[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Čau. Mám transformátor, na kterém jsou dvě stejná sekundární vinutí 19V / 0,6A. Když obě vinutí zapojím do série a připojím k nim dvoucestný usměrnovač, t.j. dvě diody a elektrolytický kondenzátor, můžu z výstupu toho usměrnovače brát dvojnásobek proudu uvedeného na transformátoru ?

Vynutil jsem si opravu dvou hrubek. ZdenekHQ

Průřez vinutí zůstává stejný, takže pouze 0,6A.

Pokud myslíš dvoucestný usměrňovač s výstupem cca 25 V, tak dvojnásobek, pokud připojíš můstkový usměrňovač a na výstupu bude cca 50V, tak jen těch 0,6A.

Ano myslím dvoucestný usměrnovač t.j. Dvě diody připojené ke koncům vinutí. Katody spojené pracující proti středu vinutí.

Při dvoucestném usměrnění je sekundární vinutí navíc zatíženo stejnosměrnou složkou.

A to vadí?
Pokud je řeč o usměrňovači se symetrickým sekundárním vinutím trafa se dvěmi diodami, tak odebíraný proud z tohoto usměrňovače může být dvojnásobkem proudu jednoho vinutí.
Pravda z každého vinutí je odebírán proud pouze v jedné půlvlně, tedy vinutími protéká stejnosměrný (tepavý) proud, ale každým vinnutím v opačném směru stejně velké střední hodnoty.
Na základě toho nemůže docházet ke stejnosměrnému magnetování jádra trafa, které měl Achab nejspíše namysli.
Naopak ke stejnosměrnému magnetování jádra trafa a tím vzniku ztrát v něm dochází při jednocestném usměrnění.

. . . né

Nějak jste zapomněli na "efekt špatného využití mědi" u dvojitých vinutí s vyvedeným středem. Na sekundáru je dvojnásobné množství závitů, ale efektivní hodnota proudu tekoucího každou polovinou není poloviční, ale jen √2 krát menší. Tedy z opačné strany, když je jedno vinutí dimenzováno na 0,6 A, tak při použití dvojcestného uzlového usměrňovače se dvěma diodami bude efektivní hodnota výsledného proudu √2 krát větší, tedy 1,41*0,6 = 0,85 A. Aby mohla být efektivní hodnota celkového proudu dvojnásobná, musela by obě vinutí být spojena paralelně v kombinaci s dvojcestným můstkovým usměrňovačem ("grécem").

PS. vinutí se nepíše s tvrdým y.

Jak správně uvedl Eleman, stejnosměrná složka má význam hlavně u jednocestného usměrnění, kde může způsobit nadměrné zahřívání transformátoru. Efektivní hodnota proudu sekundárním vinutím při činné zátěži:

Jednocestný .... 1,57Id [Id = střední hodnota výstupního stejnosměrného proudu]
Dvoucestný ..... 0,785Id
Můstkový ......... 1,11Id

Jestli chces vyssi proud, spoj ty vinuti do serie, dej tam klasicky mustek a step-down.

Pokud chce vyšší proud, lze vinutí spojit paralelně, za předpokladu, že mají téměř shodná napětí naprázdno, tudíž nepoteče podstatný vyrovnávací proud. Pokud by se napětí přece jen lišila, může na každé vinutí dát samostatný graetz a paralelně spojit jejich výstupy. Jedno z vinutí se začne uplatňovat až při určité zátěži, ale to není na závadu. Step down bych tam určitě (jen kvůli tomuto) nedával.

Můstkový usměrňovač má zase trochu vyšší úbytek, než s dvěma diodami.
Kromtoho transformátor je dimenzován podle oteplení na efektivní proud vinutí

Znalosti odmocnin si strčte klidně za klobouk, je to nelineární problém, simulace jsou dostatečně přesné a dají se zkontrolvat měřením na reálném obvodu.

Achab píše:Při dvoucestném usměrnění je sekundární vinutí navíc zatíženo stejnosměrnou složkou.

Proč ? a čemu to u mědi vadí ?

Ty koeficienty využití sekundárního vinutí pro klasický dvoucest a pro grec jsou už nějaký čas, asi tak 40 let dokonce přesně číselně vyjádřený.

Pak jsou ještě další dva koeficienty, které přímo vyjadřují, o kolik vyšší musí být typový výkon trafa vyšší pro dvoucest a pro grec při stejném ss výkonu usměrňovače.
Mírně se liší pro použití Ge/Sch diod a běžných Si diod.
Chcete zdroj informací, nebo přímo koeficienty?

Zdravím,
kdo ten můstek vymyslel?
https://en.wikipedia.org/wiki/Karol_Pollak
https://en.wikipedia.org/wiki/Leo_Graetz
Nebo je to jako s Yagi-Uda, kde to druhé jméno nikdo nezná?
Zná někdo podobné příběhy z historie elektrotechniky?