Zdravím, mám tu pár cca 45 let starých pásek s rodinnými záznamy, které jsem se domníval, že přehraji na Tesle B57.
Jenomže problém. Stopu II přehrává správně, ale stopu I pozpátku.
Když pásek otočím, není nic slyšet na žádné stopě.
Zřejmě to bude chtít přepínat mezi všemi čtyřmi stopami. Bohužel nevím, na čem byly nahrávky pořízeny. Děda míval Sonet Duo, tak snad na něm?
Ještě se zeptám, čím přilepit upadené zaváděcí pásky?
Díky předem za pomoc!
Na čem přehrát staré pásky?
Moderátor: Moderátoři
Já to lepím žlutou polyesterovou páskou, která se používá na izolaci cívek a impulzních tráfek ve zdrojích. V podstatě se nedá natáhnout, vysoká teplotní a rozměrová stabilita.jade píše: Ještě se zeptám, čím přilepit upadené zaváděcí pásky?
Pak se dá použít nějaká slabá, čirá, plastová, co mají v papírnictví na malejch cívkách průměru cca 25 mm a šířky 12 mm. Nevím to jistě, ale možná se tomu říká "bankovní lepící páska".
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Před 45 lety se už "starý německý návin", t.j. aktivní vrstvou ven, dávno nepoužíval. Pásky máš tedy zřejmě dvoustopě nahrané, proto jedna stopa hraje správně, vnitřní stopa obráceně.
Neměla náhodou B57 stopy označené tou, na kterou pojede záznam, a ne tou, která se snímá? Pak by to znamenalo, že skutečně snímáš krajní stopu,... Ale to už nepamatuji jistě, snad to někdo jiný zná líp.
Nelze vyloučit ani to, že tehdy byly záznamy pořízené s chybně výškově nastavenou hlavou, nebo prostě záznamový stroj pásek špatně vedl, takže záznam nedosahuje na okraj pásku. V tom případě záznam na první streně pásku je částečně přemazaný záznamem v opačném směru. A ten pochopitelně na spodní stopě slyšíš obráceně, zatímco po přehození cívek tam neslyšíš nic. Tak či tak ti nezbude, než experimentovat s nastavením výšky stopy, abys našel, co na páskách ještě zbylo. A ve správném směru.
Až to budeš mít, vyveď signál z konektoru označeného symbolem rádia a zapoj do line-in zvukové karty. A třeba přes program Audacity si z toho udělej wavy.
Neměla náhodou B57 stopy označené tou, na kterou pojede záznam, a ne tou, která se snímá? Pak by to znamenalo, že skutečně snímáš krajní stopu,... Ale to už nepamatuji jistě, snad to někdo jiný zná líp.
Nelze vyloučit ani to, že tehdy byly záznamy pořízené s chybně výškově nastavenou hlavou, nebo prostě záznamový stroj pásek špatně vedl, takže záznam nedosahuje na okraj pásku. V tom případě záznam na první streně pásku je částečně přemazaný záznamem v opačném směru. A ten pochopitelně na spodní stopě slyšíš obráceně, zatímco po přehození cívek tam neslyšíš nic. Tak či tak ti nezbude, než experimentovat s nastavením výšky stopy, abys našel, co na páskách ještě zbylo. A ve správném směru.
Až to budeš mít, vyveď signál z konektoru označeného symbolem rádia a zapoj do line-in zvukové karty. A třeba přes program Audacity si z toho udělej wavy.
Těm, kdo si nevybírají odpovědi na soukromé zprávy, už příště neodpovím. Tak.
Nejlepší bude jakýkoli slušnější, půlstopý magnetofon s rychlostmi 4/9.
B41, B44, kterýkoli Sonet v dobrém stavu, polské Unitry ZK120, ZK125. Půlstopé mono stroje nejsou teď v kursu a pořád se dají rozumně sehnat.
Jasně, nejsou v nabídkách tak často, ale jsou.
