[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Mám námět na vzpomínání hlavně pro ty dřív narozený. Dostala se mi do ruky domorobo škatule, ve který je jedna deska se síťovým zdrojem zdrojem osazeným WSH914 (stabec +5V TTL = předchůdce MA7805) a druhá se dvěma TTL švábama MH7400 a MH74S00 plus několika tranzistorama - jsou tam KC147 a 148, KC507 a pár "bambusáků" GS507, nejvíc místa zabírají 4 tyristory KT110/400. Obrazec je evidentně navrhovanej "ručo-fučo" a kreslenej buď trubičkovým perem, nebo spáchanej Propisotem (možná kombinace obojího). Fotka proto nemá cenu - stejně je to všecko ještě zavalený prehistorickým prachem. Zbytek zapojení včetně síťovýho spínače a přívodu je fuč, výstupy dtto, na čelním panelu je jako kontrolka zapnutí ještě doutnavka s miňonkovým závitem E14, vedle ní se "skví" bílým Propisotem spáchanej nápis "COLOR MUSIC" a všecko dovršuje ruskej potenciometr "Cπ-1" s hodnotou 47kΩ a průběhem "B" - vstup je oddělenej malým tráfkem - pravděpodobně výstupákem z nějakýho hodně starýho tranzistoráku.

Celý to prostě ukazuje na výrobu někdy koncem 70. let. Nevzpomene si někdo, kdo už byl v tu dobu bastlířsky aktivní, na zdrojovej pramen pro tohle zapojení respektive třeba na číslo Amára, kde byla takováhle "barevná hudba" uveřejněná? Já si žádný zapojení kombinující tranzistorový+RC pásmový filtry a TTL obvody (pravděpodobně v roli spouštěcích hradlovejch obvodů - zdrojů zapalovacích impulsů pro tyristory) nevybavuju.

já mám z té doby postavenu "digitální barevnou hudbu" dle AR B3/77 s MH 7400 a čítačem MH7493(mám i schéma).V článku je psáno,že toto zapojení je zdokonalené zapojení,které bylo otištěno v AR5/74-RK 6/74 (tato čísla nemám),tak jestli to není náhodou ono.Uvidíš.Více poradit nemohu.

Dej foto

V RK 6/74 je čtyřkanálová barevná hudba, ale TTL jsou tam dva čítače 7490.

kovar píše:Dej foto

Zkus z toho něco poznat ... V horní části obrázku chybí akorát zadní stěna a primární strana síťovýho tráfka ...

Má to konektor na vstup nf signálu?
Jestli ano tak je to tříkanálová barevná hudba s invertorním světlem na středech.

Hahaha, Pepo, jako ftip snad dobrý, ale ono to žádnej konektor nikde nemá ... Ani vstupní, ani výstupní. Jen drátky zapájený jedním koncem do desky. Vstup byl pravděpodobně nějakej X-kolík DIN, výstupy podle všeho na jednopólový zdířky pro banánek. Ale na škatuli jsou po nich jen díry. A že to je barevná hudba s inverzí jednoho kanálu jsem poznal taky, neboj, jen jsem prostě ve svý paměti nenašel původní schéma ...

Z ARA, ARB ani RK to není, díval jsem se. Pravděpodobně výmysl autora.

Já ještě časem zkusím obkreslit aspoň schéma z desky, jestli se někdo nechytne - ale na to budu potřebovat aspoň dvě-tři hoďky času, než člověk pohledá v katalozích pinouty všech těch dneska už historickejch součástek, jako jsou třeba tyristory ve stejným pouzdru, jako OC-30, nebo kde vlastně měla kolektor KC148, když s tím člověk zas nějakej pátek nedělal - a vyčte hodnoty součástek z desky, kde jsou někdy napůl a někdy úplně setřený ... A teď před Vánocema ty dvě tři hoďky opravdu nemám. Možná mezi svátkama ...

Přesně tak, nic známého z AR to není. Věděl bych o tom, ze svého blbnutí z mládí a s podobnými věcmi.
Je ale dost možný /podle těch tyristorů a MH7400/, že je to "vlastnoručně" rozšířené - doplněné zapojení z AR5/1978, s nějakou opravou v čísle 8/1978 a doplňkem v čísle 9/1978.
Stavěl jsem to taky, bylo to poměrně efektní, s větším počtem žárovek v samostatných komůrkách a pod větším zmatněným sklem.
Vzpomínám si, že jsem přechody dvou nějakých Ge tranzistorů použil hned na vstupu toho tvarovače, jako tzv. "limitaci", aby to prostě nešlo moc přebudit. Protože pak to dvěma kanály jen trvale svítilo.
Akorát mi tam neštymuje ten výkonný 5V stábl a naopak poměrně slabé usměrňovačky.
Pouzdro těch tyristorů myslím není úplně klasický TO-66, jako mají třeba 0C30 či KU611.
Nebo je to naopak - pouzdra 0C30/KU611 jsou českými verzemi mezinárodního TO-66.
Je to jakási /proti tranzistorům/ zúžená verze, mírně jiná je i rozteč kolíků a nepasuje pod to klasická slída pro tranzistory.
Takové pouzdro měly i některé tranzistory, třeba známý 2N3054, nebo polské BD354/355.
Budeš to muset holt obkreslit z desky, pokud Ti teda záleží na tom, aby se vědělo, co bylo spácháno
Jinak ten hliníkový elyt řady TC941 je už silně raritní. Pokud má kapacitu /podle neodloupnuté epox kapky by mít mohl/, tak za ten elyt od někoho dostaneš hrst kvalitních modrých axiálů TF
P.S.:
Karle, tys dal tatrmanovi osobně přes držku, nebo co spolu máte?
Ze slovanetu mě to nějak hodilo na blogísek, no tyvole...

Kdysi jsem to stavěl podle téhle knížky.Ale ty tam máš jiné IO.

kovar: tu barevnou hudbu s těmi tyristory jsem stavěl na vojně. Mezi mazákama o to byl velký zájem, tak jsem jich několik spáchal a měl klid od rajonů. Jo kdeže ty časy jsou.

Stejné zapojení publikovali i v RK6/74 autoři stejní. ALE EKKARovo to nejní...

Trocha OT

Pokut jde o pouzdra malých „citronu“ tak by mělo jit o pouzdro SOT-9, v podstatě jde o poměrově zmenšené pouzdro TO-3. Pokut mně paměť neklame tak v TO-66 u Tesly je pouze na „televizních“ tyristorech KT119 a KT120. TO-66 je o něco protáhlejší vůči SOT-9 a taky v poměru k TO-3.

Kájo dej sem ještě nějaké foto.