VF lanko
Moderátor: Moderátoři
Hlavně to bude asi o mechanických vlastnostech - pokud nebudou jednotlivá vlákna (=drátky) spletená, nebude výsledná licna mechanicky držet u sebe, rozplete se na jednotlivé drátky.
Civilizace založená na oboustranné lepící pásce nemůže dobře skončit...
I kdyby se z tebe jednou stal král, neodsuzuj lidi, kteří ti nebudou provolávat slávu- raději se zeptej sám sebe, proč tomu tak není...
I kdyby se z tebe jednou stal král, neodsuzuj lidi, kteří ti nebudou provolávat slávu- raději se zeptej sám sebe, proč tomu tak není...
a díky snížení výkonu ČS vysílačů nic jiného než spínané zdroje ve městě mezi baráky nejde chytit . . .zvaty píše:Navíc dnes jsou frekvence spínání i 100kHz a při této frekvenci už se blížíme vysílání na dlouhých vlnách.
sorry za OT, ale musel jsem . . .
Naposledy upravil(a) ok1hga dne 16 dub 2021, 14:48, celkem upraveno 1 x.
Z literatury o spínaných zdrojích, o jejich návrhu a konstrukci (obecně řečeno, přesně už nevím kde to bylo uvedeno) jsem se dozvěděl, že do průměru CuL drátu cca 0,7mm se skin efekt projevuje při těch vyšších frekvencích pro spínané zdroje (uvedené cca 50kHz a výše) minimálně, zvětšováním průměru použitého drátu pak skin efekt exponenciálně narůstá... Doufám, že jsem to napsal správně. Proto se ve zdrojích často využívá vinutí prováděné dvěma, třemi, i více vodiči zároveň - vedle sebe - bifilární, trifilární, ... vinutí.
![Obrázek](http://www.ebastlirna.cz/modules/Forums/files/bifi_108.jpg)
![Obrázek](http://www.ebastlirna.cz/modules/Forums/files/bifi_108.jpg)
-- Gepard --
Výpočtem pro f=50kHz vychází hloubka vniku asi 0,32mm.
Takže si to vysvětluji tak, že kruhovým vodičem o průměru 2x0,32=0,64mm je veden téměř celý proud a další zvyšování jeho průměru už není příliš efektivní.
Ve skutečnosti je zde ale situace ještě horší, protože proud obsahuje vyšší harmonické kmitočty.
Tady se ukazuje hlavní výhoda použití lanka.
Takže si to vysvětluji tak, že kruhovým vodičem o průměru 2x0,32=0,64mm je veden téměř celý proud a další zvyšování jeho průměru už není příliš efektivní.
Ve skutečnosti je zde ale situace ještě horší, protože proud obsahuje vyšší harmonické kmitočty.
Tady se ukazuje hlavní výhoda použití lanka.
Tohle je spíše teorie, většina spínaných zdrojů je vinutá drátem, třeba zdroje z počítačů, tlumivky z počítačů. Ve snižovači napětí pro bateriovou síť 48V - z rozsahu 62 - 48V na 48V/100A jsem viděl (je stále provozován) pracovní tlumivku na toroidu cca 80mm průměr jádra, vinutí vodičem CSA 16mm² , snižovače (tzv. stabilizátory) takto pracují skoro 20 let. Další námi provozované (zakoupené) zdroje pro střední výkony 5 - 30kW, nabíječe, zvyšovače, mají transformátory planární, tam taky není žádné vf lanko, ale plochý vodič.
Asi jsem zapomněl na svářecí zdroje, tam ještě mají vinutí vf lankem využití.
Asi jsem zapomněl na svářecí zdroje, tam ještě mají vinutí vf lankem využití.
Tady už zřejmě bude záležet na tom, zda jde o jediné lanko, nebo o souběh mnoha lanek smotaných do cívky. První případ by možná stál za zvážení, ve druhém případě je však jednotlivým vodičům lanka zcela lhostejné, zda jejími sousedy teče proud téhož nebo jiného závitu, protože všechny tyto proudy i jejich magnetické účinky jsou totožné.