Oddělovací zesilovač oscilátoru - AGC

Zpráva

Milan · #1 Příspěvek od **Milan** » 12 lis 2020, 20:41

Oscilátor z obvodu SC1088 (klon TDA7088) kmitá s indukčností cca 90nH
a varikapem KB105G ( cca 0,5 až 15V) v rozmezí 61 - 135 MHz . Napětí na oscilačním obvodu měřeno orientačně BM566A se sondou 10:1 / 13 pF
je cca 500-600 mVp kolem 100 MHz a stoupá nepříliš strmě se zvyšujícím
se kmitočtem. Rád bych velikost napětí "stabilizoval" s použitím BF998 přes elektrodu G2 . Předpokládám kvůli izolaci oscilátoru, že odděl. stupeň bude připojen z odbočky cívky asi 1/3 závitů na G1 BF998 .
Protože s těmito dvoufázovými mosfety nemám zkušenosti , chtěl bych se
zeptat, lze-li vůbec přes G2 ve větším rozsahu zesílení řídit . Když se dívám na charakteristiky mosfetu v katalogu, vzbuzuje to ve mě pochybnosti, protože křivky zesílení v závislosti na UG2 nejsou monotonní ( čili pro AGC
s větším signálem se mi zdá , že to má vždy dvě hodnoty nastavení) .
Ale možná se pletu .
Poradí někdo s tím zkušenější ? Díky.

#2 Příspěvek od **Hill** » 12 lis 2020, 21:13

KF907 v tuneru řídím ss napětím do G2. Snížení napětí na G2 ze 4,5 V na 2,4 V způsobí pokles zisku nejméně o 26 dB. Rs (emitorový odpor) jsem použil 120 Ω, zátěž laděným obvodem. Vyšší řídicí napětí nešlo použít, zesilovač při překročení napětí asi 4,8 V na G2 sice dále zvyšoval zisk, ale strmě naskočil značný šum. Jestli ho způsobil tranzistor samotný, příliš malý emitorový odpor, nebo se na tom podílela změna výstupních parametrů v interakci se souběžně laděnými obvody na vstupu do G1 i výstupu, to jsem nezjišťoval.
Koukni do katalogového listu BF981, tam je typické zapojení zesilovače s řízením zisku pomoví Ug2.

#3 Příspěvek od **PavelFF** » 12 lis 2020, 21:25

Mně ty křivky zesílení monotonní připadají. Co není monotonní jsou křivky admitance.

Obrázek 5 , 6 a 19 , 20 například:
https://www.nxp.com/docs/en/data-sheet/BF998.pdf

Kdysi jsem si s tím hrál. Mám ale dojem, že problém byl v tom, že to chtělo stejnosměrně vyladit. Napětí obou gejtů způsobovalo změnu proudu a tím změnu napětí na S, takže se to nějak navzájem ovlivňovalo. Nebylo mi tak úplně jasné, která "báze" vlastně momentálně řídí zisk a jak hodně. Ony jsou G1 a G2 tak trochu záměnné. Už je to dlouho.

Ivan_Ryger · #4 Příspěvek od **Ivan_Ryger** » 12 lis 2020, 21:29

ten prudký nárast šumu je často sprevádzaný osciláciami v UHF pásme. Dá sa to pekne vidieť spektrákom. Tých 26dB som dosahoval v medzifrekvenciách na 9 MHz, na vyšších frekvenciách môžu účinkovať spätnoväzobné kapacity viac, ovplyvňujúc dosiahnuteľný zisk a regulačný rozsah. v 200 MHz wobblery mám na cca 300MHz amplitúdový modulátor s KF907 s dynamickým rozsahom i viac cca 30dB, čiže toto číslo je asi realistické.
Ivan

#5 Příspěvek od **Hill** » 12 lis 2020, 21:38

Asi jsem nenapsal dost jasně, že jde o řízený první stupeň vstupní jednotky pro VKV, tedy pracující kolem 100 MHz. Osciloskop mám taky jen do 100 MHz, i když na něm je vidět ještě přes 200 MHz, kmitat jsem to neviděl.

