[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahoj,
je tady určitě spousta lidí, co se vyznají ve stromech.
Máme na poli několik stromů, ale jabloně postupně odcházejí.
Loni jsem zrušil jednu, letos to vypadá na další.
Dokáže někdo z fotek poznat, co se s nimi děje?
Může to být suchem?
Ten mech tam vyroste už jako důsledek sucha, nebo strom uschne proto, že na něm naroste mech?
Ta prasklina v kmenu je taky ze sucha?
Stanoviště je v tomto místě spíš suché, tak je možné, že je hlavní problém ve výběru místa. Ve stejné řadě je poloplaná trnka, ta prospívá dobře.
Mohl bych zkusit jabloně dát na jiné místo, kde není tolik slunečního svitu, půda tam bývá o něco vlhčí.
Má to význam?
Problém je, že v místě není zdroj vody, jen 650 litrů nádrž pro zachycení dešťovky, která ale loni byla už v červnu suchá...

Ty pukliny jsou stoprocentně od mrazu a do tý rány se dostala nějaká choroba.Možná i rakovina.Menší pukliny můžeš oškrabat a ránu zamažeš štěpařským voskem.Jako prevence proti mrazovým puklinám je na zimu obalit kmen nějakou pytlovinou a povázat provázkem.
Možná by to chtělo dát jabloně na místo, kde míň fouká vítr, teda pokud je to možný.

Tu jabloň rovnou zruš a až ji budeš vykopávat, tak si prohlídni kořeny. Ano, v zimě se natírají kmeny vápnem, aby měly odraz slunka, které je přehřívá, ale když jaro v únoru ještě není, tak to popraská. Takovou jabloň bez úrazu nikam nepřemístíš, takže jen zbytečná práce. Kup novou, napřed vykopej pořádnou díru, dej tam kvalitnější zeminu, případně správný hnůj a starej se o ni zavčas. Stromy se zalévají i v zimě a potom nejsou tak citlivé na mrazy. Pokud ji chceš ale zachránit nebo se o to chceš pokusit, tak ji tam nech, prořež všechny větve na polovinu a malé větvičky jdoucí nahoru a dovnitř koruny, tak ty zruš úplně. Zlehka (opatrně) porej půdu kolem kmene v průměru aspoň 2 metry, posekej trávu a dávej ji kolem kmena v kruhu aspoň 1,5 metru. Klidně ji dej více, má to vliv na držení vláhy.

Jedno z preventívnych opatrení je aj natieranie kmeňov vápnom. potom je menšia pravdepodobnosť pukanie od mrazov. Má to aj dezinfekčné účinky a prevencia proti škodcom

P32 bol rýchlejší

Tady na Jižní Moravě v okolí Brna takové mrazy aby praskaly kmeny už takových minimálně 40let nebyly.
Prasklina mohla vzniknout také mechanickým poškozením a pokud byl strom nějak oslabený (třeba suchem), tak se tam pokud není ošetřena rána, lehce dostane infekce. Jak starý je ten strom, ty zákrsky mají kratší životnost.

Netrvrdil bych, že je to stoprocentně od mrazu. Prasklina bývá přímá. Kromě toho v Brně těžké mrazy nebývají. Mám taky v Brně stromky, i sousedi, a něco jako mrazová puklina jsem tu ještě nikde neviděl.

Tady jsou vidět poranění ve tvaru obrysu sněhuláka a snahy o zavalení. Jako kdyby někdo odřezal parazitní boční výhony a nezahojilo se to. Nebo kolem stromku něco projelo a orvalo mu kůru. To mi připadá dost pravděpodobné. A nestihl se zavalit a na ploše řezu usídlila černota(jen pracovní název), což je podle mě pro stromek konečná. Takový začernalý stromek jsem jednou likvidoval a uvnitř byli mimo jiné i bílí červíci. Ale to už asi byl jen důsledek špatného stavu.

Dneska jsou v oblibě málo vzrůstné podnože (kdo by chtěl česat a stříkat 7m vysoký strom) a ty nejsou příliš odolné proti špatným podmínkám a absenci péče o strom. Tady se stromku péče nevěnovala, takže nevydržel.
V každé příručce je, že kolem stromku má být hliněný kruh bez zeleně, že se má přihnojovat, zalévat když je potřeba, stříkat,... Na poli je to nemyslitelné. Chce to vybrat nějakou podnož , co vydrží mizerné podmínky.

