Parametry výstupního trafa
Moderátor: Moderátoři
Parametry výstupního trafa
Zdravím všechny, prosím o pomoc s určením parametrů výstupního trafa s označením 1PN 676 41. Nemáte k němu někdo podrobnosti? Hlavně bych potřeboval znát primární impedanci a frekvenční rozsah. Odpor primáru je 248Ω, sekundáru pod 1Ω. Výstup by měl být na 4Ω. Předem děkuji za rady.
Toto číslo transformátoru není v dostupných tabulkách transfomátorů vyráběných v dobách minulých. Takže buď je číslo opsané s chybou, nebo
jde o nějaký seriově nepoužitý "speciál" . Podle čísel traf okolo tohoto čísla lze vyčíst ,s jakou elektronkou a v jakém výrobku byla použita , z katalogu elektronek pak lze zjistit , pro jakou zatěžovací impedanci je provoz optimální ( obvykle 5 nebo 7 kΩ) . Frekvenční charakteristiku je lepší měřit v zesilovači jako celku. Je-li trafo rozměrů podobných jako trafa číselně okolo , pak z podle poměrně nízkého ss odporu primáru to určitě nebude
hifi
, tj. hloubky nic moc viz rádia Tesla a výšky tak do 10 kHz ,ale
hodně to závisí na zapojení zesilovače, zpětných vazbách a výkonu, při
kterém se charakteristika měří.
Pro použití v nějakém samodomo 2-3W zesilovači bez ohledu na "impedanci"
a typ koncové elektonky trafo zřejmě funkčně vyhoví , hifi to nebude .
jde o nějaký seriově nepoužitý "speciál" . Podle čísel traf okolo tohoto čísla lze vyčíst ,s jakou elektronkou a v jakém výrobku byla použita , z katalogu elektronek pak lze zjistit , pro jakou zatěžovací impedanci je provoz optimální ( obvykle 5 nebo 7 kΩ) . Frekvenční charakteristiku je lepší měřit v zesilovači jako celku. Je-li trafo rozměrů podobných jako trafa číselně okolo , pak z podle poměrně nízkého ss odporu primáru to určitě nebude
hifi
, tj. hloubky nic moc viz rádia Tesla a výšky tak do 10 kHz ,ale hodně to závisí na zapojení zesilovače, zpětných vazbách a výkonu, při
kterém se charakteristika měří.
Pro použití v nějakém samodomo 2-3W zesilovači bez ohledu na "impedanci"
a typ koncové elektonky trafo zřejmě funkčně vyhoví , hifi to nebude .
Jediné co Ti můžu poradit je jak změřit impedanci primáru. Já mám můstek,který má možnost měřit odpor střídavým proudem takže při zatíženém výstupu reprákem změřim primár a mám jasno,alespoň co se impedance týče. Výkon budeš muset srovnat s jiným známým výstupákem.
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Milý Microlane, na rozdíl od tebe jsem dokumentaci Cariocy prohlédl
a uvedené trafo , tj. s koncovkou 41 , v ní ani jinde nenašel .
Jo a z čeho usuzuji, že to nebude hifi ? Musíš uvážit podmínku v té větě, a to je velikost trafa podobná trafům s čísly na konci okolo - vidím tam vesměs trafa z běžných šuntových elektronkových rádií , s malým jádrem a málo závity na primáru, což se bohužel na reprodukci hlavně hloubek projeví....
a uvedené trafo , tj. s koncovkou 41 , v ní ani jinde nenašel .
Jo a z čeho usuzuji, že to nebude hifi ? Musíš uvážit podmínku v té větě, a to je velikost trafa podobná trafům s čísly na konci okolo - vidím tam vesměs trafa z běžných šuntových elektronkových rádií , s malým jádrem a málo závity na primáru, což se bohužel na reprodukci hlavně hloubek projeví....
Číslo transformátoru je správně. Porovnal jsem to, rozměrově je stejný jako 1PN 676 45. Konečně jsem se dopátral, kde byl tento typ použitý-nejnovější serie Gavoty 2/Liberty 2, které mají v konci elektronku ECL82-katodový odpor 330Ω, G1-680KΩ, napětí na anodě 220V Ia=33mA, napětí na G2 200V, Ig2=6,7mA, Ug1=-14,5V. Zkusil jsem alespoň orientačně změřit indukčnost primáru- 7,33H.
Skoro bych si myslel, že se s tím zjišťováním parametrů trápíš zbytečně.
Když už jsi změřil indukčnost ( otázka je, jak a v jakém prac.bodě ,neboť
se zvětšováním ss proudu primárem bude klesat) , mohls na sekundár připojit ten odpor 4 Ω a změřit impedanci ( se stejnou výhradou jako u indukčnosti, navíc samozřejmě silná závislost na frekvenci). A nebo změřit převod trafa a ze známé indukčnosti, měřícího kmitočtu , převodu a zatěž.impedance 4Ω impedanci na primáru dopočítat . Ale k čemu to může být dobré a potřebné ??? Dolní mezní kmitočet transformátoru pak též snadno ( ale ne přesně) dopočítáš nebo změříš při změně kmitočtu z generátoru . Horní mezní kmitočet spočítáš těžko, pokud by bylo známé rozložení vinutí a jeho provedení, možná by se parazitní kapacity a rozptylové indukčnosti omezující přenos nahoře daly odhadnout , lépe ,přesněji a jednodušeji je však měřit se zesilovačem.
Snad bys mohl osvětlit, k čemu to vlastně potřebuješ.