Milan · #6 Příspěvek od **Milan** » 12 lis 2020, 22:27

Díky za názory . Asi mě mate průběh křivek y21 , který monotonní není
(nějaké paraboly či co) . Potřebuji oddělit oscilátor bez laděného obvodu
s čistě odporovou zátěží v D tranzistoru a "přes palec " bych zesílení odhadl
z toho y21x Rload. Pak by ale průběh zesílení se změnou UG2 monotonní nebyl . Ale tak to asi není . Jo kdybych se byl býval lépe učil .... resp. si pamatoval .....

.

Ivan_Ryger · #7 Příspěvek od **Ivan_Ryger** » 13 lis 2020, 10:58

prosím nahrajte sem tie krivky, ktoré pozeráte.

Milan · #8 Příspěvek od **Milan** » 13 lis 2020, 17:04

Mám namysli obrázek 8 viz příloha . Jakmile zapojím do S odpor proti zemi,
bude se jednak měnit proud tranzistorem , jednak se přes na něm vzniklém
napětí mění " všelijak" vliv napětí na G1 a G2 - dobře to popisuje PavelFF ,
v danou chvíli vlastně nevěděl , které napětí a jak vlastně tranzistor řídí.
A učinit obvodově s odporem v S řízení od G1 nebo G2 na sobě nezávislé
není až tak jednoduché krom případu , že je odpor v S nulový. Na druhé straně musím nějak nastavit ss pracovní bod a definovat/omezit zesílení , takže jej vynechat zřejmě nemohu .
Vidím to jako analogii třeba řídících mřížek heptody (např. z ECH21) - oběma mohu s různou strmostí celkem nezávisle na sobě řídit proud/zesílení elektronky , pokud nemám v katodě odpor proti zemi. Mám-li jej , pak se změnou napětí na jedné mřížce se změní i napětí na druhé
( oproti katodě, u tranzistoru oproti S) .

#9 Příspěvek od **Hill** » 13 lis 2020, 19:26

Tak posaď g1 přes odpor na potenciál D nebo dej do S místo odporu diodu, potřebný úbytek napětí na ní bude a její dynamický odpor je mnohokrát menší. G1 stejnosměrně posaď na zem nebo na nějaké malé předpětí, to podle požadovaného proudu tranzistorem.
Tím se vlastně zbavíš vlivu úbytku napětí n Ug1s a na proud tranzistorem (potažmo na y21) bude mít vliv jen Ug2.
Já jsem tak neteoretizoval, jekékoli charakteristiky byly tehdy těžko dostupné, prostě jsem zapojení tranzistoru opráskl z nějakého TV tuneru, a pak jen laboroval. Jinak řečeno - jednoduše jsem tam ten tranzistor vrazil, pomocí útlumových článků a signálu zvukového doprovodu místního převaděče ČS televize na 2. kanálu si odzkoušel, jak to reguluje, s LEDkou byla regulace o něco účinnější, tak jsem ji tam nechal. Mohl jsem ji i vyvést ven, při příjmu silného signálu velmi zřetelně ztmavne...
Podmínky? Ud=12 V, Ug2<4,2 V, Ug1=Ud. Neměl jsem na výběr z více kusů, tak je tam jediná BF981 na 1. stupni, ve směšovači je KF907. Oba mají na vývodu D feritovou perličku a v sérii odpor 56 Ω.
Schéma jsem zatím nenašel, tak aspoň fotku.

Milan · #10 Příspěvek od **Milan** » 13 lis 2020, 19:48

Díky za podněty, o event.diodě jsem také uvažoval , ale kvůli definovanému zesílení asi u toho odporu v S zůstanu a pokusím se G1
napojit místo na odbočku cívky oscilátoru vazebním galv. odděleným vinutím mezi G1 a S , tím by na pracovní bod tranzistoru měla dominantní vliv jen G2 .
Blbě se to zkouší , na prkénku tyhle věci moc nefungují , chce to tišťák a aspoň kondy smd , no a ten se mi zase nechce dělat, dokud to nebude
aspoň teoreticky schopné určené funkce

.

#11 Příspěvek od **Hill** » 13 lis 2020, 22:41

No, já jse to prostě riskl, navrhl jsem to i s deskou, asi jsem měl kliku, vyšlo to napoprvé. Vždyť k tomu stačí jen přivést řídicí napětí z kolektoru tranzistoru AGC, který může být i s detektorem výstupní úrovně úplně jinde.

