[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Prosím o radu jak rozjet PWM nabíjení na 62.5kHz. Při PWM frekvenci vyšší jak 2kHz začne MOSFET topit. Nestačí třeba změnit hodnotu R2?

Odkaz na zapojení:
http://www.arduined.eu/arduino-solar-charge-controller/

Díky.

Celé to schéma je podivné. Chybí tam omezovací odpor do báze T1 (1-5k), R3 nahraď propojkou, R4,R5 zmenši na 10-20k, R6 taky na 10-20R.
Jinak, nevidím důvod tak vysokého kmitočtu PWM.

R2 určite nie.

Celé je to nezmysel. Až je škoda sa tým zaoberať.

Příspěvky sloučeny, používej tlačítko "upravit". Díky. Jezevec

Omlouvám se, myslel jsem R6. Mám to na svém schématu jinak číslovaný. R6 jsem si myslel že by stačil zmenšit a chystám se na to. Jinak to schéma bez problému funguje při PWM do 1kHz. Vyšší kmitočty už topí MOSFET. 62.5kHz chci proto, že jsem si dodělal měření proudu s MAX471 a na analogovém vstupu procesoru mám RC dolní propusť na filtraci nastavenou na tento kmitočet. Pro měření proudu i napětí. Nabíjím pulzně nastavitelně 10-200ms pulzy a 5-50ms vypnuto. Takže potřebuju, abych měl za propustí vyfiltrované napětí do 10ms. Díky moc za rady.
Tady mám video s prototypem na 62.5KHz, oproti 1kHz je to stabilní, hodnoty nelítají:
https://photos.app.goo.gl/ujgb1sEX7qU5ZzMr8

Samče sám jsi nesmysl!!

Nechce sa mi rozmyslat tak ze ja by som tam dal komplementarny par a istota budenia

Vytiahni skop a zmeraj si to. Pri tej frekvencii a high side pumpe z pinov arduina tam bude pekny bordel nepodobajuci sa obdlzniku. Potom to hod do kosa a pouzi high side mosfet driver medzi arduino a mosfet.
Potom daj vediet.

fredis píše:Samče sám jsi nesmysl!!

Ok, tak teda zásadná otázka: Ako je definovaný nabíjací prúd pri otvorenom T4?

Proud bude patrně omezen jen výkonem sol. panelu a stupněm nabití accu.
Teď jsem si všiml, accu je v obvodu source mosfetu a ten se nemá šanci v daném zapojení úplně otevřít. Jeden z důvodů, proč ti ten fet topí.
Samec má pravdu, celé zapojení je nevyhovující, najdi si jiné.

Proč by se nemohl úplně otevřít? Na to je tam přece ta nábojová pumpa, která vyrábí cca Vbat+7V. Ale celé zapojení je určené pro statický provoz, ne pro PWM, na tu by se musel ten budič přitvrdit a hlavně ta nábojová pumpa.

1. Napájanie nabíjačky zo strany akumulátora je logický nezmysel. Pokiaľ energia zo solárneho panela nepokryje ani spotrebu samotného obvodu riadenia nabíjania, nie je dôvod, aby tento vôbec pracoval.

2. Ak by ten MOSFET spínal zápornú vetvu zo solárneho panelu, nie je potrebný zvyšujúci menič (nábojová pumpa). Navyše by (do nejakej frekvencie) bolo možné budiť ten MOSFET priamo z Arduina bez prídavných tranzistorov.

3. Vstupná kapacita T4 (3247pF) spolu s R6 (4k7) tvorí dolno-priepustný filter s medznou frekvenciou 10,4kHz. Takže pri 62,5kHz ten tranzistor nemá šancu sa otvárať a zatvárať, ale zostáva potvorený s nejakým dosť nevhodným prechodovým odporom.
http://www.irf.com/product-info/datashe ... rf3205.pdf

4. Aký zmysel má PWM riadenie, keď Arduino pozná len napätie akumulátoru, ale nemá absolútne žiadnu informáciu o aktuálnom výkone solárneho panelu? Arduino potom nastavuje pomocou PWM percentuálny výkon z čoho? Z akej Hodnoty?

