[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Potrebujem približný výpočet veľkosti chladiča pre triac. Kedy sa najviac zahrieva - kaď je plne otvorený, ci je v oblasti regulovania na zaciatku, v polovici.....
(pre tranzist. a diody nie je problem, no pre triac som nič nenašiel.)

Platí stejné zásady jako u ostatních polovodičových součástek. Požadavky na chlazení a způsob návrhu chladiče, je pak uveden v konstrukčním katalogu. Proto bych při stanovení výkonové ztráty vycházel z úbytku napětí na triaku v propustném směru (otevřený) a z efektivního proudu, protékajícího triakem.

Reálnější informaci o aktuální výkonové ztrátě na triaku získáš, když použiješ proud střední, ne efektivní.

Efektivní hodnota proudu platí pro plně otevřený triak, kdy prochází obě půlvlny (téměř) bez omezení. Přivřením traku, prochází pulzy, a tam je již třeba uvažovat o střední hodnotě proudu, která je však nižší, než je hodnota proudu při plně otevřením triaku.

Mýlíš se.

My se učili, že VA charakteristika se nahradí šikmou lomenou přímkou charakterizovanou prahovým napětím Up a diferenciálním odporem Rd. Ztrátový výkon je pak P = Up*Istř + Rd*Ief ². Případně pro zjednodušení šikmou lomenou přímku nahradit pravoúhlou s vhodně zvoleným prahovým napětím Up´> Up a nulovým diferenciálním odporem. Ztrátový výkon je pak P = Up´*Istř.

Kdysi jsem odzkoumal, že chladič, co se používal jako vrchní strana magneťáku B116 (podařilo se sehnat pár metráků nařezanejch a načerněnejch skoro zadarmo) rozptýlí teplo od triaků spínajících odporovou zátěž do 6KW. Okolní teplota 20, triaky BTA xx/600, provoz 24/365, přirozený chlazení. Nebylo to fázový řízení ale spínání v nule, takže jednodušší na výpočet. Ale podle výpočtu (podle katalogu Fišer) by chladič měl přenýst skoro o půlku větší výkon. Což se nepotvrdilo, triaky se přehřívaly a tak se šlo s výkonem dolů a pak poruchy zmizely. Typový číslo toho chladiče a jeho parametry už bohužel nenajdu.
Tady je fotka pro představu.

Když mě po třiceti letech začal v ložnici zlobit starý regulátor intenzity osvětlení, taky jsem si myslel, že se triak přehřívá. Než bych podle vzorců z konstrukčního katalogu počítal chladič, odhadl jsem ztrátový výkon na necelé 2W a milý triak přišrouboval na chladič od čipové sady z vyřazené desky počítače. A stejně to zlobilo. Až zde, na EB, jsem se v příspěvku (tušim od Sinclaira) dočetl, že trvalé otevření triaku z jednoho směru, je vlastností tesláckých triaků řady KT207 (svod na řídící elektrodu). Po výměně za triak od jiného výrobce problém odezněl, ale chladič už v instalační krabici pod regulátorem zůstal...

Dobre, ale s akým stratovým výkonom počítať (samozrejme ide o fázové riadenie) pri rôznom uhle otvorenia - aký výkon sa stráca na prechode? Ak je zatvorený, prúd je cca 0, ak je otvorený, tak dU je takmer 0v. Alebo som tak starý, že už tomu nerozumiem!??

Apropo - ide o regulovanie výkonu (teploty) odporovej varnej dosky 2000w a rád by som použil ako regulátor stavebnicu PT 019 Typa.

Když zanedbáme ztráty v okamžiku spínání, pak tepelné ztráty na tyristoru budou úměrné úhlu otevření tyristoru (úměra nebude přímá), tedy při max. výkonu zátěže bude též max. ztráta na tyristoru.

Chladič je potřeba dimenzovat na max. ztráty, tedy zcela otevřený spínač. Úbytek bývá kolem 2V, takže chladič na cca 15W.

Efektivní hodnotu proudu zátěže určíš z příkonu a napětí: Ief = P/U = 2000/230 = 8,7 A.
Pak určíš amplitudu proudu: Ia = √2*Ief = √2*8,7 = 12,3 A.
Teď si představ triak jako dva antiparalelně spojené tyristory, každý z nich vede proud po dobu jedné půlperiody. Střední hodnota proudu tekoucího jedním tyristorem při plném otevření: Istř = Ia/pí = 12,3/pí = 3,9 A.
Budeme-li uvažovat, že oba tyristory jsou stejné a mají výše zmiňovaný úbytek Up = 2 V (diferenciální odpor zanedbáme), celkový ztrátový výkon (dva tyristory v jednom pouzdru) je: Pztr = 2*Up*Istř = 2*2*3,9 = 15,6 W.

Teda paráda - ďakujem všetkým, nielen pre teoriu, ale aj za konkretny výpočet.

Jak jsem psal, stejně přijdeš na to, že vypočítanej je malej. Reálný podmínky chlazení jsou vždy horší, než to co zadáš do výpočtu. Přidej 1/3 plochy a máš klid.

Ještě to doplním o závislost ztrátového výkonu na úhlu otevření.
Zdroj: Praktická zapojení polovodičových diod a tyristorů.