[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím, postavil jsem si měnič k "pohonu" neonové trubice k pokusům s frekvenční léčbou.
Používám ho asi 14 dní, včera jsem si ale prohlédl průběh signálu na osciloskopu a spatřil tam nepěkné špičky, přesahující max. napětí tranzistorů IRFP054.
Na obrázcích jsou oscilogramy 300 a 600kHz měřené mezi Drainem tranzistoru a zemí, je to plné zákmitů a při vyšších frekvencích se pravoúhlý průběh úplně rozpadá na změť impulsů.
Na sekundární straně trafa průběhy nevypadají tak zle, vysvětluji si to tím, že vysoká indukčnost sekundárního vinutí prostě vyšší frekvence už nepustí.
Toroidní trafo má na primáru dvakrát jeden závit Ø 2mm (2x140nH) a na sekundáru 80z. Ø 1,2mm (45mH).

Jde mi o to, jestli je nutné nějak nepěkné impulsy ošetřit, jelikož zařízení fungovalo až dosud dobře, bez výraznějšího zahřívání čehokoliv.
Až při snaze o přidání ochrany se ukázalo spousta problémů, diody na schématu, paralelně k primárním vinutí, celý přístroj zablokují, proto jsem k nim přidal do série odpory 4,7 Ω, které se ale značně hřejí.
Na stejné místo jsem vyzkoušel transily 1,5KE24A, které ten dlouhý impuls omezily na 24V, ale pekly se jak divé.
Navíc při zkracování špiček znatelně klesá i výstupní výkon.

Jak se podobné ochrany řeší v praxi a je to tady opravdu nutné?
Mimochodem, to, co má v sobě tranzistor IRFP045 zabudované, je transil?
Díky předem za rady!

Dvojité primární vinutí se chová jako autotransformátor, takže když je sepnut jeden tranzistor, primární napětí se objeví i na druhé (tou dobou neaktivní) polovině vinutí. Doplněné diody jsou pak polarizovány v propustném směru a neaktivní polovinu primáru zkratují, proto dojde k zablokování měniče.

Napěťové překmity způsobuje velká rozptylová indukčnost mezi oběma polovinami primárního vinutí.

Ty diody dej pryč, k potlačení překmitů se používají RC nebo RCD články připojené paralelně k tranzistorům.

To, co má tranzistor v sobě, není transil, ale substrátová dioda.

Díky za reakci! Transil paralelně k tranzistoru by nepomohl?

A nemáš jen blbou sondu? Ono to pak ukazuje věci, co neexistují.

Jinak fet, pokud má v popisu termín "avalanche", tak se vypnutej chová jako zenerka, takže nějaký úzký špičky mu moc nevadí, jen hřeje. Ale spoléhat se na to nedá. Navíc tady to nevidím.

Zkoušel jsem teď druhou sondu a je tam opravdu ta špička asi o 10V nižší, ale která má pravdu, to opravdu nevím. Běžně používám sondu 1:1 s kroko svorkama, ta druhá je přepínací 1:10/1:1, obě ruské.

Anebo zakmitává vlastní kapacita sondy s rozptylovou indukčností .... .
Bylo by dobré buď zjistit parametry sondy , nebo zkusit nějakou do 100MHz,
vždy ale 10:1 , jinak připojuješ kapacitu cca 100 pF do obvodu .

Podle toho, že jsou na průběhu kmity i při sepnutém tranzistoru, bych to viděla na nějaké zvonění chytané sondou přes zem. Jinak jeden závit na toroidu není žádná výhra, tam prostě žádná těsná vazba na sekundár nebude, takže rozptyl tam bude zlobit. Avalanche energie EAS v datašítu uvedená je i s grafem, ale EAR tam nějak chybí.

Podle toho, že jsou na průběhu kmity i při sepnutém tranzistoru

Právě to mě mate, že ta dlouhá špička vzniká PŘED vypnutím tranzistoru.

Pokud zbývá na toroidu místo, nebál bych se přidat další paralelní "jednozávity", ať jsou klidně v každé polovině vinutí třeba 3 nebo i více. Kolikrát více bude paralelních větví, tolikrát menší bude plocha průřezu jednoho vodiče nebo lanka. Celková plocha zůstane stejná. A rozprostřít je pěkně na střídačku po obvodu, ať je vazba mezi oběma polovinami primáru a i se sekundárem co nejtěsnější.

V originál schématu je navíc napájení středu primáru trafa přes veliký kondenzátor a tlumivku. Ve tvém schématu to není zakresleno. Používáš tlumivku nebo ne?

Používám samozřejmě tlumivku, namotal jsem 20z na tři feritové tyčky 2mm drátem. Má to 50µH. (čekal jsem mnohem vyšší indukčnost)
Autor tam píše, že je to kvůli zanášení šumu do zdroje, tak jsem to nějak extra nehrotil.
Kondenzátor je poskládán z 6ti kusů 4700µF paralelně.
Žádená keramika, ani fóliák tam zatím nejsou
Můstek je z diod DV822-25-20.
Síťové trafo dává (podle pána, co mi to motal) při 7V asi 10A.
Pro pokusy mám omezen proud na straně sítě žárovkou 100W.
Ze sítě si takto bere cca 30W. (měřeno klíšťákem) Autorem deklarovaný výkon je pro mě úplně zbytečný.
Logika má vlastní zdroj včetně tráfka.
O podrobnostech zdroje jsem se opomněl zmínit, tímto to napravuji...
------------------------------------------------------------------------------------

Dal jsem dohromady "RC Snubber" (podle kalkulátoru http://paulorenato.com/index.php/electr ... preadsheet ), špičky se snížily na 40V, ale jak zapnu přerušování audio frekvencí, zase to vyskočí na 50V.
Pokusil jsem se doplnit transily, omezovaly sice pěkně, ale produkovaly "zvonění" jako kráva, není možné, že podobné zákmity následující za špičkou, produkuje ta Avalanche funkce tranzistoru? (kde se tam bere špička v době otevřeného tranzistoru ? )
Hodnoty Snubberu to spočítalo Rs 14Ω, Cs 1,1n. Nejlepší výsledky ale dávají kondy 3,3n.

P.S.: Signál v Gate tranzistorů žádnou špičku nevykazuje, kromě drobných zákmitů na hranách.

Píšeš, že máš sondu s krokodýlkama. To chce co nejkratší nestíněnou část sondy. Nevím, co přesně máš za sondu, ale většinou se dá odstrojit tak, že z ní na konci čouhá hrot a kolem je prstenec zem. Na prstenec se dá navinout spirála z drátu a z jeho konce vytvarovat druhý hrot s roztečí od prvního jako mají nohy pouzdra tranzistoru. Ty dva hroty pak píchnout přímo na nohy tranzistoru (source zemní hrot a drain střední hrot). To odstraní z průběhu na osciloskopu spoustu těch duchů, které tam ve skutečnosti nejsou a chytají se na dlouhé nestíněné dráty od sondy.

krokosvorky...
predpokladam kabel k nim asi 10cm
meraj priamo sondou, podla moznosti co najkratsi kablik k uzemnovacej kroko
idealne je take veci merat tak ze na sondu das kus koaxu (pouzivam zo starej sondy) , aby v blizkosti meraneho miesta boli oba kabliky uplne pri sebe , aby sa tam nemohlo hocico indukovat , co tam v reale vobec nieje.
edit: lesana ma predbehla

Pokud srovnám oscilogram z primáru a oscilogram z Gate, je nápadné, že špička vzniká v okamžiku, kdy se tranzistor už má zavřít, ale na chvíli se ještě sepne...

Chtělo by to dvojkanál.