[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Měřil jsem citlivost špuntů (subjektyvně). Oba v sérii byla slušně slyšet na 1kHz při celkovém přivedeném signálu 590 uV rms což je příkon 5,4 nW.

Myslím, že příbalový leták uváděl citlivost 108 dB/SPL/1mW - přiliš hlasité, nechci to zkoušet.

Jak na tom jsou stará vojenská sluchátka 4k ohmy. Můžete zkusit stejný experiment a nasdílet sem výsledek?

Díky.

Jeden špunt má 800Ω?

Na ruských vojenských som počúval rozhlas po drôte s pripojeným jedným pólom. Hralo to štandardne nahlas.

Jeden špunt má 32 ohmů.

Tak staré ruské vojenské sluchátko začne být slyšet při 2,5 mVp-p (1kHz).

Udělal jsem malý průzkum:
Různé špunty v DATARTu mají citlivost v rozsahu 92-118 dB/SPL/mW (1kHz) a také různé odpory 16-18-23-32 ohmů.

Nejcitlivější měniče, co znám, jsou český vojenský /krystalkářský/ sluchátka 4000Ω.
Pokud si dobře seřízená a neodmagnetovaná sluchátka 4000Ω v tichu nasadíte na hlavu /případně s těmi doplňkovými gumovými náušníky od vojska/, tak při doteku kteréhokoli kolíku jejich vidlice uslyšíte lupání, poblíž el. instalace i brum.

Klasická 4000Ω sluchátka si lze vzhledově splést s úplně stejně vypadajícími sluchátky, které používaly Spoje a která mají místo 4000Ω celkových jen 200Ω. A viděl jsem párkrát i stejnou spojařskou verzi 600Ω. Je to jen vylisováno v bakelitu zezadu každé mušle. Mají i stejný kabel s rozdvojením a gumovými svorkami mušlí, i stejnou vidlici.
Právě ty 600Ω v raném mládí získal díky tátovi u spojů, jeden můj kamarád. Půl roku se "marně" hledalo, proč mu stejný zapojení krystalek /bez tranzistorů, napájení a skoro na dohled od Topolné/ nehrajou tak, jako všem ostatním
Fakt je, že díky tehdejšímu megavýkonu Topolné /tehdy ještě furt 1500kW/ to hrálo jaksi taky, ale mnohem slaběji.
Ovšem taky je fakt, že tenkrát tady potichu hrály i ARO689 s paralelní diodou GA201, jeden přívod uzemněnej na hromosvod a na druhým přívodu bylo připojený 30m starého, zvonkového drátu 2x0,8, jenom přehozenýho přes střechy...
To byla tenkrát na DV neskutečná pára.

Poblíž elektroinstalace mi brumilo i Škodovo sluchátko z Šolima, vyrobené z krabičky od krému na boty, dokonce i nepřipojené. Magnetický tok sluchátka se moduloval rozptylovým polem od kabelu ve zdi. Jen se muselo správně narazit víčko nad pólový nástavec, aby byla maximální citlivost a celé sluchátko natočit v prostoru.

sluchátka k poslechu magiče jsme si vyráběli - ze střeleckejch chráničů s vloženým telefonním měničem 3FE 562 01 (50Ω) co bylo také jiného k sehnání, o "jakosti" přenosu zbytečno dlouze meditovat a v praxi plně potvrdilo se, zapojené v sérii (stereo aparát neměl nikdo)
byl malý zázrak že fungovaly u krystalky s jednou diodou 4NN44, otočným kondem asi 350 pF a kusem drátu pod stropem místnosti, roura topení byla zem
PS. vojenské sluchátko mělo dvě cívky 2x27Ω v sérii, civilní (občanské) jednu 50Ω rozměr a tvar přibližně stejný, byly zaměnitelné

Kovová šroubovací s dvěma cívkama byla starší verze, osazovaná do jakýchkoliv přístrojů bez spojitosti s armádou. Novější plastové s jednou cívkou mělo mechanický přenos táhlem z pólového nástavce na hliníkovou membránu s vlnovcovým mezikružím, táhlo bylo uprostřed membrány zakápnuto epoxidem. Tahle sluchátka se rozebírala, když byl potřeba elektroakustický měnič pro pružinové reverby.

Vojenské celokovové rozšroubovat šlo, civilní částečně plastová byla zapouzdřena na věky věků
vzorem nám byla hi-fi sluchátka Aiwa HP-500 z Tuzexu (za 190 TK) pro študáka zboží kategorie sci-fi (to asi tak
v letech 1975-76)

Ještě pro zajímavost, to "nové" sluchátko s plastovým pouzdrem obvykle černé barvy a hliníkovou membránou pochází z roku 1959, autorem byl designér ing. Tréger z Tesly Liptovský Hrádok.

Jak to s těmi sluchátky kov-plast-jedna-dvě cívky doopravdy je, už nějaký dobrák smazal.

když už se tohle vlákno zabývá citlivostí sluchátek, tak snad nebude moc velký OT přímo originální pramen od samotného autora.
http://spisy.upv.cz/Patents/FullDocuments/97/97869.pdf

Zdravím, ještě připomenu ty tlf. sluchátka kovová šroubovací byla nejen
2 x 27 ohm, ale i 2 x 100 ohm, ty byly pro systém MB .

Jarda

Pro MB systém měla šroubovací sluchátková vložka pouze 2x5ohm.
Otevři si libovolný TP25 či drážní MB přístroj T52, nebo ještě staršího Karlíka s kličkou nalevo.
S napájením 2,8V celkem /dva články AS2 v každém přístroji/ by toho 2x100R sluchátko asi už moc neřeklo
I uhlíkový vložky pro MB mají jinej odpor - nižší, je to rozlišený podle číselného značení, posledního dvojmísta v 3FE370.xx.
I proto má MB system předepsaný taky minimální průřez vedení/dosah.
AUT systém to nemá, má napětí dost, aby to i po 0,3 žilách protlačil kamkoli.
Už jsem tady o těch vložkách jednu úplnou stať i s čísly psal, ale někdo to smazal.

Ještě bych připomněl, že novější jednocívkové 50R vložky /většinou šedé/ mají vzadu malý špuntík, co se dá vytáhnout zatočením špičky vrutu 3,5.
Pod špuntíkem je šroubek, kterým se dá vložka optimálně seřídit na max. citlivost a min. zkreslení i při silnějším signálu. Pokud to u některých už nejde, jsou slabé magnety.
Starší vložky tohoto typu /většinou z černé hmoty, ale není to pravidlo/ ten štelovací šroubek neměly. Mechanici je museli vyhazovat, pokud zeslábly, nebo bylo potřeba v místech s větším útlumem vedení, nebo hlučném prostředí nasadit citlivější-hlasitější vložku.

Pro Sinclaira, nebudu se s tebou přít, já jsem se na tom vyučil a s tím pracoval,
ještě mám ty vložky někde doma mnoho let jsem s tím pracoval jak na AUT, tak MB i UT.
Jarda