[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Mohl by se prosím někdo ze zdejších, kovaných obvodářů podívat zkušeným okem na tento koncový zesilovač?

https://uloz.to/!wDK0TEunnCqG/990bx-pdf

Jen snad připomenu, že ve schématu skutečně nic nechybí oproti skutečnému fyzickému provedení. Téměř viditelná absence nějakého obvodu či komponentu ve schématu by mohla vyvolávat podobné pochybnosti.
Jmenovitý výstupní výkon je 200W/8Ω při THD do 0,03%.
IMD nemá být od 1W až do jmenovitého výkonu být vyšší, než 0,02% při 60Hz/7kHz 4:1.
Zesilovač má být schopen během doby 10us dodat výstupní proud 120A.
DF má dle výrobce hodnotu 1000 při 8R a fyzické provedení by tomu odpovídalo.
Výkonový kmit. rozsah je 4Hz - 100kHz s tolerancemi +0,8 a -3dB na okrajích udaného pásma.
Celkový odstup rušivých napětí, měřený přes IHF-A filtr je udán -120dB.
Ss napájecí napětí koncových stupňů, měřené při zesilovači, přepnutém na 220V a síťovém napětí 225V činí ±72V.
Klidový proud každého z výkonových párů je nastaven přibližně na 32mA.

Zajímá mě, zda je teoreticky možné, aby takto zapojený zesilovač těchto parametrů dosahoval.
Díky.

Tak neviem, odkiaľ tých 120A, no ale však prečo nie.
https://www.semicon.sanken-ele.co.jp/sk ... _ds_en.pdf

Pokud má napájecí zdroj dostatečný výkon, tak nevidím problém proč by takhle zapojený zesilovač nedodal krátkodobě oněch 120A.

To je opravdu hooodně krátkodobě , 0.00001 Sekundy

Zajímavé je to že, pokud se nemýlím tak perioda 10us je frekvence asi 100kHz což mi přijde u audio zesilovače dosti úsměvné. Pokud se tedy těch 10us nechápe jinak.

No, nejspíš se to chápe tak, že už kvůli potřebnému SR ten zesilovač do 100kHz opravdu chodí - nebude to tím?
Krom toho je tam na to pět paralelních párů 130W/15A/20MHz výkoňáků. Buzených z pěkně tvrdého budiče, co je i hodně rychle odbudí. SOA těch SanKenů udává hodně slušnou krátkodobou přetížitelnost.
Je zajímavý, že zatím jako jediný z údajů a ze schématu zaujal ten údaj dosažitelného výstupního proudu..

Papír snese všechno

Lebo tých 120A je údaj, ktorý by mal byť najľahšie spočítateľný. Len nejako sa nie je o čo oprieť.
5x 15A je 75A. Málo.
72V / 8 Ohm = 9A. Ešte menej.
72V / 0,2 Ohm = 360A. Príliš veľa. A ešte krát 5... Tak to už vôbec nie.

Alebo to malo byť 120A za sekundu? Akože rýchlosť?

Nenapadá ma, s čím by tá hodnota 120A mohla súvisieť a ako k nej výrobca došiel.

Čo sa týka skreslenia, tam ma to na prvý pohľad až tak neprekvapuje. Pri 200W má ten zosilňovač ešte hodne veľkú rezervu. Ide asi na 60%. Do saturácie tranzistorov ostáva asi 15V. Prúd na tranzistor cca 1A. Stále v oblasti veľkého zosilnenia.
Tiež by sa o tom zosilňovači dalo hovoriť, ako o zosilňovači s max. výkonom 300W (do 4 Ohm ešte viac) a bežným skreslením. Samozrejme, ak by mal adekvátne dimenzovaný transformátor a chladenie výkonových tranzistorov.

To je moje chyba, blbě jsem to napsal. V původním pramenu se píše, že ten zesilovač má být schopen bez poškození dodat těch 120A po dobu 10us do zátěže 0,1Ω. Už je to jasnější.
Možné to nejspíš je, neboť fyzicky použité elektrolyty jsou průmyslové, se šroubovými vývody M6 a ty takové proudy dozajista dodají.
Koncové tranzistory v paralelní pětici zřejmě také - chybí tam jakákoli limitace výstupního proudu.
Ba spíš ještě naopak - budicí tranzistory jsou 10A/100W, takže koncovým je umožněno libovolně si "cucnout" z budiče. Jiné omezení krom vyrovnávacích emitorových odporů tam nevidím.