V naprosté nouzi by se jistě dalo uprosit nějakého majitele půlstopého stroje, třeba i mnohem novějšího Revoxu či Studeru, o překopírování na jiný nosič.
Nebo - koupit jen půlstopou univerzálku do řady B4, nebo si dočasně vypůjčit snímací hlavu z přístrojů Studioecho - a dočasně osadit v běžném, jakémkoli československém čtyřstopém stroji s většinovou hlavou ANP935. Tedy i v B57.
Má to i výhodu - dočasným, přesným doštelováním kolmosti hlavy se tak dá ze vzácného originálu dostat maximum výšek.
Na což se dneska zhusta při "digitalizaci archivů" sere.
Potom ty "digitalizované kopie" vypadají, jak vypadají. Speciálně ty vymletý palice z ÚSTR by mohly vyprávět...
Lepicí páska nemůže být ledajaká a už vůbec ne ta žlutá izolační, nebo obyčejná kancelářská "izolepa" - včetně bankovní pásky.
Sice se ta žlutá izolační možná nenatahuje /měl by to být nějaký druh kaptonu/, ale má kvůli dobré přilnavosti k vinutí velmi, velmi měkké lepidlo a je ho tam hodně.
Lepidlo se potom průchodem přes tlak kladky, tlakem návinu ze slepky a působením tepla po krátkém čase vytlačuje ven, na okraje slepky.
Slepuje tím vytlačeným, měkkým lepem ostatní závity pásku, otrhává tím okraje aktivní vrstvy a nabaluje na sebe prach.
Možná to tak ze začátku nevypadá, tedy hned po slepení. O to větší je to pecka po čase, až se zjistí, kolik je toho nevratně zničeno.
Podobným typem lepicí pásky s měkkým lepidlem, jako je ta žlutá izolační, lze úplně zničit okraje jakkoliv odolného, třeba i studiového, tlustého 50um pásku.
U půlstopého záznamu to tedy na střídačku, z obou stran vytrhá kousky aktivní vrstvy se záznamem z obou stop. Tím, že je u půlstopého záznamu šířka stopy téměř půl šíře pásku, bych se příliš neuklidňoval.
Bílá lepicí páska pro tento účel, s tvrdou a dobře adhezní lepicí vrstvou se stále dá koupit.
Samozřejmě, že ne na Ali či Ebay, ale u solidních obchodníků s klasickými, analogovými záznamovými materiály. Není to zadarmo, ale je to jediný způsob, jak bezpečně a spolehlivě slepit pásek nejen se zaváděcím úsekem, ale třeba několika slepkami i uprostřed.
Použitím jakékoli náhražky se vůbec nic nezíská, žádná úspora, ale přesně naopak. Spolehlivě se získají desítky metrů poničeného pásku.
V tomto případě hned od jeho začátku, dále pak lepidlem a nachytaným prachem zanesené hlavy, polepenou tónovou kladku, tónový hřídel i vodicí sloupky.
Fakticky to umí dost slušně zasrat celou mechaniku, co je potom vyčistitelná jen benzínem - jenže ten zas nemají rády gumové prvky a kladky.
Vyzkoušeno /jako mladý osel/ mnohokrát v minulosti.
Však to lepí a drží, tak na co shánět jakýsi přesně široký speciál a ještě k tomu 6,3 lepicí kolejničku...
Čím tenčí a choulostivější pásek, tím větší škody.
B41, B44, kterýkoli Sonet v dobrém stavu, polské Unitry ZK120, ZK125. Půlstopé mono stroje nejsou teď v kursu a pořád se dají rozumně sehnat.
Jasně, nejsou v nabídkách tak často, ale jsou.
V naprosté nouzi by se jistě dalo uprosit nějakého majitele půlstopého stroje, třeba i mnohem novějšího Revoxu či Studeru, o překopírování na jiný nosič.
