[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Mám sovietke rádio VEF206 z roku 1984. Cez víkend som vypájkoval elektrolytické kondenzátory a premeral som ich kapacity. Za tie roky samozrejme kapacity polovičné a u jedného kusu prakticky nulová (10 uF kondík mal kapacitu 0,5 nF).

Keďže sa jedná len o kondenzátory, čakal som že zohnať nové bude brnkačka. Dnes som sadol za počítač že idem z gme objednať nové. Prvé prekvapenie nastalo keď som zistil, že nemôžem zohnať axiálny kondenzátor 20 uF. Robí sa iba 22 uF. Čo snáď nebude vadiť. Keď dokázalo rádio fungovať s kapacitou o 8 uF menšou než mala byť, tak 2 uF naviac ho snáď nevyvedú z miery. No a zohnať axiálny kondenzátor s kapacitou 10 uF, to už je nadľudský výkon. Preliezol som niekoľko obchodov a nikde taký nemajú. Každý má radiálne kondenzátory na tony, ale axiály prakticky žiadne. Dávať tam radiálne kondenzátory nechcem. Jednak kvôli miestu "na výšku" a jednak kvôli rozteči vývodov.

Všimol som si že sa ešte dajú zohnať uloženky - axiálne teslácke kondenzátory z rady TF....tie s modrou bužírkou. Lenže sa obávam, či to celé nie je škoda práce. Sovietske kondenzátory z roku 1984 nahradiť tesláckymi z roku 1988. Príde mi to také z blata do kaluže.

Aké máte skúsenosti s touto tesláckou radou? Niektorí nadávajú že stoja za prd, iní vravia že je to furt lepšie než dnešné čínske šmejdy. Ale čo ten vek? Bude to mať ešte nejaké parametre?

Těch Tesláckých tu mám pár nových a všechny jsou jako z fabriky. Kapacita i ESR naprosto v normě. 22 µ vs. 20 µ opravdu nemá cenu řešit.

Teslácké kondenzátory z řady TF s modrou bužírkou budou i po těch letech stokrát lepší, než dnešní šrot. Jestli je máš, vraž je tam!

Nemám Skúsim pozháňať. Potreboval by som cca 20 kusov tých 22 uF a aspoň 2 kusy 10 uF.

Ked som takyto problem riesil a neslo o nejaky vzhlad alebo historicku hodnotu, vrazil som tam obycajne radialne a jeden vyvod predlzil (na podobne ucely si nechavam odcvaknute vyvody z osadenych novych suciastok).

Ty axialni se porad normalne delaji, nevim v cem vidis problem. Viz napr. zde. https://cz.mouser.com/Passive-Component ... kiZ1z0z819

Vyhodou je, ze je delaji vetsinou uz jen "lepsi" vyrobci, pro srackoidni cinske firmy tohle nejspis neni zajimave.

Pro jednorázové použití neekonomická objednávka.

Ty teslácké jsou držáky, klidně je tam dej. V Hadexu ty axiální pořád mají, netuším ovšem, jestli zasílají také na Slovensko.

martin-f píše:aspoň 2 kusy 10 uF.

Tak dej dvě dvacítky do série.

Ty rádia byly tak navržený, že tam nejspíš klidně může dát rovnou tu dvacku....

Jako vazební do přenosného rádia je naprosto jedno, zda tam bude 4,7uF, 10uF či 22uF.
Muselo by jít o obvod o extra malé impedanci /třeba potenciometr hlasitosti o velikosti 5k/G/, aby se to slyšitelně projevilo nápadným úbytkem na 120Hz
Co se týče blokovacích elektrolytů, tak ty bych spíš dával a dávám větší.
Současné axiály se dělají v toleranci +0%, kdežto "socialistické" počítaly s rozumnou životností a proto měly toleranci +100%.

Pozor na papírové axiální svitky MBM a podobné typy - mívají svody i při tak malým napětí, potenciometry případných korekcí a tónových clon chrastí často jen kvůli nim.
Jsou to ty exempláře bytelných sovětských svitků v hliníkové trubce, vývody jsou zalité buď bílým, zeleným či modrým epoxidem.
Přestože pracují při jen při napětí do max. 12V a samy jsou např. na 160V, svod mají stejně.
Některé až tolik, že rozhazují pracovní body Ge tranzistorů i přes jejich tvrdou stabilizaci.
Ze Seleny B211 /či tak nějak/ jsem takovýchto svitků malých kapacit, ale velkých svodů vytáhl několik. Jsou téměř všecky na desce nf zesilovače, tuším v korekcích.
Něco je ještě rozmístěno jako blokovací různě po celém rádiu, ale tam jsem je nechal, pár mikroampér tam ničemu nevadí.
Zesilovač i zdroj jsou v tomto konkrétním modelu Seleny dimenzován snad na severní pól.
Kravské 10W koncové trandy v kabelkáči jsem viděl jen dost zřídka
Ale dobře tak - takové trandy se jednou namontují a slouží, dokud rádio drží pokupě. Takové trandy netřeba měnit

Takže nakoniec tie ruske elektrolytické axiály nahradím tesláckymi. K tým sviťákom, mám ich vo VEF 206 tiež. Napočítal som ich myslím 15 kusov. No chcem sa opýtať či aj u tohoto VEFka bude vadiť ak budú mať prípadné zvody. Respektíve či ich meniť preventívne, alebo do toho nešahať. Potenciometre nechrastia.

Jestli nic nechrastí a funguje to, nic neměň.
Co funguje, se neopravuje

No je fakt že mi pôvodne nehrali dlhé vlny. Respektíve na celých dlhých vlnách som s ťažkosťami chytil iba jednu zahraničnú stanicu. Už ani neviem čo to bolo. Topolnú (ČRo1) som nechytil vôbec. A to ju na iných dlhovlnných rádiách normálne chytám. No stredné vlny išli v pohode. Na stredných vlnách som bežne chytal ČRo2.

Otázne je či toto (ne)chytanie dlhých vln môže byť dôsledkom nejakého vadného sviťáku. Nie som taký odborník, neviem posúdiť. Zatiaľ mám vypájkované iba elektrolytické kondenzátory a ten s kapacitou 10 µF (taký je v celom VEFku iba jeden) bol úplne KO. Nameral som mu myslím niečo okolo 3 nF. Tak sa utešujem, že po výmene elektrolytov už budem chytať aj dlhé vlny.