Je to tak trochu ptákovina, při 24A mají ty Sankeny betu kolem 10, takže si to z toho budiče cucne 12A, při tom má ten budič betu kolem 20, takže z předbudiče to chce 600mA, jenže to 2SA1208 nedá ani náhodou
Taky 10us není čas, kterej by v audiu někoho zajímal
Naopak, když ten proud bude limitovanej na 60A (stačej dvě 1N4148), tak to může být třeba 10ms a je mnohem větší šance, že to pak odpálí tu 6AF pojistku a konce to přežijou.

To samý 100kHz plnej knedlík, stačí si spočítat, jakej je odbuzovací proud a hned vidíš, že tam už to jde do příčného proudu.

Zase je to parametr, kterej nepotřebuješ.

Danhard napsal: Papír snese všechno

a taky: Je to tak trochu ptákovina,

Mám stejný názor. Navíc obdivuji, že takové kapacity jako vy se zabýváte takovými nesmysly(nebo bych to trošku zjemnil, ať neprovokuji). Předně DF 1000? tomu nevěří ani ten, kdo to napsal. Jenom půl metru drátu 1mm² má 8,5 mOhmu. Dobrá, tak v zesáku mají výstup ke konektoru třeba ze čtyřky průřezu. Měděná fólie plošňáku je další odpor, resp. impedance, indukčnost. K tomu skinefekt už při těch 100kHz. Netvrďte, že není. Teď přívody k bedně. Dejme tomu 2,5 m tam, 2,5 zpátky. Průřez třeba 10mm². Dalších 8,5 mΩ. Skinefekt, indukčnost, kapacita. Uvnitř bedny nějaké tlumivky, kondenzátory, další dráty. I cín a přechodové odpory musíme připočítat. Takže DF leda pro kočku, resp. pro lepší prodejnost.

A teď ty ampéry. Kam jdou? leda tak do zkratovacího měděného pásku třeba ze svorkovnice asynchronního motoru. Možná při větším štěstí, dokonalém očištění dosedacích ploch a pořádném dotažení se dostaneme někam ke kýženému 0,1Ω. Možná tam opravdu proletí ten slibovaný 10µS impuls. Pokud použijeme tu zkratovací propojku jako bočník k nějaké sondě příslušného osciloskopu, možná ho i naměříme. Je dokonce i možné, že to zesilovač i jeho zdroj přežije, pokud ten impuls bude jeden, a ne opakovaně. Ale mám protivnou otázku: k čemu je to dobré. Nedovedu si představit, že by těch 0,1Ω Při 100kHz měla nějaká reálná reprobedna. A kdyby se taková nějaká našla, bude to vrah zesilovačů.

Leoši, podíval jsem se svým zrakem, a můj názor jsem napsal, jak jsi chtěl. Mimochodem, ty údaje jsou ptákovina podobná zesilovači 2000W do auta nebo 200W na baterii z mobilu. Jinak to zapojení nemusí být samo o sobě špatné. Dokonce si nemyslím, že by postrádalo "něco". Stačí to, co tam je, a při vhodném návrhu buzení má pravděpodobně i dostatečnou ochranu proti přetížení. V počítačích jsme měli ve zdrojích podobné kombinace paralelních KD503, na tehdejší dobu nevím, jestli některé československé tranzistory běžně prodávané, tedy ne průmyslové, byly silnější. V emitorech "cívečky" z odporového drátu, a v bázi dioda. Už nevím, jestli GAZ 51 nebo jiná. A nepamatuji se, že by při krátkodobém zkratu nějaký zdroj "odešel" Samozřejmě při trvalém zkratu velice rychle topily chladiče. Ale na nich byly tepelné vratné pojistky na nějakých asi 75 stupňů.

Viděl jsem třeba reprobedny ve tvaru jehlanu z betonu, váha něco kolem 50 kg, nebo třeba s 8i nebo 12i sérioparalelně zapojenými 4tyřcoulovými repráčky, a divil by ses, jak hrály!