[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahoj,

mám tento gramofon ve dvou exemplářích a třetí jsem opravoval kamarádovi.
Všechny kusy zhruba od poloviny slabě brumí. Zkoušel jsem výměnu i navýšení filtračních kondenzátorů, ale nemá to vůbec žádný vliv. navíc když jsem měřil ESR kondenzátory byly ok. Je to vlastnost, nebo závada ?

Přenosku mám tuto

https://www.alza.cz/audio-technica-at-9 ... 77.htm?o=5

signál z gramofonu se mi zdá poměrně slabý ( zase u všech stejně) nahlas to hraje za polovinou hlasitosti. Na rádio nebo magneťák je signál znatelně silnější.

vyzkoušej pokus-omyl jinej zesil co má vstup phono MM může bejt špatný kontakt zem v headshellu na dutinkách přenosky pozor na křehké kablíky ramínka, ulomí se stářím raz-dva a vymalováno
nebo zapoj jinou přenosku na zkoušku, adekvátní náhrada za Tesla je Sanyo MG09 nebo Sony VL48G, to jsou ty levnější
PS. AT91 dává na výstupu 3.5mV to je dost k vybuzení zesíku tož nevím...

casto byva odpadnuty spoj uzemnenia ramienka prenosky. Potom ten brum.
Treba skontrolovat zemne prepoje okolo vstupu z prenosky.
Ivan

odpájkuj vývod z ramínka v gramci a improvizovaně proměř ss odpor obyčejným ohmmetrem, živý proti zemi (2+2) musí ukázat cca 600Ω nebo něco kolem - podle typu, oba stereo systémy přenosky stejně, jinak je někde přerušení nebo špatný kontakt vedení signálu, prostříkni dutinky kablíků v headshellu kontoxem a zasuň na piny zvovu

Pozor na jednu věc: v technických podmínkách přístroje je psáno, že při snímání kmitočtu 1 kHz o stranové záznamové rychlosti 5 cm/s vybudí zesilovač na plný výkon. Nic víc.
Protože přenoska AT-91 dává výstupní napětí srovnatelné s původní VM2204, nebál bych se o vybuzení. Leda bys měl k dispozici úrovňovou měřicí desku a prokázal, že skutečně z toho zesilovače plných 5 W sinus nedostaneš. Pak by to znamenalo, že je něco špatně.
Ostatní vstupy totiž mají citlivost lepší, než 200 mV, přitom výchylkové přenosky poskytují při snímání úrovně 0 dB z desky napětí nejméně 500 mV, výstupní úrovně z jiných zdrojů signálu obvykle respektují 0 dB při napětí 775 mV, například CD přehrávače dávají na linkovém výstupu napětí i 1,5 V. Vstupy tohoto zeslivače je totiž nezatěžují jmenovitou impedancí, protože jsou slučitelné s výstupy zařízení odpovídajících ČSN třídy 36 (potažmo i DIN, přece jen kompatibilita elektroniky v Evropě byla výhodná i pro export).

Takže i když to dělají 3 kusy stejně nemá to ani slabě brumět ?

Jde o to, čemu říkáš "slabý brum": jestli to brumí, když je přenoska položená na desku (to je normální přenos mechanických vibrací od motorku), nebo jestli to brumí, když držíš skořepinu zvednutou nad desku při spuštěném zvedáčku, tak, aby se ho raménko nedotýkalo. V tom případě je dobré projít všechny spoje stínění s kostrou, třeba se ten brum povede i snížit. Ani tento brum však odstranit zcela nepůjde: korekce snímací charakteristiky pro rychlostní přenosku znamená, že na 50 Hz má vstup citlivost o 16 dB vyšší, než na 1 kHz. Celá konstrukce je tedy na odolnost proti indukci napětí o síťovém kmitočtu mimořádně lechtivá.

AT91 není origoš přenoska pro tento typ gramce použít se samosebou dá...
nespletls při výměně zapojení pinů ? přehodil například živý za zem a podobně ?
kdysi platilo:
- bílá je L
- modrá je LG
- červená je R
- zelená je LG
(barevné označení nemusí být univerzální a všemi výrobci respektované)
též mě napadlo že mimořádně kvalitní a citlivá přenoska může snímat
jinak rušivé vibrace pohonného mechanismu což jiné (méně dokonalé)
jaksi "přehlížejí" to ovšem v případě že zmíněný brum nemá původ elektrický

Děkuji za odpovědi.

