[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Na pracovišti jsou tyčové zářivky v klasické startérově-tlumivkové topologii. Existuje nějaký rychlý, snadný a levný způsob, jak je zbavit otravného mihotání?
Lze např. usměrnit proud zářivkou? Žádný způsob, jak to udělat, aniž by došlo k porušení startovací schopnosti, mě nenapadl, ale třeba to někdo chytřejší vymyslel. Nebo jsem slyšel o napájení druhé trubice posunutou fázi kondenzátorem, ale tím se to posune jen o 90°...

Obvyklé je zapojovat svítidla postupně na 1., 2., 3. fázi třífázového přívodu.

Cca 150,- stojí elektronický předřadník. Ale mívá nevýhodu elektronické životnosti (elyty) a některé potřebujou pro start obě bezvadné trubice.

Ale mihotání (strobo) efekt snad není nijak výrazný? Luminofor má určitou setrvačnost a ta modulace jasu 100 Hz proudem je jen mělká.

I to posunutí o 90stupňů stačí, aby se částečně překryl okamžik tmy při průchodu napětí nulou. Jinak buď ten usměrňovač, kterej ve spojení s kondíkama zároveň vytvoří násobič pro zapálení vn impulsem, jenže kvůli jednostrannýmu ohřevu elektrod v zářivce rychle zčerná jeden konec trubice. Výhodou zvostane možnost použít i trubice s přerušeným vláknem. Ale vůbec nejlepší je použít vf předřadník = v podstatě stejnou elektroniku, jaká je v úsporkách. Prodává se jak jednotrubkový, tak dvoutrubkový provedení a úplně to zruší 100Hz blikání zářivkovejch svítidel.

Osmdesat píše:... ale tím se to posune jen o 90°...

A o kolik bys to chtěl posunout ?

EKKAR píše:I to posunutí o 90stupňů stačí, aby se částečně překryl okamžik tmy při průchodu napětí nulou.

A co je to částečně ? Kolik by to mělo být, aby to bylo EKKARovsky nejoptimálnější ?

Osmdesat
Popiš přesně to mihotání.
Není to např. tak, že se vyskytuje to mihotání náhodně třeba 1x za minutu nebo třeba několikrát do hodiny a tak podobně ?
O tom bych mohl vyprávět....

danhard píše:

EKKAR píše:I to posunutí o 90stupňů stačí, aby se částečně překryl okamžik tmy při průchodu napětí nulou.

A co je to částečně ? Kolik by to mělo být, aby to bylo EKKARovsky nejoptimálnější ?

Co ti říká součet svítivosti? Že jedna trubka svítí na plno a druhá je zhasnutá znamená, že po dobu toho průchodu nulou má svítidlo jen 50% zářivýho toku = okamžik zatmění se překreje POUZE ČÁSTEČNĚ. Jasně, lidská bulva to nevidí, bo má setrvačnost - ale na fotometru je to krásně vidět. Vašku Vašku, ty by ses opravdu někdy měl zamyslet nad tím, co pouštíš ven tou dírou, co máš pod nosem ...

50% z čoho? Kedy je 100%?

Třeba při napájení OBOU trubic STEJNOSMĚRNÝM proudem ... Pak obě svítí ve stejnej moment plným nominálním výkonem a svítidlo má trvale 100% svítivost.

Při napájení trubice stejnosměrným proudem se tato skutečně odvděčí dloooouhou životností

Není to tak strašný, jako kluk jsem takto udělal světlo ve své první dílně, v bývalé prádelně u babičky. Násobič s hovňáky a hotovo. Akorát se ta zářivka musela semtam otočit, aby se opalovala rovnoměrně. A když tam bylo v zimě pod nulou, tak se po zapnutí musel jeden konec chytit do ruky, asi vlivem kapacitních proudů pak naskočila, jinak nechtěla. Nebo stačilo to malý ohřátí od té ruky.

EKKAR píše:

danhard píše:

EKKAR píše:I to posunutí o 90stupňů stačí, aby se částečně překryl okamžik tmy při průchodu napětí nulou.

A co je to částečně ? Kolik by to mělo být, aby to bylo EKKARovsky nejoptimálnější ?