5. Ak pripustíme, že nabíjanie môže byť jednoduché dvojstavové bez PWM a navyše podľa vyššie uvedeného vylúčime nábojovú pumpu, čo zostane z Arduina na mieste, kde stačí jednoduchý komparátor z tranzistora a zenerovej diódy?

6. Neviem ako vam ostatným, ale mne to cele zapojenie tranzistorov aj s divokými hodnotami odporov príde ako totálna amatérčina, zapojenie po častiach odniekiaľ okopírované bez rozmyslu a pochopenia...

1. Pomocí měření proudu s MAX471 mám vyřešeno uspávání nabíječky, kdy nebude odebírat téměř nic. Nevím jak by se CPU choval při nějakém hraničním napájecím napětí, ano dá se nastavit Brown out detector na minimální napájecí napětí a při nižším se resetuje CPU. Měl bych ale strach, aby se nedostal do nějakého mezistavu a nevybil mi přes noc baterii, protože používám i vybíjecí pulzy přes odpor...

3. Děkuji za vysvětlení.

4. PWM řízení funguje tak, že AD převodníkem měřím napětí baterie. Například mám nastaveno koncové napětí 13,8V a pro toto napětí si spočítám odpovídající hodnotu z ADC, která bude např. 750. Změřím baterii a výstup z ADC je 720, proběhne výpočet 750-720 a rozdíl 30 se připočte k PWM hodnotě která ovládá MOSFET. Jakmile je napětí vyšší, tak se zase odečte a pořád dokola, takže se to pak pohybuje okolo koncového napětí s minimálním rozdílem.

5. Účel pro zaslané schéma by to asi splnilo taky, já to ale nabíjím pulzně kvůli sulfataci a dávám i vybíjecí pulzy přes odpor. Konkrétně tři režimy. 9 pulzů + 1 vybíjecí, jakmile je nabito, tak 1PWM nabíjecí + 1 vybíjecí. Druhý režim stejně, jen bez vybíjecích pulzů a třetí jen PWM nabíjení.

6. Je to možné, ten autor se inspiroval i jinde, jak píše v článku...

Díky všem za odpovědi.
Teď spíš řeším další problém, nabíjení funguje v pořádku, jen jsou hodnoty měřeného proudu dost nestabilní a hodně lítají. Pokud ale v programu zapnu sériový port Serial.begin(9600) a připojím FTDI sériový adaptér, tak se vše "uklidní" a nabíječka se chová naprosto v pořádku, hodnoty se mění jen minimálně. Nevím co to ovlivňuje, jestli se to v pravidelných intervalech dotazuje na převodník a tím se celý program zpomalí a uklidní AD převodník, ale to už je spíš na dotaz jinam..

Soláry mají na zatěžovací V/A charakteristice optimální bod, na to téma se píšou absolventské práce pokud jde o nejlepší využití panelu, hlavně v období kdy moc nesvítí. To by se mělo zohlednit, když už se použije výpočetní výkon? a hlavně nezatěžovat baterii neustálým odběrem do té nábojové pumpy, když už je vybito a panel nic nedává.

Na výrobu MPPT nabíječky jsem malý pán. Je to určeno primárně do auta na udržovací nabíjení z 18W panelu který dává na přímém slunci 1A, určitě by bylo lepší kdyby měla větší účinnost díky MPPT, hlavně v zimě, kdy tolik nesvítí a dobíjení má větší smysl, ale to už by na mě bylo moc složitý. Lítání hodnot jsem už vyřešil elytem na napájení konektoru pro FTDI. Odpor do GATEu jsem snížil provizorně na cca 97R nicméně od 8kHz do stejně dost hřeje. Zatím jsem nekoukal osciloskopem, budu to muset přenést k tátovi (píšu z jeho účtu), ale při vyšší frekvenci se dost zvyšuje hodnota PWM. Z toho plyne, že se opravdu úplně neotvírá a navíc lehce spadne napětí na pumpě, ale pořád je přes 17V. Měřeno multimetrem, takže při zátěži bude padat asi víc. Tak bych vás chtěl poprosit, jestli byste mi mohl někdo navrhnout lepší zapojení ovládání toho MOSFETu. Ještě mě napadlo takový bastl řešení, místo pumpy použít nějaký modulek DC-DC měniče, ale nechce se mi postupovat metodou pokus-omyl a rád bych to měl vše na jedné desce... Děkuji moc.