Nebo - koupit jen půlstopou univerzálku do řady B4, nebo si dočasně vypůjčit snímací hlavu z přístrojů Studioecho - a dočasně osadit v běžném, jakémkoli československém čtyřstopém stroji s většinovou hlavou ANP935. Tedy i v B57.
Má to i výhodu - dočasným, přesným doštelováním kolmosti hlavy se tak dá ze vzácného originálu dostat maximum výšek.
Na což se dneska zhusta při "digitalizaci archivů" sere.
Potom ty "digitalizované kopie" vypadají, jak vypadají. Speciálně ty vymletý palice z ÚSTR by mohly vyprávět...
Lepicí páska nemůže být ledajaká a už vůbec ne ta žlutá izolační, nebo obyčejná kancelářská "izolepa" - včetně bankovní pásky.
Sice se ta žlutá izolační možná nenatahuje /měl by to být nějaký druh kaptonu/, ale má kvůli dobré přilnavosti k vinutí velmi, velmi měkké lepidlo a je ho tam hodně.
Lepidlo se potom průchodem přes tlak kladky, tlakem návinu ze slepky a působením tepla po krátkém čase vytlačuje ven, na okraje slepky.
Slepuje tím vytlačeným, měkkým lepem ostatní závity pásku, otrhává tím okraje aktivní vrstvy a nabaluje na sebe prach.
Možná to tak ze začátku nevypadá, tedy hned po slepení. O to větší je to pecka po čase, až se zjistí, kolik je toho nevratně zničeno.
Podobným typem lepicí pásky s měkkým lepidlem, jako je ta žlutá izolační, lze úplně zničit okraje jakkoliv odolného, třeba i studiového, tlustého 50um pásku.
U půlstopého záznamu to tedy na střídačku, z obou stran vytrhá kousky aktivní vrstvy se záznamem z obou stop. Tím, že je u půlstopého záznamu šířka stopy téměř půl šíře pásku, bych se příliš neuklidňoval.
Bílá lepicí páska pro tento účel, s tvrdou a dobře adhezní lepicí vrstvou se stále dá koupit.
Samozřejmě, že ne na Ali či Ebay, ale u solidních obchodníků s klasickými, analogovými záznamovými materiály. Není to zadarmo, ale je to jediný způsob, jak bezpečně a spolehlivě slepit pásek nejen se zaváděcím úsekem, ale třeba několika slepkami i uprostřed.
Použitím jakékoli náhražky se vůbec nic nezíská, žádná úspora, ale přesně naopak. Spolehlivě se získají desítky metrů poničeného pásku.
V tomto případě hned od jeho začátku, dále pak lepidlem a nachytaným prachem zanesené hlavy, polepenou tónovou kladku, tónový hřídel i vodicí sloupky.
Fakticky to umí dost slušně zasrat celou mechaniku, co je potom vyčistitelná jen benzínem - jenže ten zas nemají rády gumové prvky a kladky.
Vyzkoušeno /jako mladý osel/ mnohokrát v minulosti.
Však to lepí a drží, tak na co shánět jakýsi přesně široký speciál a ještě k tomu 6,3 lepicí kolejničku...
Čím tenčí a choulostivější pásek, tím větší škody.
Chce to přece na zarchivování záznamů a tak to snad přehraje jednou a naposled.
Navíc japonská žlutá izolační Nitto páska na vinutí nemá žádný měkký lepidlo. Izoluju s ní topný fólie a po týdnu již nejde rozlepit, jedině seříznout skalpelem a oškrábat a zbytky lepidla už znova k ničemu nepřilnou. Blemtavý lepidlo tam být ani nemůže, po zahřátí na cca 80 stupňů by se to rozlepilo.
S kaptonem to nemá nic společnýho a s Izolepou z dob bolševika už vůbec ne.
