Dobry večer...zhanam schemu niecoho takeho alebo aspon ako sa to robi..
v ARA7/71 je snimac charakteristik spojeny s parovanim tranzistorov...mal som to spravene bolo to super ale zobrazovalo to zrkadlovo iny typ vodivosti..
v ARA3/74 je dalsi snimac char...aj ten som uz mal spraveny..to iste..nakresli to opacne..
tak sa pytam ako sa to da spravit tak..aby sa obidve krivky prekrivali..
cize jeden npn a druhy pnp...
?
Proč by ty dva tranzistory měly produkovat na výstupu obdelníkový signál, když jsou buzene síťovým kmitočtem?
Civilizace založená na oboustranné lepící pásce nemůže dobře skončit...
I kdyby se z tebe jednou stal král, neodsuzuj lidi, kteří ti nebudou provolávat slávu- raději se zeptej sám sebe, proč tomu tak není...
To schéma jsem našel na NETu. je to jen inspirace.
Ale myslím že pro porovnávání charakteristik je důležité mít dvoukanálový osciloskop.Jinak to asi nepůjde porovnat. https://www.elektroda.pl/rtvforum/topic463622.html
Michal22 píše:Proč by ty dva tranzistory měly produkovat na výstupu obdelníkový signál, když jsou buzene síťovým kmitočtem?
Říká ti něco pojem "limitace přebuzenýho zešilovače" ? Ty trandy jsou buzený 50Hz sinusem, ale vzhledem k tomu, že v kolektoru mají jen +5V se na svým výstupu budou chovat SKORO jako ideální klopnej obvod = budou produkovat prakticky ideálně pravoúhlej průběh.
Stačí vícevstupovej přepínač = "chopper", kterej na jeden vstup vošklivoškopku bude synchronizovaně přepínat vícero (v tomhle případě dva) vstupních signálů. Ty "lepší" obsahujou obvody pro stejnosměrněj posun vstupního signálu, aby se charky daly od sebe na obrazovce škopku vertikálně oddělit. A při synchronizačním kmitočtu 50Hz už lidský oko nemá šanci zpozorovat ty přepínací efekty.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Tím chceš říct, že já jsem snad "bloody fuc.king professional" ??? Právě amatéři potřebovali v minulosti tyhle přepínače, aby jejich používáním obešli potřebu vlastnictví vícekanálovejch nebo dokonce vícepaprskovejch škopků ... Profíci to právě až na opravdu dřevní minulost řešili těma vícekanálama ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Ekkare, já jsem taky amatér, ale něco mě říká, že v tomto zapojení bude vzestupná a sestupná hrana toho obdélníku dost tragická.
Přitom by stačilo přidat kolem pár pasívních součástek, aby z toho vznikl Schmitták.
Civilizace založená na oboustranné lepící pásce nemůže dobře skončit...
I kdyby se z tebe jednou stal král, neodsuzuj lidi, kteří ti nebudou provolávat slávu- raději se zeptej sám sebe, proč tomu tak není...
Smarja, copak je rok 1980, aby se krivky zobrazovaly na oscaku? Kdyz uz mermomoci neco chcete bastlit, tak si postavte tenhle open-source projekt zalozeny na Arduinu:
Data pak muzete nahrat treba do Excelu a tam si ty krivky prevracet a porovnavat do aleluja. A kdyz vygooglite "Arduino curve tracer", tak vam podobnych projektu vypadne vic, kazdy pro jiny rozsah proudu a napeti a taky schopne kreslit krivky z vice druhu polovodicu (MOSFET, JFET atd.).
Hurá, abych si fofrově spároval trandy do zesíku, nebudu půl hodiny bastlit přípravek na zobrazení cháry na vošklivoškopku, kterej stejně v bastlkoutku mám na jiný měření, ale budu tři hodiny mikropájkou mastit SMDčka ve stavebnici doručovaný několik tejdnů z Alíkova, abych ukutil -hádrujýno-adaptér, kterej pak budu muset připojovat k PC, abych vůbec něco viděl ... F.u.c.k.t nádhernej návod, jak se chodidlem pravý nohy poškrábat za levým uchem ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Prečo potrebuje mať obe charakteristiky na obrazovke súčasne? keď chcem spárovať tranzistory na jeden koncový stupeň, tak tomu venujem hodinku zo svojho času aj bez výroby prípravku, len s použitím dvoch ampérmetrov a zdroja (+kalkulačka, pero a papier). Ten teslácky merač BM455(?) bol presne na takomto princípe a zmeral som na ňom desiatky, možno stovky tranzistorov
Keby som chcel párovať tranzistory častejšie, postavím si alebo (lepšie) kúpim nejaký starší charakterograf, ktorý umožňuje merať pri prúdoch rádovo aspoň jednotiek ampérov.
