Zdravím vás pánové,
rád bych se vás, zde znalých zeptal, zda a případně jak je možné realizovat obvod, který by před zesilovačem korigoval nerovnoměrnou hlasitost audio signálu.
Pro představu uvedu důvod. Určitě se vám stalo, že při sledování filmu v TV jsou dialogy vysílány v určité hlasitosti, ovšem cokoliv jiného (doprovodná hudba a případná akce okolo) je vysílána v daleko vyšší hlasitosti.
Strašně mě irituje když si na TV nastavím jednu hlasitost tak abych slyšel dialogy a v zápětí TV musel zeslabit abych neohluchnul z čehokoliv jiného než rozhovorů herců ve filmu a naopak.
Přemýšlel jsem tedy o řešení (obvodu), který by před zesilovačem, jak hlasité tak tiché úseky audio signálu upravoval na stejnou úroveň.
Je něco takového reálné a případně jak by takový obvod mohl vypadat a zda je nutnost využití CPU.
Děkuji vám předem za váš čas a jakékoliv nápady.
Vyrovnávání zvukového výstupu
Moderátor: Moderátoři
Ale to už jsme tu také několikrát řešili, třeba tady, nebo tady a ještě víckrát.
Především se ale podívej na nastavení zvuku v televizi, například v režimech "hudba" a "film", případně "wide stereo", "surround sound" a jak jinak se u různých výrobců ty funkce jmenují - prostě je vypni, i ty můžou zvětšovat rozdíl vnímané hlasitosti mezi hudbou a řečí. Nech tam zvuk ve standardním režimu a o nějakém kompresoru se můžeme bavit, jestli to lepší nebude.
Dnešní televize mají vesměs vestavěnou jakousi funkci vyrovnávání hlasitosti, například Samsungy od pětkové řady výše mají možnost kompresor dynamiky vypnout, zapnout na jakousi "normální" účinnost, a na noční režim, v něm je nejpřísnější.
Ostatně tuto funkci mají už dlouho i televize jiných značek, jen se nejspíš jmenuje jinak.
Především se ale podívej na nastavení zvuku v televizi, například v režimech "hudba" a "film", případně "wide stereo", "surround sound" a jak jinak se u různých výrobců ty funkce jmenují - prostě je vypni, i ty můžou zvětšovat rozdíl vnímané hlasitosti mezi hudbou a řečí. Nech tam zvuk ve standardním režimu a o nějakém kompresoru se můžeme bavit, jestli to lepší nebude.
Dnešní televize mají vesměs vestavěnou jakousi funkci vyrovnávání hlasitosti, například Samsungy od pětkové řady výše mají možnost kompresor dynamiky vypnout, zapnout na jakousi "normální" účinnost, a na noční režim, v něm je nejpřísnější.
Ostatně tuto funkci mají už dlouho i televize jiných značek, jen se nejspíš jmenuje jinak.
Absolutně nejhorší jsou režimy "powerful", "dynamic" a "disco", popřípadě "rock". Ono je vůbec nejlepší všecky tyhle kurvidla povypínat, resp. přepnout na "normal" či "natural", když už ten zatracený EQ nejde vypnout úplně.
Např. na autorádiích Pioneer jsou tyhle zmíněný režimy naprosto neposlouchatelný, s vypnutým loudnessem a korekcema na nule.
A stejně dopravní zprávy místního/lokálního rádia řvou jak pominutý.
Je to záměr, nechávají si tam hrubým odhadem min. 4-5dB na vohulení reklam natolik, aby dosáhli max. zdvihu, ale ještě nepřemodulovali vysílač.
Normální produkce, ať už muzika či mluvené slovo je pak o těch 4-5dB slabší a o to je horší i odstup s/š.
Jak ale tohle úspěšně a definitivně řešit u TV reklam?? Pokud by se to někomu nedejbože povedlo, tak s tím vyhraje neexistující konkurs PE na konstrukci roku, vykoleduje si kontrolu od finančáků a možná i žalobu od Soukupa
Já vím, že na každou zbraň se dá vymyslet protizbraň. Vždy to tak bylo.