Brum vzniká, dle mě v zesilovači. Protože je slyšitelný i při vypnutém motorku gramofonu pro všechny signály.

Jak první jsem zkoušel měřit a navyšovat filtrační kondenzátor C 58 a pak jsem kontrolovat C104 a C110.

Potom jsem to vzdal jako vlastnost, protože další kusy na tom byly úplně stejně.
Pořád ale ve mě hlodá jestli by to nešlo zlepšit.

Jinak teda o 100% lepši než ten můj syčící dominant.

Bacha, kondíky C107 až C109 jsou tři stejné paralelně a C110 až C112 taky.
Když se ale brum mění s nastavením hlasitosti, pak se mrkni na násobič kapacity filtrující napájecí napětí pro předzesilovače tuším C58 a C59.
Na to, jestli jde o vlastnost nebo na více kusů rozšířenou závadu, by totiž dalo odpověď zase jen měření.

Odpověď, proč Dominant syčí, zatím, co NZC300 nikoli, leží v zapojení korekcí a řízení hlasitosti. Ty šváby v Dominantu opravdu moc dobrou službu nedělají, zatímco v NZC300 nejsou vůbec.

Jsem si jist, že NZC300, ani odvozeniny nebyly vyráběny a prodávány s výrobní či konstrukční vadou, jejíž projevem je brum v signálu.
Vyrobilo se jich poměrně dost a mnohé jejich majitelům dodnes slouží.
S různými typy vložek a v kombinaci s jinými přístroji.
Ten kus, ve kterém jsem asi před 10 měsíci měnil původní VM2204 za OM-3, měnil výkonový IO jednoho kanálu a několik dalších součástek, nebručel ani před touto opravou středního rozsahu, ani po ní.
Neopustil by s případným rušivým brumem můj pracovní stůl, dokud by nebyl odstraněn. Nebylo ale třeba žádných zvláštních zásahů.
Chci tím jen říct, že v daném případě nejde o žádnou "typickou vlastnost" aka vrozenou vadu, nýbrž o závadu.
Která se díky charakteru dotyčných součástek může vyskytnout klidně i u tří různých přístrojů - od výroby uplynulo přeci jen poměrně dost času.

Opravdu NZC300 bručet nemá i přes fakt, že je téměř celoplastový a má ostatní vstupy /kromě přenoskového/ i korekční obvody řešeny poměrně vysokoimpedančně.
Vysoké vstupní impedance vysokoúrovňových, lineárních vstupů v hodnotě 220kOhm ostatně striktně předepisovala norma. Tatáž norma také předepisovala minimální odstup rušivých napětí pro danou kvalitativní skupinu. Hodnota celkového odstupu rušivých napětí /šum, brum/ byla u NZC300 vždy s velkou rezervou splňována.

Totéž nelze napsat o zmíněném Dominantu, který i ve fyzickém provedení, nejen na papíře, balancoval s odstupy u dolní hraniční hodnoty, s tím souhlasím.

To může být naindukované mg. pole z trafa. Přenoska přibližující se konci desky se přibližuje i trafu, umístěnému strategicky v levém zadním rohu, a tím víc brumí. To se děje i např. u NZC 431, které by mělo být kvalitnější než toto.
Pokud tedy správně chápu "od poloviny gramofon brumí", že je to od poloviny záznamové oblasti desky, ne něčeho jiného. Chtělo by to přesnější vyjadřování.