No jo, protože ty používáš normální zdravej rozum a tak bys to vyřešil jako Ekkar nebo podobně jako většina normálních bastlířů. Jenomže nebudeš cool a prošvihneš možnost účasti v open sorce projektu na Arduinu... Mám známého, který mi každou chvíli líčí, jaký úžasný Arduino-projekt objevil, jak objednal díly a moduly a senzory a postahoval kdeco ... a jaký skvělý výtvor vznikne. A když se po čase ptám na výsledek, tak to poskládal a nedělalo to nic nebo to nebylo podle představ anebo se někde objevil kouřový signál. Ale to neva, zahodil to (přece se nebude zdržovat přemýšlením kde může být chyba či proč to nedopadlo) a už má další výbornou věc, kterou objevil a bude řešit. Holt - aj tak sa dá "bastlit"...
I při okamžité potřebě deseti párů naráz, není vůbec nutné kvůli hltu vody tahat vodovod..
Úplně se dá vystačit s tím BM455E, lihovými fixy tří barev a troškou místa na stole..Pokud teda vůbec je z čeho vybírat.
Charakterograf se může vyplatit někomu, kdo má zároveň k dispozici stovky či tisíce kusů, potřebuje to pro echt speciální účel a potřebuje to sakra zrychlit. Jiný důvod tam být nemůže.
Chápu, že Arduino je prostě cool a analogový BM455E už asi ne.
Ale 80% z Vás, by za ten analogový BM dalo v určitých momentech nevímco.
Kolik ze zdejších hostů potřebuje vybírat tranzistory k sériové výrobě?
A proč vůbec sériová výroba potřebuje tranzistory párovat??
Nějak podobně, ale ve třech proudech.
První blízko kliďáku, druhý provozní při jmenovitém výkonu, třetí poblíž maxima dovoleného, ale při dodržení 50 - 75% jmenovité ztráty.
Třeba KD501-KD503 jsem měřil při Ic=100mA, pak při 8A a při posledním proudu 15A měřit jen při Uce=6V.
Přičemž ani u KD501 nesměl nastat ani náznak sekundárního průrazu. Pokud se některý slabší kus KD501 a vyšší betou provalil, tak to mj. znamenalo, že by se později provalil i v zařízení.
Pro paralelní řazení je důležitější shodné Ube - víc, než beta. Rozsah bety by měl u dobrého návrhu vystačit v mezích DS.
Stojím si za tím, že dobře navržené zapojení nesmí potřebovat tranzistory párovat, pokud vlastnosti těch tranzistorů nevykazují tak široké rozptyly, jako tomu bylo u té Tesly. Dnes to už potřeba není a tenkrát to stejně byla jen selekce "slabých kusů" z výroby, které tam stejně neměly být. Vytřídění kusů z dolní meze katalogu.
V opačném případě je reprodukovatelnost zařízení mizerná, spíš blízko nule. To znamená, že se nedá se standardním materiálem, bez zvýšených nákladů vyrábět, pak standardně opravovat.
A pokud je u paralelního řazení, kvůli nízké konečné velikosti emitoráků nutně zapotřebí, aby beta byla např. mezi 40-50 a při pracovním proudu:
Tak se k přístroji musí vydat regulérní SM, ve kterém tato podmínka bude pro servis dostatečně zvýrazněná.
Viz např. servisní manuál pro magnetofony třeba B400, kde jsou v rozpisu sériového materiálu zvýrazněné podmínky pro budiče i koncáky. A to bylo tehdy jen o 4W koncovém stupni.
Manuál je nutná podmínka pro příští servis, aby servisáka nenapadlo namísto tranzistorů s h21e 40-50 použít třeba kusy s H21e 25.
Ani amatérská, nebo kusově-účelově vyrobená zařízení, by neměla počítat s nestandardním materiálem - třeba extra vybíranými tranzistory, kde nějakou podmínku splní např. jenom tři kusy z deseti.
To je už pro zmíněnou reprodukovatelnost a případný servis dost na prd.
Vráble se z tohoto přístupu vyléčily hned po přechodu na výkonové tranzistory místo elektronek - po výrobě prvních několika málo stovek jednotek AUJ635. Do těch bylo podle SM nutné vybírat KD503 na Ucer=100V a h21e min. 40 při Ic=8A.
Splnily z počátku výroby KD503 všechny. Až Havířov začal KD503 flákat, tak ty dvě podmínky splnilo jen 5 z 10.
Zaměstnat museli jen pro výběry polovodičů tři baby. Nepočítám nutné výběry budicích a ochranných TO39 na dolní mez bety 50 a podmínku její shodnosti 1:1,25.
Pěkný oser s výrobou takového zařízení - však to později tak vypadalo na výsledcích. Jeden 1kW stojan s 10ks AUJ635, měl po půl roce provozu v 5ks jednotek probité KD503. Zároveň s probitými rekuperačkami, které tam z málo pochopitelných důvodů, dali jen KY702.
Později je interní informací nařídili při poruše konců měnit na KY703/704..
ale zobrazovalo to zrkadlovo iny typ vodivosti..
