[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Dobrý večer, zkoušel jsem zapojení tohoto údajně "úžasného" vf zesilovače viz obrázek a hrubě jsem nepochodil - mizerné zesílení , regulace zesílení dle autora změnou napájecího napětí vede ke zběsilým relax.kmitání atd.
Zkoušel jsem různé tranzistory od BC337 ,550 po BF199 , bez výsledku . Nezkoušel to někdo , komu to třeba chodilo ? Obávám se, že problém může být v ss prac. bodech, T1 i T2 mají Ube stejné, proč by některý měl pracovat v lineární oblasti a druhý také, když nebudou úplně stejné ?
Díky za názor.

odkud to je ?
napiš zdroj . . .

aha . . .
už jsem to našel . . .
http://ok1ike.c-a-v.com/soubory/stab_vf_zes.htm

Kdysi v simulátoru, vypadalo to docela funkční.

No vidím tam první chybu v tom, že T1 prakticky nemá definovanej stejnosměrnej pracovní bod - ta 100uH tlumivka od kolektoru do báze sice definuje střídavou impedanci, ale stejnosměrně může dávat pracovní bod všelijakej (nikdo neví, jestli to je minitlumivečka velikosti odporu 207, nebo óbrdrosel namotanej na jádru EI48 drátem jak sloní noha). Sice napětí na kolektoru by měl mít stejný jako Ube trandu T2, ale není třeba kolektorový napětí cca 0,7V na provoz MOC MÁLO?. Já bych očekával mezi kolektorem T1 a bází T2 nějakej odpor, případně ještě další v sérii s tou tlumivkou do báze T1, aby měl T1 stejnosměrně definovanej nějakej klidovej proud. A to jsem se nijak víc nezamejšlel nad pracovním bodem T3 - tam to bude podobně "zbootovaný", protože u něj bych taky čekal tlumivku daleko spíš v kolektoru než v emitoru ... ...

Na jaký frekvence to vůbec potřebuješ používat? Třeba by se v Amárech i dalších pramenech našlo použitelnější zapojení s uživatelsky přívětivějším chováním, tohle víceméně ideový schéma bez přesnějšího určení hodnot je taková dost střelba přes rameno do tmy ...

jaký máš R1 a R2 ??

A simulátorům bez ověření zapojením a změřením základních vlastností aspoň na bastldesce NIKDY NEVĚŘ - jako zářnej příklad toho, jak dopadne člověk bezmezně věřící simulátorům se můžeš podívat na člověka, kterej už druhým rokem doslova zasírá svýma duševníma potratama každý číslo Praktický Elektroniky - on se sice chlubí bezvadnýma až ideálníma průběhama všech charakteristik, jenže když se na ty popisky podíváš pořádně, najdeš tam slovíčko "renderovaný" = což znamená elektronicky nasimulovaný, bez ověření stavbou a fyzickým měřením. A mnoho zkušeností z dob dávno i nedávno minulejch říká, že zrovna tenhle renderující "tvůrce" už doslova ztratil kontakt s realitou a fyzicky přimět ty jeho výplody k aspoň nějaký funkci je úkol pro vraha - dosáhnout pak všech jím slibovanejch parametrů je zbožnej ideál srovnatelnej s reálností neposkvrněnýho početí ...

. . . jakou impedanci máš na vstupu a čím to zatěžuješ na výstupu ?

dej sem fotku toho tvého přístroje . . .

Odpory R1 a R2 jsem zkoušel různé řádově kΩ , též pásmovou propust v pásmu stovek kHz, má to mít v zákl.provedení zesílení v řádu tisíců v pásmu 100kHz -20MHz .
Asi to není reálné zapojení. Něco podobného má Kubáč ve svém blogu od
nějakého švédského autora , tomu to snad dokonce bez kmitání fungovalo.
Mně se to moc nezdá , při tomhle zesílení kmitá snad všechno .

Na vstupu byl vf generátor 50Ω s pomocným děličem 10x a na výstupu (R2)
sonda osc. 1:10 . Přístroj žádný zatím není ,byl to bastl na kusu PS.

Milan píše:Odpory R1 a R2 jsem zkoušel různé řádově kΩ , též pásmovou propust v pásmu stovek kHz, má to mít v zákl.provedení zesílení v řádu tisíců v pásmu 100kHz -20MHz .

co se stane když dáš R1 a R2 stejné, 1k odpory ?
kolik to beze z 12ti voltů napájení ?
jak jsi udělal ty tlumivky ?

Milan píše:Na vstupu byl vf generátor 50Ω s pomocným děličem 10x a na výstupu (R2)
sonda osc. 1:10 . Přístroj žádný zatím není ,byl to bastl na kusu PS.

výstup by měl být oddělený kondíkem cca 10nF a proti zemi odpor cca 75 Ohm.
Teprve pak tam připoj osciloskop . . .

No hlavně když to má makat až do MHz a s takovým ziskem, tak to musíš mít taky postavený podle zásad vf techniky = široký spoje na desce, co nejkratší vývody součástek, pokud možno co nejkratší zemnicí spoje, jednotlivý stupně od sebe oddělený i na desce kusem volnýho prostoru když už ne stínicí plechovou přepážkou, a kde to jde, tak i "rozlitým" zemním spojem, ty blokovací tlumivky správně umístěný do "živejch" vývodů neboli tam, kde se průchodem proudu "vytváří" zesílenej signál, všecky napájecí přívody vf blokovaný, aby se nevytvářela nežádoucí zpětná vazba přes napájecí zdroj ... A taky musíš použít součástky určený i pro tyhle kmitočty - když to má makat do 20MHz, tak to nějakej KC149 i když má Ft kolem 100MHz nespasí, ale musíš použít trandy, který mají Ft někde na minimálně 500MHz - když ne ještě vejš.

To nemyslíte vážně.

Na kolektoru T1 nemůže být víc, než úbytek na BE tranzistoru T2 a ze stejnýho bodu má i předpětí do báze?

Co tam je za tranzistory? Germanium? Dilithium?

Máš pocit, že princip Wilsonovo proudového zrcadla je nefunkční?

Mám pocit, že T1 z hlediska VF linearity potřebuje na kolektoru víc. Jo, je to hezkej příklad pro simulátor.

Těch doporučených 75Ω přes kond a výstupu bude nějaký omyl, pak to asi kmitat nebude , ale také ne zesilovat . Podle velikosti odporů je odběr v řádu mA.
Nepíšu, že z toho chci 20 MHz ,naopak jsem ty tranzistory s nižším fT zkoušel kvůli nižší náchylnosti ke kmitání. Jinak v zesilovačích vf generátoru a v zesilovači čítače do 30MHz mám tranzistory BC ,ono záleží také na zapojení, třeba BF199 se mi tam kvůli parazitnímu kmitání neosvědčily.

No nic, zkoušel jsem se dozvědět, zda to někdo v reálu zkoušel ,abych nemarnil čas návrhem desky atd. , takže zřejmě ne. Zesilovač bych potřeboval pro vstupní obvod čítače s vazební kapacitou do měřeného obvodu tak do 1 pF ,pohledáme holt něco jiného .