Když už jsi změřil indukčnost ( otázka je, jak a v jakém prac.bodě ,neboť
se zvětšováním ss proudu primárem bude klesat) , mohls na sekundár připojit ten odpor 4 Ω a změřit impedanci ( se stejnou výhradou jako u indukčnosti, navíc samozřejmě silná závislost na frekvenci). A nebo změřit převod trafa a ze známé indukčnosti, měřícího kmitočtu , převodu a zatěž.impedance 4Ω impedanci na primáru dopočítat . Ale k čemu to může být dobré a potřebné ??? Dolní mezní kmitočet transformátoru pak též snadno ( ale ne přesně) dopočítáš nebo změříš při změně kmitočtu z generátoru . Horní mezní kmitočet spočítáš těžko, pokud by bylo známé rozložení vinutí a jeho provedení, možná by se parazitní kapacity a rozptylové indukčnosti omezující přenos nahoře daly odhadnout , lépe ,přesněji a jednodušeji je však měřit se zesilovačem.
Snad bys mohl osvětlit, k čemu to vlastně potřebuješ.
Bohužel tu nemám přístroje na detailnější měření. Jde o to, že hledám vhodné výstupní transformátory pro své zapojení, s primární impedancí 7kΩ. U tohoto typu jsem si nebyl jistý parametry. Chtěl bych by si zkusit postavit jednoduché stereo v třídě A, abych nabral nějaké reálné zkušenosti s elektronkami a konstrukcí zesilovače.
zohnal som zopár výstupných tráf viac menej na skúšanie a porovnávanie. Je pravda ze zdroj ani zapojenie som nemenil a použil som ho pre všetky VT.
Najlepšie sa mi osvečili tie ktoré nemali tie napájacie tlmivky.
Dobré sa javilo trafko z rádia Hymnus(5pn67300) a z Copelia(2pn67309)
Slabšie boli z Andanete,nejaké stolové rádio RFT a najslabšie asi tie z telky(9wn67626)
Najlepšie sa mi osvečili tie ktoré nemali tie napájacie tlmivky.
Dobré sa javilo trafko z rádia Hymnus(5pn67300) a z Copelia(2pn67309)
Slabšie boli z Andanete,nejaké stolové rádio RFT a najslabšie asi tie z telky(9wn67626)
ECL/PCL82 byla snad ta nejmizernější kombinovaná elektronka, co se dala použít na zvuk. Původně byla vyvinutá na něco úplně jiného /televizáci vědí/, až nějakej chytrák zjistil, že i při tom vysokým předpětí koncový pentody a z toho vyplývajícího katodového odporu jak kráva, z toho těch 1,5-2,5W při 10% kolotočového zkreslení jaksi vyrazit šly.
Výstupák k ECL82 jde smysluplně použít zase jen s ECL82, všecky ostatní kombinace jsou už jen horší, třebaže se použije o řád lepší koncová elektronka.
Všecko to pochází z doby, kdy kombinace EL84+ECC83, případně EL84+ trioda z EABC80, nebo cokoli se samostatnou koncovou pentodou vycházelo vždycky dráž, někdy i několikanásobně. Tehdy u nás ještě nebyla "vyvinutá" ECL86, ač se v Západní Evropě už dávno vyráběla v obou verzích.
Je to typický příklad české lenosti a alibismu /však ta ECL82 do toho malýho rádia-televize stačí/ a tak lze např. dvě ECL82 dokonce objevit ve "stereozesilovači" asi 2x1,5W pro GZC643/646.
Který krom toho, že hraje jako z prdele, tak i s těmi malými reproduktorky bručí. Tohle v Litovli nemoh vymyslet nikdo normální, anebo jim to namaloval vrátnej..
ECL82 je elektronka, dobrá akorát tak do praku, nehodí se ani pro to nejpřiblblejší bastlení hraje/nehraje a i s podřadným výstupákem.
Už jsem to tu psal několikrát, že zkoušet začínat s elektronkami a zároveň třídou A /a ještě k tomu s takovým šmejdem/ je totální ztráta času.
Okolo se válí tolik vhodnějších elektronek, se kterými jde dosáhnout daleko lepších výsledků a Ty si vybereš zrovna to nejmizernější, co se kdy v ČSSR vyrábělo...
Výstupák k ECL82 jde smysluplně použít zase jen s ECL82, všecky ostatní kombinace jsou už jen horší, třebaže se použije o řád lepší koncová elektronka.
Všecko to pochází z doby, kdy kombinace EL84+ECC83, případně EL84+ trioda z EABC80, nebo cokoli se samostatnou koncovou pentodou vycházelo vždycky dráž, někdy i několikanásobně. Tehdy u nás ještě nebyla "vyvinutá" ECL86, ač se v Západní Evropě už dávno vyráběla v obou verzích.
Je to typický příklad české lenosti a alibismu /však ta ECL82 do toho malýho rádia-televize stačí/ a tak lze např. dvě ECL82 dokonce objevit ve "stereozesilovači" asi 2x1,5W pro GZC643/646.
Který krom toho, že hraje jako z prdele, tak i s těmi malými reproduktorky bručí. Tohle v Litovli nemoh vymyslet nikdo normální, anebo jim to namaloval vrátnej..
ECL82 je elektronka, dobrá akorát tak do praku, nehodí se ani pro to nejpřiblblejší bastlení hraje/nehraje a i s podřadným výstupákem.
Už jsem to tu psal několikrát, že zkoušet začínat s elektronkami a zároveň třídou A /a ještě k tomu s takovým šmejdem/ je totální ztráta času.
Okolo se válí tolik vhodnějších elektronek, se kterými jde dosáhnout daleko lepších výsledků a Ty si vybereš zrovna to nejmizernější, co se kdy v ČSSR vyrábělo...