Jenomže tady je tolik těch "ale", že bych úspěšné řešení snad ani nezveřejňoval...
Vyzkoušené tři způsoby limitace nad určitou úroveň - na hovno, jen to ofláká ty nejvíc trčící špice, zvedne to energetickou hustotu signálu a lapidárně řečeno "řve to při reklamách skoro stejně, jen je to nějaký stlačený".
Kompresor?
Kájo, najít rozumnej kompromis mezi náběhem a doběhem..já Ti ani nevím, k čemu bych to přirovnal. Když to přeženeš na jednu stranu, tak to "seká", když na druhou, tak "dejchá" abojí je na hovno stejně, jako ten limiter, byť ten limiter po všelikém čarování shledávám nejúčinnějším - ale furt je to málo, dost málo.
Byť to nerad uznávám, tady by opravdu pomohla výpočetní kapacita nějakého procesoru, co by z prvních 3-5 slov, nebo 2s muziky identifikoval úroveň, kadenci řeči či BPM muziky a podle toho časovky přizpůsobil.
Adaptivní kompresor, ale fungující, ne dětské šidítko ala Behringer, byť některý věci má ta firma dobrý.
A teď pověz - kolik lidí by mělo opravdový zájem něco takového si do TV /až po záruce!/ sami postavit a vestavět?? A jinak to prostě nejde, musí se s tím před koncový stupně.
sestim smiř
Např. na autorádiích Pioneer jsou tyhle zmíněný režimy naprosto neposlouchatelný, s vypnutým loudnessem a korekcema na nule.
A stejně dopravní zprávy místního/lokálního rádia řvou jak pominutý.
Je to záměr, nechávají si tam hrubým odhadem min. 4-5dB na vohulení reklam natolik, aby dosáhli max. zdvihu, ale ještě nepřemodulovali vysílač.
Normální produkce, ať už muzika či mluvené slovo je pak o těch 4-5dB slabší a o to je horší i odstup s/š.
Jak ale tohle úspěšně a definitivně řešit u TV reklam?? Pokud by se to někomu nedejbože povedlo, tak s tím vyhraje neexistující konkurs PE na konstrukci roku, vykoleduje si kontrolu od finančáků a možná i žalobu od Soukupa
Já vím, že na každou zbraň se dá vymyslet protizbraň. Vždy to tak bylo.
Jenomže tady je tolik těch "ale", že bych úspěšné řešení snad ani nezveřejňoval...
Vyzkoušené tři způsoby limitace nad určitou úroveň - na hovno, jen to ofláká ty nejvíc trčící špice, zvedne to energetickou hustotu signálu a lapidárně řečeno "řve to při reklamách skoro stejně, jen je to nějaký stlačený".
Kompresor?
Kájo, najít rozumnej kompromis mezi náběhem a doběhem..já Ti ani nevím, k čemu bych to přirovnal. Když to přeženeš na jednu stranu, tak to "seká", když na druhou, tak "dejchá" abojí je na hovno stejně, jako ten limiter, byť ten limiter po všelikém čarování shledávám nejúčinnějším - ale furt je to málo, dost málo.
Byť to nerad uznávám, tady by opravdu pomohla výpočetní kapacita nějakého procesoru, co by z prvních 3-5 slov, nebo 2s muziky identifikoval úroveň, kadenci řeči či BPM muziky a podle toho časovky přizpůsobil.
Adaptivní kompresor, ale fungující, ne dětské šidítko ala Behringer, byť některý věci má ta firma dobrý.
A teď pověz - kolik lidí by mělo opravdový zájem něco takového si do TV /až po záruce!/ sami postavit a vestavět?? A jinak to prostě nejde, musí se s tím před koncový stupně.
sestim smiř
Jo, se žárovičkou jsme si taky vyhráli, na ní je nejlepší to, že reaguje na energetickou hustotu signálu, ojedinělé krátkodobé špičky ji doslova nechávají chladnou. Víc tedy zeslabí hudbu, než řeč, přitom rychlost reakce na změnu úrovně je stále přijatelná, dokonce nerušivá. Právě ta energetické hustota signálu je podstatná pro to, jak vnímáme hlasitost.