Navíc japonská žlutá izolační Nitto páska na vinutí nemá žádný měkký lepidlo. Izoluju s ní topný fólie a po týdnu již nejde rozlepit, jedině seříznout skalpelem a oškrábat a zbytky lepidla už znova k ničemu nepřilnou. Blemtavý lepidlo tam být ani nemůže, po zahřátí na cca 80 stupňů by se to rozlepilo.
S kaptonem to nemá nic společnýho a s Izolepou z dob bolševika už vůbec ne.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Na lepení pásek do cívkáče se vyráběl a pravděpodobně ještě vyrábí lepicí pásek v šířce 5,8-6,1 mm, mám od firmy 3M (scotch), Basf tomu říká Klebeband. Na Ebay pořád je.
ty pásky bych rozhodně po případné digitalizaci neodhazoval, stačí si zopakovat fakt, že záznam na nich drží s prstem v nose 45 let.
Kde za tu dobu budou nějaký flash, hdd, o dvd nemluvě.
ty pásky bych rozhodně po případné digitalizaci neodhazoval, stačí si zopakovat fakt, že záznam na nich drží s prstem v nose 45 let.
Kde za tu dobu budou nějaký flash, hdd, o dvd nemluvě.
Mám tu ještě ten Sonet Duo, jen se točí a nehraje. Kdysi jsem to chtěl spravit, když jsem ale uviděl tu změť drátů a mechaniky, tak jsem to raději zas zavřel.
Dále mám na půdě B444 lux, jenže ten má zase ulomený "pupík" s křidélky na pravém unašeči. Jinak je značně napaden puberťákem, všude samá nálepka, rozlámaný kryt, vykuchaný budík. Ale co pamatuji, tak hrál.
Unašeč z té B57 by třeba nepasoval?
Edit: Tak je prasklý kulatý řemínek k unašeči a chybí řemínek k počítadlu.
Jdou tyhle díly dneska ještě sehnat?
Díky!
Dále mám na půdě B444 lux, jenže ten má zase ulomený "pupík" s křidélky na pravém unašeči. Jinak je značně napaden puberťákem, všude samá nálepka, rozlámaný kryt, vykuchaný budík. Ale co pamatuji, tak hrál.
Unašeč z té B57 by třeba nepasoval?
Edit: Tak je prasklý kulatý řemínek k unašeči a chybí řemínek k počítadlu.
Jdou tyhle díly dneska ještě sehnat?
Díky!
-
hafca
- Příspěvky: 4401
- Registrován: 27 črc 2004, 02:00
- Bydliště: 25km na západ od Prahy
- Kontaktovat uživatele:
Není to tak docela pravda. Někdy v roce 1973 jsme nahrávali v rozhlasovém studiu v Karlíně. Dostal jsem tam kopii na jejich pásku nahranou rychlostí 19. A už po 25 letech se to moc nedalo poslouchat, jak to bylo prokopírované. Pravda ale je, že to celou dobu leželo v krabici a ani jednou se pásek nepřetočil. Nebylo na čem.Crifodo píše:...
ty pásky bych rozhodně po případné digitalizaci neodhazoval, stačí si zopakovat fakt, že záznam na nich drží s prstem v nose 45 let.
Kde za tu dobu budou nějaký flash, hdd, o dvd nemluvě.
Kdyby Edison nevynalezl elektřinu, do teď se díváme na televizi při svíčkách.
Tak dobře, v takových extrémních případech se záznam postupně degraduje.
Mně se zase stalo, že pásek uožený brzo po čištění se slepil závitama k sobě.
Nějakých 20% záznamu z kraje cívky bylo poškozeno.
Ale to je ojediněné a nestává se, že by záznam časem zdegradoval do 100% nepoužitelnosti, jen se zhorší některý parametr, dropouty nebo šum.
Mám resp. vyházel jsem kvanta CD, DVD, po 5 letech. Źádná mírná změna parametrů, prostě se nenačtou. Když umře elektronika v HDD, nemá to za následek vyblednutí obrázků nebo zašumění. Když umře adresovací dekodér ve flashce, je to načisto.
