[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Jedna naše kamarádka (samoživitelka) má 11letého syna. Kluk má technické sklony, je manuálně zručný, pořád doma něco kutí a montuje, ale bohužel není nikoho, kdo by ho v tom nějak vedl, motivoval, učil, usměrňoval.

Myslím, že by bylo škoda, kdyby se to zahodilo tím, že by nedostatkem vnější motivace a pomoci zpasivněl a zapadl do mainstreamu, který jak známo nic neumí, nic nedokáže, nic nevytvoří, nic nevymyslí. Kupodivu ho to zatím nesemlelo. Ještě je čas, ještě se nestal smartfounovým děckem bez zájmu o nic.

Já mu rozumím, jak je to těžké, učit se všechno sám, nemít nikoho staršího a zkušenějšího, sám jsem tím v dětství prošel taky. Za mě byla aspoň ve škole pracovní výchova a technické práce, kde se člověk mohl něco naučit, ale dnes nic takového není, jen samá teoretická nalejvárna.

Elektrotechnika ho zajímá, ale je to pro něj možná příliš abstraktní. Pár základních experimentů typu zdroj-žárovka/motorek/odporový drát jsme spolu už udělali, ale potřeboval bych poradit co dál.

"Pedagogická elektro(tech)nika" mi nic neříká, je mi ale jasné, že by to chtělo něco časově nenáročného na provedení, snadno pochopitelného, zároveň se zajímavým/efektním výsledkem.

Nemáte někdo nějaké náměty na nějaká zajímavá zapojení nebo experimenty? Možná existuje nějaká literatura, ze které se dá čerpat, ale znám jen Šraitovo Od krystalky k modelům s tranzistory, jenže tahle knížka je už trochu vousatá, řekl bych. Ani tu krystalku si člověk dnes nevyzkouší, tady stanice Dvojka na SV sotva hraje na superhetu.

Já v okolí taky nikoho neměl. Sice tu byl elektrokroužek, ale tam do nás valili logický obvody a to mě v tom věku bylo opravdu k hov... Potřeboval jsem spíš základy, jak fungují základní součástky. Nakonec mi zbyly ty knížky a samostudium. Obě byly starý, první byla "Základy budoucího elektrotechnika" tam to vysvětlovali všechno celkem pochopitelně a myslím, že mi to docela pomohlo. Byly tam pokusy s elektromagnetismem a tak. Myslím, že tam nebyly ani žádný elektronky a tranzistory. Prostě konstrukce měřáků na základě vtahování jádra do cívky, induktory, vysílač/přijímač s kohererem atd...
Druhá knížka byla novější, tam už tranzistory byly, jenže germaniový a ty se už tenkrát sehnat v prodejnách nedaly. Asi proto mi nikdy nic z toho nechodilo. Nicméně mě strašně bavilo to furt pročítat dokola a snažit se stavět různý blikače a tak. Na název knížky si už ale nevzpomenu. Myslím, že třeba funkci tranzistoru jsem tak nějak pochopil až tak ve třinácti letech.
Já bych ho začal pomalu učit ty základy, diody, tranzistory, tyristor (ty se dají taky použít v různých hovadinkách), kondíky, cívky... Na IO bych se zatím úplně vykašlal, to až časem.
U mě asi nejvíc vyhrávalo nadšení a to, že jsem se nenechal odradit, když to nefungovalo.

Hele, můžeš zkusit s ním postavit primitivní rádio, zesík, nebo něco s logickejma obvodama, možná se něčeho z toho chytne. Nebo taky ne, možná ho to zajímá jen kvůli tomu, že je zvídavým dítětem a spíš třeba inklinuje k něčemu jinýmu, třeba od železa, nebo tak.

byl a jsem autodidakt...něco pochytil od zkušenějších kámošů, něco si naštudoval (Šrait, Novák, Nečásek...) kupoval amáro, něco rozebral a zkoušel poskládat, radiotechnický kroužek naopak chápal jako prodlouženou ruku školy což mně nevyhovovalo

Mě osobně za mlada chyběla (do určité doby) taky nějaká vůdčí ruka.
Na dotyčného bych to zkusil asi za pomoci nějaké elektrotechnické stavebnice (pokud už má v hlavě minimum, tak asi Voltík II).
A u toho mu předával postupně nějaké teoretické znalosti.

Vhodný by byl nějaký elektro(technický) kroužek. Parta dělá divy, nezdary se společně lépe překonávají a člověk jen tak neodpadne. Navíc se nechytne "blbé" party... Na to bych kladl možná větší důraz než na tu techniku. Skauting?

Technický kroužek je 30 km daleko v naší krajské "metropoli", možnosti v pohraničním městysi jsou omezené.
Kluk je trochu asociál a organizovaná kolektivní činnost je problém (já to měl stejné, v Jiskřičkách mi po první schůzce poradili, ať už raději nechodím).

Jistě, on je teď v takovém hezkém období "zájmu o všechno", objevuje svět, není problém podnítit jeho zájem.

