[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Je nějaké omezení pro použití odrušovacích kondenzátorů ( např. X2) příklad viz obrázek při jejich zatížení vyšším ss napětím z hlediska funkčnosti ? Někde jsem četl kdysi poznámku o nějakých problémech typu elektrolýza v dielektriku při ss zatížení, nemohu to ale nikde najít . Díky za tip.

Nemají na to atest, těžko něco uhádáš, když se prorazí.

Pouzival som ich do napajania domorobo lampacov, obycajne X2 250VAC tak do 400VDC max. Zatial bez problemu. Tazko povedat co to spravi v nejakej seriovke pri poziadavkach na nejake testy apod.

Nemám skúsenosti, ale podľa DS: 275Vac/560Vdc

Na AC i DC jsou ze svitkáčů dobrý WIMA MKS(červený kvádry s vývodama zespod) nebo modrý zakulacený WIMA FKP.Ale zas ani jedny nejsou X2.Pokud potřebuješ X2 použitelnej i na DC,tak RIFA (ale nesměj teplotou nebo zatížením(DC s hodně bordelem) popraskat,jinak brzo navlhnou a odsmrádnou tak,že jsou poznat v okolí přístroje dlouho) nebo zkusit něco z produkce ES.

Díky za názory, pročetl jsem ještě pár stránek o těch kondech od Kemetu a dalších . Všude se při omezení napětím vychází z " rated voltage" . Toto
napětí nesmí být překročeno a může být navíc omezeno frekvencí, tvarem pulzů ,teplotou atd.( logicky, ztrátový výkon v kondech nemůže být nekonečný, taví se to ). Někteří výrobci udávají přímo jak AC, tak DC rated voltage, někteří však o DC mlčí , kromě testování, kde je test ss napětím i pro tyto "AC" kondy asi předepsán v normě. Nenašel jsem nikde zmínku o problémech při ss namáhání z důvodu nějakých podivností v dielektriku ( ale třeba o vlivu ionizačního záření se něco najde).
Budu tedy vycházet z toho, že udává-li výrobce rated voltage AC i DC, mohu je tím napětím také namáhat .

Teď jsem opravoval dvě bezdrátový relátka. V jednom X2 330N/275VAC vystřílenej na cca 30N, v druhým X2 kondík OK, ale zase proražená zenerka za ním.

A pak tady mám mikrovlnný čidlo, a tam je pro změnu "obyčejnej" kondík, jen se musím podívat na napětí.

EDIT:Překlep

Tak tam je CBB22 470N/450V.

ZdenekHQ píše:Nemají na to atest, těžko něco uhádáš, když se prorazí.

Naopak, mají atest, že vydrží výdržné napětí aniž by došlo k chybě zařízení.
Můžou být trvale připojené na síť před pojistkou.
(Ovšem, co si budem povídat, jsou to kondy s metalizovanou folií a při lokálním průrazu se místo odpaří, narůstají svody a ubývá kapacita.
Kvalitu poznáš po 20-ti letech, ty dobré se nehnou, ty nové miniaturizované mají třeba jen 20% kapacity)

Řeč byla o DC testu. Skutečně to má atest na trvale připojené stejnosměrné napětí třeba 320V? Logika říká, že by se nemělo nic stát, ale byrokrat je byrokrat.

Ale dyť tam píšou dc 560V.

DS poslal až jako reakci na můj příspěvek, těch 560VDC v tom jsem si nevšiml. Pak je to asi OK a Ty máš pochopitelně pravdu. Zbývá jen ta otázka, jestli kondík v této atyp aplikaci skutečně nehnije...

On hnije při těch přepěťových špičkách.
Ty starý ne, ty snášej 1000V dc a nehnijou, ale jsou trochu větší.
Diagnostikoval jsem asi 100ks M1/250Vac ze starých zařízení.
Kdysi mě učili, že X2 kond by měl být aspoň na 1000V, X1 na 630V.
Podle analýzy tloušťky dielektrika ty současný X2 odpovídají tak 400V dc kondům a mají tenčí metalizaci

To bys mohl tušit, proč v jistých CRT monitorech v horizontálu uhnil vždycky stejnej vývod u impulsního kondíku. Nebo se tam udělala bublina. Ani jsem to nemusel měřit, rovnou letěl ven.

Já bych čekal, že to bude symetrický. Nebylo.

Kondy u vychylovaček namáhaný proudem, ladící kondy v primáru napětím.
Když jsem tam dal takový ty ruský cihlový polyestery, tak tam nevdržely ani hodinu a byly na správný napětí
Tam patří poctivej foliovej polypropylén KP