Ale už jsem to tu psal, Sinclair rozšířil o další funkce, nejvíc si uživatel dočuní tento poměr sám už jen tím, že si zapne některý z efektů. Jo, hudba pak přes ty vestavěné repráčky hraje "líp", přes externí zesilovač "ještě líp", jen ty reklamy a filmová hudba jsou proti řeči jaksi stále více řvavé. Jenomže v tomto neuváženém jednání každému užiovateli nezabrání snad ani Chuck Norris. Je jich moc a jsou všude po světě... ne, to se opravdu nedá stihnout...
Ještě celkem rozumně to jde udělat na audiovýstupu buď přímo z televize, pokud ho má, nebo z převodníku TOS-link -> Audio pro vnější zesilovač.
Obyčejný jednotranzistorový stupeň s KF508 v každém kanálu (tehdy bylo materiálu málo, muselo se šetřit), paralelně k emitorovým odporům přes dostatečně velké kapacity navázané párované telefonní nebo modelářské žárovičky 6 V/ 50 mA (byly i na 20 mA, ale to dnes už bude asi rarita). Na vstupu signál o úrovni kolem 250 mV.
A ještě lepší účinnost to mělo s potlačením středu pásma (vyšlo nám tehdy 400 Hz až 4 kHz) o asi 4 dB proti okrajům pásma před tímto kompresorem. A za ním následoval RC člen, který zase srovnal ten střed.
Jenomže to bylo před nějakými 40 lety, to reklamy v televizí maximálně dvakrát za večer uváděl Pan Vajíčko a neřval u toho. Ale posloužilo to u mixu, když se dělal zvuk k filmům nebo diapásmům, "kdyby se zvukař zapomněl", výsledek byl vidět na indikátorech při záznamu: zatímco řeč se držela těsně kolem 0 dB, hudební předěly vyhnaly ručky sotva k -6 dB, ale poslechově byla "tak akorát".
Ale už jsem to tu psal, Sinclair rozšířil o další funkce, nejvíc si uživatel dočuní tento poměr sám už jen tím, že si zapne některý z efektů. Jo, hudba pak přes ty vestavěné repráčky hraje "líp", přes externí zesilovač "ještě líp", jen ty reklamy a filmová hudba jsou proti řeči jaksi stále více řvavé. Jenomže v tomto neuváženém jednání každému užiovateli nezabrání snad ani Chuck Norris. Je jich moc a jsou všude po světě... ne, to se opravdu nedá stihnout...
Ještě celkem rozumně to jde udělat na audiovýstupu buď přímo z televize, pokud ho má, nebo z převodníku TOS-link -> Audio pro vnější zesilovač.
Obyčejný jednotranzistorový stupeň s KF508 v každém kanálu (tehdy bylo materiálu málo, muselo se šetřit), paralelně k emitorovým odporům přes dostatečně velké kapacity navázané párované telefonní nebo modelářské žárovičky 6 V/ 50 mA (byly i na 20 mA, ale to dnes už bude asi rarita). Na vstupu signál o úrovni kolem 250 mV.
A ještě lepší účinnost to mělo s potlačením středu pásma (vyšlo nám tehdy 400 Hz až 4 kHz) o asi 4 dB proti okrajům pásma před tímto kompresorem. A za ním následoval RC člen, který zase srovnal ten střed.
Jenomže to bylo před nějakými 40 lety, to reklamy v televizí maximálně dvakrát za večer uváděl Pan Vajíčko a neřval u toho. Ale posloužilo to u mixu, když se dělal zvuk k filmům nebo diapásmům, "kdyby se zvukař zapomněl", výsledek byl vidět na indikátorech při záznamu: zatímco řeč se držela těsně kolem 0 dB, hudební předěly vyhnaly ručky sotva k -6 dB, ale poslechově byla "tak akorát".