Já to spíš pochopil tak, že se nežádoucí brum v signálu z přenosky výrazněji projevuje od poloviny dráhy potenciometru a zvednutém raménku; můžu se ale plést.
Každopádně, nedostatečný odstup není NZC300 "vrozen", třebaže díky mechanické i elektrické konstrukci může mít k horším odstupům náchylnost vyšší, než jiné typy.
Takové NZC150 a NZC160 /srovnatelné kvalitativní třídy/ jsou v tomto ohledu řešeny možná ještě hůř. Přesto ani jeden, jsou-li v pořádku, nebručí někam naindukovaným kmitočtem 50Hz, nebo z vadného napájení. Oba další zmíněné typy používají transformátor stejné velikosti i výkonu.
Jo, pan uživatel se nesvěří s nepodstatnými podrobnostmi, to už je skoro móda. Třeba, zda to bručí i se sepnutým zkratovačem, nebo jen s rozepnutým, běžícím motorkem a přenoskou nad deskou apod.
Zato ale víme, že to dělají všecky tři od poloviny.

Tak opravdu nežádoucí brum při přehrávání desky byl zřejmě způsoben motrokem gramofonu.
Dneska jsem to konečně rozebral kvůli zpětnému dodělání výstupu a vstupu pro magnetofon a při té příležitosti jsem zjistil, že je dost cítit běh motorku.
Pomačkal jsem jeho uležení a je pokoj. Mírný brum při vytočené hlasitosti tam zůstal, ale při poslechu slyšet není.

Zdravím,
s dovolením zrecykluji tohle vlákno, protože můj dotaz se týká stejného přístroje, byť jde o otázku obecnější. A sice: Co efektivně dělat s chrastícími potenciometry, pokud možno jednou provždy. Rad jsem našel tady i jinde na internetu nespočet, ale všechny zase byly jinde zpochybněny a k nějakému výsledku jsem se nedostal. Možnosti:

1) Používat kvalitní potenciometry - ale to snad rodina TP280 v rámci možností je
2) Prostě je vyměnit za nepoužitý kus - to bych to musel měnit každý rok, už jsem to několikrát dělal, výsledek pokaždé stejný
3) Čistit - vyzkoušen izopropylalkohol, pomohlo asi na měsíc
4) Leštit diavou - nezkoušeno, ale původní diavu nemám a nová je prý k ničemu
5) Nahradit stupňovitou regulací - vyměnit dráhu za nařezaný cuprextit + odpory - bylo by to vůbec lepší?
5a) Totéž s otočnými přepínači - basy a výšky možná (byť by to byla děsná práce), ale dvojitý na hlasitost, který je nejzásadnější, takhle vyřešit nejde
6) Nahradit IO, který se ovládá ss napětím (LM1036, TDA1074, TDA1524 apod.) a chrastění odstranit kondenzátorem na jezdci proti zemi. Tohle jsem chtěl původně udělat, pak jsem zjistil, že jednak obecně se na tyhle obvody dost nadává, že zkreslují a šumí a jednak se už nevyrábějí (v šuplíku mám sice ještě A273D a A274D, ale ty jsou co do šumu snad úplně nejhorší) - doporučili byste nějaký dostupný obvod tohoto typu se slušnými parametry?
7) Nahradit modernějším IO s papírově lepšími parametry (např. TDA7439) + procesorem pro ovládání (má pouze datové rozhraní) - spousta práce (zdroj, programování), stojí to vůbec za to?
8 ) Nahradit poťáky v původním zapojnení digitálními, opět s procesorem - např. DS1801 mi přišel jako slušná volba, jestli dobře koukám, tak tam žádné ss napětí, které by posouvalo úroveň mimo jeho přípustný rozsah není, ale proti 7) je to ještě víc práce a je otázka, jestli to stojí za to.

Řešení jenom pro hlasitost, která mě trápí nejvíc:
9) OTA - PE2/2000 vychvaluje LM13700, ale obávám se, že při napěťových úrovních na vstupu MDA2020 (dle katalogu až 280 mV) to už bude brutálně zkreslovat
10) Někde v AMARU jsem viděl zapojení, kde se původní signál prožene skrz PWM. Teď to nemůžu honem najít - přijde mi to spíš jenom jako zajímavost, ale třeba to funguje dobře.

Preferoval bych samozřejmě ošetření potenciometrů, klidně nových kusů nějak preventivně, aby to vydrželo. Pak případně nějaké elektronické řešení, ale nechce se mi moc stavět orloj, obzvlášť když místo chrastítka můžu dostat šumítko.

Uvítám všechny vaše postřehy, byť budou protichůdné