#12 Příspěvek od **PavelFF** » 14 lis 2020, 00:06

Pro zajímavost přikládám, jak to řešil Němec ve svém tuneru v AR A č.2/1977.
Obě báze(gejty) přes odporové děliče spojil dohromady a napájel je napětím z AVC max. +9V. V popisu udává rozsah regulace AVC 30dB (?).

Připadalo mi to tehdy jako buď primitivní nebo geniální řešení (nevím dodnes co je správně), připojit obě báze na jeden proměnný zdroj napětí. Ale tunery fungovaly a neměl jsem důvod (ani znalosti a vybavení) na zapojení něco měnit.

Různí autoři řeší odporovou síť a předpětí pro gejty různě. V AR vyšlo několik schémat VKV jednotek s dvoubázovými FETy.

Milan · #13 Příspěvek od **Milan** » 14 lis 2020, 06:24

I když v nadpisu příspěvku je to nepřímo uvedeno, asi jsem měl napsat, že ten oddělovací zesilovač neplánuji do nějakého rádia . Celkem náhodou jsem při bastlení vkv do starých rádií zjistil, že oscilátor obvodu SC1088
( klon TDA7088) je stabilní i bez složitých opatření, kmitá ochotně co jsem zkoušel od 1MHz do cca 185 MHz ,určitě i v ještě větším rozsahu , "mf" zesilovač a mixer lze také zneužít až k přímému směšování na nf , no za asi 5,-Kčcelkem zajímavý obvod . Protože mám na ladění rádií na vkv takový bastlgenerátor, která ujede po zapnutí 0,5 MHz / 10 minut , chtěl bych ten oscilátor využít a udělat si generátor na jednom rozsahu asi 60-130 MHz
s trošku lepšími parametry a provedením . Ten můj stávají bastl nemusím ani nikam připojovat kromě sítě a vysílá v dílně naprosto všesměrově

.
Zkoušel jsem to již s nějakým obvodem Motorola ( generátor 150 MHz od nějakého Poláka ) , ale těžce jsem pohořel právě na obvodu AGC , to si prostě žilo vlastním životem.
Ten oddělovací zesilovač je vzhledem k požadovanému rozsahu kmitočtu bez přepínání cívek kritický bod . Kolem těch 130 MHz je ladící kapacita varikapu cca 15 pF a tudíž každá desetina pF změny znamená velkou odchylku . I když bude jeho zátěž odpor, tak jak se mění zátěž generátoru ,
i kdyby byla jen reálná, změní se Millerovou kapacitou frekvence oscilátoru.
Kvůli tomu bádám nad tím mosfetem , protože ten to díky kaskodě dost eliminuje . Proto nějaké spojení G1 s G2 by opravdu nebylo vhodné.
Zřejmě to dopadne tak, že za oscilátorem bude jeden "izolační" stupeň s bf988 s fixním nastavením prac. bodu a za ním další s AGC , pohud se mi to povede funkčně spojit , také náhrada potenciometru úrovně výst . napětí
resp.možnost jeho fyzického oddálení na panel.
Tak bastlení zdar !

#14 Příspěvek od **PavelFF** » 14 lis 2020, 10:17

Vím, že to nepotřebuješ do přijímače. Schémata přijímačů ale obsahují prvek, který změnou napětí řídí zesílení údajně v rozsahu 30dB. V rádiu to nějak funguje a nedochází ke dvojznačnému stavu, kterého se obáváš z grafů. Zesílení v závislosti na napětí AVC je monotonní funkce. Uvedl jsem plánky jako inspiraci. Ostatně, pokud nějak zajistíš, aby ses nedostal s pracovním bodem kam nechceš, budeš mít charakteristiky taky čistě monotonní.

Teď se dívám, že hodláš zpracovávat poměrně obrovské napětí ale zato s malým rozdílem amplitud. To se ve vstupní jednotce nevyskytuje. Tobě stačí změna zesílení pár dB, tak snad nebude těžké dostat se na správnou část charakteristik. Spíš bych měl strach ze zkreslení tak velkého signálu.

Milan · #15 Příspěvek od **Milan** » 15 lis 2020, 06:07

Díky za podněty . Co se týče event. zkreslení , no to nějaké při rozkmitu
signálu stovky mV určitě bude , ale nejnižší harmonická může být2x60 ,tj.
120 MHz , většina ještě podstatně výše . A to ničemu v daném účelu vadit nebude . Nakonec bych se spokojil i s obdélníkem , aspoň bych nemusel
řešit AGC

.