Ještě snad podotknu, že NAD si nechávali u Holmgren Transformers a potom i od rejžáka YaNing vinout výkonnější trafa s primárem nahoře. Týká se to ale jen toroidů.
Primár nahoře, vzdálenější od jádra a s větší délkou drátu, dává totiž ve výsledku mnohem menší proudový náraz při zapnutí trafa, zatíženého vybitými velkými kondenzátory.
Zajímavé na tom je, že při tomto opatření trafo nijak neúnosně "nezměkne".
Proto v žádném zesilovači či receiveru NAD až do výstupního výkonu cca 2x120W/8ohm a s toroidem, není ani softstart, ani termistor, ani nic jiného. Výjimkou jsou pouze extrémně výkonné modely s certifikátem THX, jeden model z řady S a pak samozřejmě zesilovače řady M, s ohledem na brutálně velké kapacity ve zdrojích.
Pokud tam budeš chtít dávat toroid, nechej navinout primár nahoru.
Nejsem si ale vůbec jistej, že toroid příslušného výkonu do vymezeného prostoru vejde.
Tož takto to má být originálně pro 304 od Holmgren Transformers:
Úsek ORANGE-GREEN-ORANGE je 2x28V/2,5A
Úsek ORANGE-VIOLET z každé strany jsou 2x13V/2A
Vinutí GREY-BLACK-GREY je 2x52V/0,2A
Celkový příkon trafa je od nich uveden 205VA.
Magnetizační proud originálu naprázdno, má být v rozmezí 130-150mA při napětí primáru 230V. Rejžácké provedení žralo podobně, zřejmě si to hlídali.
Trafo má venkovní stínění /resp. odklon vyzařování/ jedním závitem měděného pásku tl. 0,5mm nakrátko. Pásek je veden přes cívku a i pod stahovacím svařovaným třmenem /podobně jako na fotce/.
Trafo je ještě navrch opatřeno stínicí "ohrádkou" z trafoplechu.
Celý sekundár je jako vinutí uvnitř cívky vcelku, barevnými vodiči jsou vyvedeny pouze odbočky.
Výkonové sekundáry jsou vyvedeny vodičem Sumitomo-V, specifikace CSA-AWM-1, 300V, 105°C, průřez 18AWG.
Vývody sekundáru 2x52V jsou vodičem stejného typu, ale s průřezem 24AWG.
Vývody primáru jsou vodičem Sumitomo-VV, dual insulation, specifikace CSA-AWM-11, 300V, 105°C a průřez 22AWG.
Primár 2x115V je jako každé vinutí zvlášť, ale má 5 vodičů.
Na pátém, černém vodiči je vyveden jeden vývod NEVRATNÉ, vnitřní tepelné pojistky 115°C. Její druhý vývod je uvnitř cívky spojen s drátem vinutí, který pak pokračuje jako vývod bílým vodičem.
Toto vinutí 115V s tepelnou pojistkou je z hlediska pořadí vinutí druhé od sloupku jádra.
Celý výkonový sekundár je u tohoto trafa nahoře.
Originální, použité trafo do NAD314 je na aktuální fotce.
Ještě nevím přesně, co mu je - ale asi má po dlouhodobém tepelném zatížení uživatelem přerušenou tu interní tepelku, co jiného..
Jinak tyhle trafa bývají dál, normálně schopná provozu. Pokud se šikovně přimontuje /přilepí/ vratná rozpínací tepelka zvnějšku cívky, anebo se trafo klasicky odjistí primární T pojistkou.
Když jsem měl možnost i u starších typů NAD-ů měnit trafa kus za kus, tak jsem se nezdržoval laborováním a měnil celá trafa - dokud ovšem na starší typy byla dostupná.
Originál trafa pro model 304 nejsou dostupná už velmi dávno, myslím od roku 2009 či 2010.
Koneckonců to laborování ani není u NADu dovolený /konkrétně provoz trafa v rozporu s předpisem a SM/. Na všecky možný pyčoviny, dokonce i na letování snapinů a koncových tranzistorů jsou předepsaný postupy..
Ale jako duší bastlíř - pokavad byla vinutí v pořádku a trafo bezproblémově fungovalo, nikdy jsem je nevyhazoval, spoustu takto postižených, ale funkčních traf dalším bastlířům s doporučením rozdal.
![Very Happy :D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)
Vždycky jsem si říkal, že "možná se na něco/někdy/někomu mohou hodit". Zase tolik místa to nezabírá. Jen je to pekelně těžký, když se toho v bedně sejde víc.
Trafo do 304 má jen vývody na obou čelech jedné strany cívky, jinak vypadá úplně stejně.