x 6 cm.
Vidlici k takovéto zásuvce jsem shodou náhod viděl pohozenou ve svahu pod vysočanským nádražím. Bylo to ale tuším ještě před objevením té zásuvky. Až potom mi došlo, že to "patří k sobě".

Vidlice byla celolitinová, úhlová, masívní odlitek, část co se strkala do zásuvky měla obdélníkový krycí přesah (jako ty oválné 25A), mnohem kratší než část kabelová a měla uvnitř pod tím krycím přesahem odpovídající porculánový kvádřík se čtyřmi mosaznými kolíky uspořádanými do lichoběžníku. Mám pocit že měla mírně trychtýřovitý náběh pro vstup kabelu ale tím už si jistý nejsem - je to tak 17 let...Tenkrát se mi líbila, nikdy jsem nic takového neviděl, chtěl jsem si jí vzít ale vzhledem k rezavosti a špíně jsem jí tam ponechal. Nechtěl jsem se umazat...

O mnoho později pak další "specialitku" jsem viděl v ŽOSce, v regále ve zkušebně. Byla to vidlice, něco na způsob bakelitové 25A vidlice ale tato byla z hliníku a nebyla oválná - ale plochá obdélníková!
Tamtéž ležela i další chuťovka - jak byly ty k vodárnám 10A 400V, tak tato byla něco na ten způsob - taky kruhová, mnohem větší, s masívnějšími obdélníkovými kontakty.
Ta z jezevcova odkazu je běžná, vyrábí se asi v šesti typech, třífázové jsou dva - 10A 3x400 V 3+PE a 10A 50V (používá se na 42/24V, 3+N)
Bratranec jí měl v provedení na panel (bakelitový kryt se jen našrouboval na porcelánový sokl) na dřevěné rozvodnici, na porcelánu bylo z druhé strany formou vylisováno: Drehstrom Niederspannung.

Třífázová zásuvka byla taky hnědá, bakelitová kulatá s průměrem stejným, jako jednofázová - 38mm, akorát kolíčky byly 4, plochý a byly vůči středu pootočený každej jinak. Myslím že nejvyšší povolený zatížení bylo 6A na každou fázi.

A k těm náčrtkům na začátku vlákna - ten "typ II" se používal v asi 4 modifikacích, kdy měl na jedný delší straně vylisovaný takový oblý "zuby", aby se nedal zastrčit obráceně. Používal se třeba u strojů pro "velkokuchyně", byla i 5-kolíková verze.

Nebožtík tatík měl z tý 5-kolíkový udělanou jednoduchou reverzaci kutilskýho kombinovanýho "dřevostroje" s asi 1,5kW motorkem - protože sice sehnal vačkovej přepínač na přepínání motoru na 2850 a 1450 otáček, ale už ne na reverzaci. Takže měl na boku mašiny vedle toho vačkovýho spínače s polohama 0-I-II ještě "propojku" ze dvou panelovejch "samic" a jednoho "samce" na kusu kabelu zapojenou před spínač - čistě jen kvůli tomu, že na dvou zásuvkách měl navzájem prohozený dvě fáze ze tří a tím podle toho, jestli zástrčku dal do horní nebo do dolní zásuvky se mu motor točil CW nebo CCW ...