Podobně poškozený strom mě postupně odchází snad přes 30 let, nedařilo se mu už od zasazení. Přesto má nejlepší jabka ze všech v zahradě, jenom je jich každým rokem míň.

Tohle je houbová choroba, korová nekroza jabloně, kůra prostě slézá a odhojuje se od pletiva. Snáz jí získá strom neudržovaný, napadený škůdci, nebo oslabený nevhodnými podmínkami, ale to už nemá cenu řešit. Přiznávám, že mi před dvaceti lety méně nemocný stroj jeden pán přerouboval a likvidoval jsem ho až loni. Ale vysadit tam tehdy jiný, měl jsem větší užitek.
Hnůj ve výsadbové jámě bude brzdit růst kořenů, je to moc dusíku najednou. Leda by ho tedy byla lopatka.
Do takto oslabených stromů se pak pouští drvopleň, jestli je na poli někdy lucerka, nebo jetel, tak ty stromy může poškozovat Ostnohřbetka ovocná.

Jabloně nejsou smrky, o ty se musí sadař starat, jinak to nepřinese výsledek. Někdo popisoval osobní zkušenost, že po odstranění mechů se zlepšil výrazně stav jabloní, tady už to nemá smysl, ale u příští výsadby je vhodné těm stromům pomoci.
Prevencí i léčbou jsou postřiky proti houbovým chorobám, na eagri je seznam - kuprikol, Champion jsou běžně dostupné. Protože houba napadá hojivé tkáně, může být ořezávání do zdravého dřeva kontraproduktivní, spíš odstranit suchou kůru a vzít kmen štětkou s postřikem.

Praskliny na kmenu nikdy nevznikají od těžkých mrazů. To jsou takové lidové "omyly" a to by musely být popraskané všechny. Vznikají vždy od rozdílných teplot a velkých teplotních výkyvů. Stačí když je v únoru -10° C v noci a přes den na ně zasvítí sluníčko a ten kmen vyhřeje klidně na +15° C i když okolní teplota budekolem nuly. To samé se děje v autě i teď. Venku je +5 až 8° C, ale v autě je po rožnutí Oskara najednou i 25° C. Někomu je to tak nepříjemné, že si raději bundu se šálou sundá před nástupem do auta. Kolem stromu může být tráva, ale pro strom je rozdíl, pokud je to tam okopané a je tam nějaká štěpka nebo stačí i posekaná tráva. A hnojit se nemá u kmene, tak to kořeny nemají jak "nasát".

kejki píše:Hnůj ve výsadbové jámě bude brzdit růst kořenů, je to moc dusíku najednou.

Ne, nebude nic brzdit. Všimni si, že hnůj neznamená vždy jen dusíkatý hnůj. Jsou i jiné složení hnoje a vhodné jednou pro brambory, jednou pro česnek, jednou pro stromy atd. Pokud sadíš např. vinnou révu, tak musíš taky udělat jámu a dát tam hnůj, ale ten správný. Mimochodem, jedná se také o to, že ten hnůj v jámě ten strom či něco jiného vyživuje pomalu a ne naráz. Na podzim můžeš pohnojit celou zahrádku normálním kravským hnojem, ale na jaře už jen granulovaným a jen tam, kde to potřebuješ.

p32 píše:Vznikají vždy od rozdílných teplot a velkých teplotních výkyvů.

Podobně nám popraskala jabloň, když otec pálil v její blízkosti staré dřevo a ještě mu něčím "pomohl". Strom přežil do dneška...

kdysi dávno mi jeden starý sadař říkal, že na mráz, žádný strom nezahyne, ale zahyne suchem.

Ano, proto se mají zalévat. Samozřejmě, když víš, že tu vláhu průběžně dostanou, tak je to zbytečné. Letos to bylo dost zbytečné i s tím vápnem. Zase se vyplatí postřik před květem a při opadajícím květu. Vyplatí se i omotání kmene dole gázou a natřením něčím lepkavým na mravence, jinak tam natahají mšice.

p32 píše:...mravence, jinak tam natahají mšice.

Já myslel, že to má být naopak. Nelákají mšice mravence kvůli sladké šťávě?

Dej tam nějakou švestku, ta vydrží i horší péči, u mně se jí daří