Elektro pochopitelně nemusí být jeho životní cesta, ale jde spíš o to, aby se naučil nějaké systematičnosti a neztratil zápal. Minimálně v této oblasti nebude úplně blbý.
Pokud se v průběhu ukáže, že by raději hobloval nebo piloval nebo chodil na ryby, já s tím problém mít nebudu, nejsem naštěstí v roli, kdy se musím bigotně držet nějaké osnovy a nalít mu za každou cenu do hlavy nějakou konkrétní věc.
Spíš bych to obecně chtěl pojmout tak, že tady si vytyčíme určitý cíl, "projekt" a dokončíme ho. Tohle zaměření na cíl mu trochu chybí.
Elektro může být samozřejmě jen moje chiméra, protože pro mě je "elektrika to nejlepší, co může být", navíc si myslím, že to perspektivu má a že to "svítí, hraje, bliká, ...", což může být atraktivní pro něj tak jako bylo a je i pro mě.

je to také dilema té výuky. Přirovnal bych to k hudebnímu nástroji, třeba kytaře, buď od dětství dřete noty stupnice , ale je to tak trochu z donucení, nebo se v pubertě zblázníte a začnete hrát s pár akordy , ale děsně vás to baví. Pak ale v dalším profesním růstu bude ta teorie často chybět.

Já bych doporučil starou knihu od ladislava Smrže, myslím se to jmenovalo Zápisky budoucího elektrotechnika. Je to sice taky fousatý, ale napsáno velice poutavou formou.

http://antikvariat-malyctenar.cz/kniha/ ... 1-let-1962

Tady je to celý přepsaný na web.

http://elektrika.cz/data/clanky/clanek. ... 9743280207

Skauting, jak píše serviceman, je dobrý pro socializaci děcka, aby se nechytilo špatné party. Elektrotechnika se v něm asi neřeší- sám jsem nebyl členem (radši jsem byl zalezlý doma a něco si šudlil, organizovaná činnost mi taky vadila), většina mých vrstevníků tam ale chodila. A nikdo z nich elektrotechniku neřešil. S Voltíkem II jsem si docela vyhrál, pak knížky a škola.

Třeba tady jsou odkazy na seriály co kdysi vycházely v ABC
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... 1&start=15

Já jsem měl tyhle sešity (ten Mladý konstruktér nebyl špatný)
https://www.kvt-elektronika.cz/literatura.htm

Chcelo by to aj nieco modernejsie, napr. Raspberry Pi. Ako maly som mal Didaktik M, okrem hrania hier sa dalo na tom aj programovat.

Elektrika je stará asi 14 miliard let, tak si myslím, že za 70 let se její principy tak zásadně nezměnily. Ale co se změnilo, jsou pedagogické principy. A to k horšímu. Takže, čím starší kniha o elektrice, tím pro výuku lepší.

microlan píše:Já bych doporučil starou knihu od ladislava Smrže, myslím se to jmenovalo Zápisky budoucího elektrotechnika. Je to sice taky fousatý, ale napsáno velice poutavou formou.

Jo, to je ta knížka, kterou jsem myslel, jen jsem si špatně pamatoval název.

Když si vzpomenu, jak jsem začínal já, taky kolem mě nebyl nikdo, kdo by mi radil, takže jsem se s pomocí odborné literatury, která tady byla už všechna jmenována, musel učit sám. Později mě školil jeden pan budoucí elektroinženýr (studoval s červeným diplomem), který mi dával jako třináctiletému klukovi děsné kapky. Do budoucna to mělo velký plus, že mě naučil logicky myslet. Kromě toho mi navozil spoustu užitečných součástek od Myslíků, ke kterým bych se na venkově vůbec nedostal.

Tenkrát byly také k dostání stavebnice Radieta od družstva Jiskra, Styl od Jiřího Jandy, později též sovětské Zvězdočky apod. Domácí potřeby vydávaly sérii sešitů "Stavební návod a popis", kde bylo od krystalky přes jednolampovku a dvoulampovku popsáno prakticky všechno, co se s tehdejší součástkovou základnou dalo doma zhotovit.

Jsem na rozpacích, co doporučit dnes. Poslední bastlknížkou, co vyšla, bylo "Rádio vlastníma rukama" od Z. Hradiského, což byla vlastně kompilace návodů vyšlých v AR. Někdy v polovině devadesátých let začala vycházet řada knížek "Poznáváme elektroniku". Kompletní řadu lze koupit i dnes, dokonce lednovém AR je na ni annonce. I když to jsou spíše učebnice, věřím, že kluk si v nich pěkně počte. AR stále uveřejňuje seriál "AR začínajícím a mírně pokročilým" (kdysi rubriku "R15") a "Jednoduchá zapojení pro volný čas".

Kromě již zmiňovaných stavebnic Voltík, lze už i u nás koupit výukové sady od německého nakladatelství Franzis Verlag (Lernpaket Elektronik), ovšem byl by to útok na maminčinu peněženku.

Nezapomněl bych též vzít kluka s sebou na nějakou radiotechnickou burzu.

I přes malou pravděpodobnost úspěchu, byl se zkusil pozeptat, jestli v okolí přece jen neexistuje nějaký elektronický kroužek. A tím můj výčet rad asi končí....