Hodně zprasený pásek se může vlnit, houpat úrovně, ale pořád hraje. Myslím, že i dobře navržený digitální magnetický lineární záznam vydrží víc než solid state a optická média.
Mimochodem kde je konec CD se zlatou vrstvou "archivním"? byly před 15 lety po 50,-/kus
Mně se zase stalo, že pásek uožený brzo po čištění se slepil závitama k sobě.
Nějakých 20% záznamu z kraje cívky bylo poškozeno.
Ale to je ojediněné a nestává se, že by záznam časem zdegradoval do 100% nepoužitelnosti, jen se zhorší některý parametr, dropouty nebo šum.
Mám resp. vyházel jsem kvanta CD, DVD, po 5 letech. Źádná mírná změna parametrů, prostě se nenačtou. Když umře elektronika v HDD, nemá to za následek vyblednutí obrázků nebo zašumění. Když umře adresovací dekodér ve flashce, je to načisto.
Hodně zprasený pásek se může vlnit, houpat úrovně, ale pořád hraje. Myslím, že i dobře navržený digitální magnetický lineární záznam vydrží víc než solid state a optická média.
Mimochodem kde je konec CD se zlatou vrstvou "archivním"? byly před 15 lety po 50,-/kus
Dobře skladovaná optická média na tom vůbec nejsou špatně. Pálím asi od roku 1995 a čitelné je vše kromě pár Multidisků ze kterých se občas loupala vrstva již v době nákupu - taky se používaly jen k přenášení her... To samé DVD asi od roku 2004.
Pokud jde o klasický pásek, tak při dobrém skladování vydrží hodně dlouho a největší problém je asi to prokopírování. Ale při přehrávání se může začít loupat, jak se rozkládá vrstva lepidla nebo podložka. Mám pásky z konce 60. let, je to většinou Agfa a ta už hnojí hlavy docela dost.
Extrémní problém tohle byl u starých pásků do videa - Ampexu, ty pak šlo přehrát už jen jednou. Další problém u videa na rozdíl od audia je totální nedostatek strojů. Zatímco klasický i studiový magneťák pořád není problém sehnat, sehnat video v dobrém stavu s kvalitními hlavami problém je. Nejen proto se v TV už v 90. letech začalo s přepisem. Nejdřív na Digibetu, pak digitalizovat. Ve formě digitálních dat to má tu zásadní výhodu, že lze archiv udržovat přepisováním na novější média bez ztráty kvality.
Pokud jde o klasický pásek, tak při dobrém skladování vydrží hodně dlouho a největší problém je asi to prokopírování. Ale při přehrávání se může začít loupat, jak se rozkládá vrstva lepidla nebo podložka. Mám pásky z konce 60. let, je to většinou Agfa a ta už hnojí hlavy docela dost.
Extrémní problém tohle byl u starých pásků do videa - Ampexu, ty pak šlo přehrát už jen jednou. Další problém u videa na rozdíl od audia je totální nedostatek strojů. Zatímco klasický i studiový magneťák pořád není problém sehnat, sehnat video v dobrém stavu s kvalitními hlavami problém je. Nejen proto se v TV už v 90. letech začalo s přepisem. Nejdřív na Digibetu, pak digitalizovat. Ve formě digitálních dat to má tu zásadní výhodu, že lze archiv udržovat přepisováním na novější média bez ztráty kvality.
Dvoustopý pásek by se na čtyřstopém magneťáku při správném nastavení měl dát přehrát v každém směru při zvolení stopy 1/4. Při zvolení stopy 2/3 má hrát po zpátku ta druhá. Dvě stopy najednou tak nemá smysl mačkat, protože u čtyřstopého kotoučáku jsou stopy ob jednu, jak je vidět z obrázku od "ok1hga".jade píše:Co se vlastně přehrává, když zmáčknu přehrávání dvou stop najednou, respektive jak jsou vlastně stopy na pásku řazeny? Díky!