Co ti říká součet svítivosti? Že jedna trubka svítí na plno a druhá je zhasnutá znamená, že po dobu toho průchodu nulou má svítidlo jen 50% zářivýho toku = okamžik zatmění se překreje POUZE ČÁSTEČNĚ. Jasně, lidská bulva to nevidí, bo má setrvačnost - ale na fotometru je to krásně vidět. Vašku Vašku, ty by ses opravdu někdy měl zamyslet nad tím, co pouštíš ven tou dírou, co máš pod nosem ...

Ptal jsem se, jaký fázový posuv je podle tebe "nejoptimálnější", když 90 stupňů jenom stačí, ne nějaké pindy o svítivosti, o jejímž průběhu víš prd

breta1 píše:Osmdesat Popiš přesně to mihotání.

Nechtěl jsem použít slovo "blikání", právě aby si někdo nepředstavoval, že mi zářivka bliká jako např. blinkr u auta. Chtěl jsem nějak popsat to stroboskopické 100Hz "blikání". Ale ani tenhle výraz zdá se nepomohl. Holt nouze jednoznačných pojmů v jazyce. I když, pod pojmem mihotání bych si ani zdaleka nepředstavil, že mi zářivka jednou za čas poblikne.


Forbiddene, jaký jsi použil usměrňovač a jaks to měl zapojené? Normální gréc s filtračním kondem, nebo zdvojovač?

Jestli SS ty zářivky nějak zdegraduje, je mi celkem jedno, jsou to ty nejlevnější křunty za 30 Kč s CRI 60. Ale asi pořád lepší než některé ledky. Hodil bych si tam normální žárovky, ale toho by si někdo mohl všimnout. Ze 100 Hz mě pálí oči a asi mi z toho i hrabe.

Pro ujasnění pojmů pár informací o "mihotání" zářivek.

UV světlo ve rtuťových parách v zářivce vybudí luminofor na stěně trubice, dnes obvykle směs dvou nebo více látek pro zlepšení indexu podání barev, tento luminofor má dosvit i po zániku proudu výbojem, a to v závislosti na vlnové délce, "chromatické kmitání". Hloubka modulace se popisuje jako index blikání, buď procentuálně nebo jako index blikání, od 0 do 1, kde 0 je trvalé světlo. Na webu viz "IESNA Flicker Index".
Kdo se chce dovzdělat, viz měření typických světelných zdrojů
http://proceedings.dtu.dk/fedora/reposi ... 21-427.pdf

kde vychází pro klasickou zářivku s indukčním předřadníkem flicker index 0,25 a průměrná svítivost v čase 68%. Je velmi zajímavé, že osvětlovací panel LED s továrně vyráběným napájecím zdrojem má téměř stejný index blikání, asi díky úsporné filtrační kapacitě.
Zajímavé je taky, že i LED napájená stejnosměrně nemá index čistých 100% ale nepatrně míň, zřejmě šum.
Kompaktní zářivky a dlouhé trubice napájené vf předřadníkem mají index blikání podle očekvání malý, na úrovni procent, daný zbytkovým zvlněním usměrněné sítě, a pár procent má i sebe"tlustovláknovější" klasická žárovka, což zná každý kdo si hrál se světelným telefonem a slyšel intenzivně na 100 Hz každou žárovku, i když měla setrvačnost řádu stovek ms.
Kdo chce, může si počíst o vlivu mrkání zářivek na zdraví a na subjektivní hodnocení světla zde
http://web.mit.edu/parmstr/Public/NRCan/nrcc38944.pdf
je to kanadská práce čili hodnotí 120 Hz zářivky (60 Hz síť) ale to není velký rozdíl. Přitom jsou ale dost velké rozdíly až 1:2 (u magnetických předřadníků na síťové frekvenci) mezi typy luminoforu, které mají vliv na dosvit jednotlivých vlnových délek.

Musíš tam mít minimálně zdvojovač, u větších trubek i vyšší násobek - aby při prvotním zapnutí napětí vyletělo i bez indukční špičky na tlumivce dostatečně vysoko pro zapálení výboje. Jednou ty násobiče vyšly i v Amáru, byly tam kondíky TC180 a podobný na 630 a 1000V a diody 132/1000. Číslo ti neřeknu - ale střízlivej odhad první polovička 80.let.