[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Známý má hlavní ovládací skříň pro elektricky ovládaná vrata do rodinného domu umístěnou na betonovém sloupu, který nese křídlová vrata. Napájení je řešeno pevným třívodičovým kabelem ze sítě TN-S s proudovým chráničem.

Velmi zřídka v zimě, ale v nejméně vhodnou dobu, když člověk spěchá, se někde v celém systému vysráží voda, která vytvoří svod a vypadne proudový chránič. Ruční otevření vrat je nepříjemné, a vyžádá si to nějaký čas na mechanické vyřazení ovládacího motoru.

Místo svodu se nedaří najít, protože než otevřeme krabice v rozvodu vrat, tak svod zmizí.

Dočasně jsme odpojili napájecí kabel z pevné krabice, a na jeho konec se upevnil ohebný kabel se zástrčkou. Z krabice se vyvedl ohebný kabel se zásuvkou k prodloužení a zastrčením těchto dílů do sebe se napájení vrat obnoví stejně jako dříve.

Pokud někdy začne vypadávat ochranný jistič, tak se vrata přechodně odpojí od sítě TN-S rozpojením, a zástrčka od vrat se dočasně zapojí na starší rozvod TN-C z blízké zásuvky přes prodlužovačku. Vrata začnou fungovat. Považujeme to však jen za krátkodobé operativní řešení, než hledaný svod zase samovolně zmizí, a než místo svodu definitivně najdeme a odstraníme.

Pečlivě jsme dbali na to, aby původní fáze rozvodu byla i v náhradním připojení na stejné svorce ve skříni jako v rozvodu TN-S.

A proč tady o tom píšu. Co se stane, když se vrata nějakým omylem někdo napojí na jinou prodlužovačku, kde bude fáze na opačné straně, než u ověřené prodlužovačky.

Podle mého názoru by se nemělo nic stát. I v pevné ovládací skříni by záměna fáze a nuláku na vstupních svorkách neměla vadit. Už zejména proto, že při klasickém původním pevném připojení proudový chránič běžně nevypadává.

Svodový proud, který vypíná chránič, bude někde v rozsahu od 15 do 30 mA. Po připojení na TN-C svodový proud poteče dále, ale nemá se co vypnout. Svodem snad může dojít dříve k vysušení vlhkosti.

Elektrické a elektronické obvody vrat by toto tato záměna P a N neměla ohrozit.

Přesto se chci ujistit, jaký názor na to máte vy?

Svodový proud se zřejmě sice mění a někdy postačí k vybavení chrániče, ale nejspíš bude i když se zrovna neprojevuje, stále měřitelný. Takže bych zkusil měřit. Nejspíš bude poškozený kabel v zemi, ten lze snadno na obou stranách odpojit a zkontrolovat. Dost pravděpodobně bude svod mezi jednotlivými žílami. Měřit to chce vyšším napětím. Pohonu vrat by prohození fáze a nuláku vadit nemělo.

Riešil som podobný problém so záhradným osvetlením, ale jak som to meral, tak som sa k ničomu nedomeral. Zvod bol nikde a všade. Nepodarilo sa mi dopátrať ani k informácií, koľko percent 30mA vypínacieho prúdu tvorí kapacitný prúd vedenia. Zvodu potom stačí pomerne menej.

Jen poznámka, vybavovací proud 30mA chrániče bývá někdy už 12-15 mA, výrobce má rezervu.

Mě by pro doplnění pomohla informace, zda jsou i vlastní pohony na 230V anebo jsou "za trafem" řídící jednotky.

Aby se v rozvaděčích nemohla kondenzací vysrážet voda, tak se rozvaděče vytápí. Na takto malý rozvaděč co popisuješ by stačilo asi topení cca 10 W.
Montují se s rozvaděčovým termostatem, aby netopily zbytečně, když je venku již teplo.
https://www.schmachtl.cz/topeni-do-rozv ... :ASC&p_p:1
https://www.ghvtrading.cz/komponenty-pr ... na-telesa/
https://www.emas.cz/rozvadecove-topeni
https://www.elima.cz/obchod/termostaty- ... _3842.html

No vidíš a já zespoda ovládací bedny Aprimaticu před 20 lety vyvrtal v nejnižším místě jednu dírku 2mm a žádná kondenzace se nekoná. Stejný dírky vrtám i do venkovních krabic Acidur samozřejmě jen u instalací u sebe. Prostě ať jsou zatěsněný jakkoliv průchodkama a gumičkama pod víčkem, stále v nich kondenzuje voda. S dírkama nikdy. Dokonce ani v Acidurce přípoje Nautily ve studni, kde je vysrážená voda snad na všem.

Cowley píše:Mě by pro doplnění pomohla informace, zda jsou i vlastní pohony na 230V a nebo jsou "za trafem" řídící jednotky.

Schéma zapojení bohužel nemám. Montovala to dodavatelsky firma. Moc profesionálně to nevypadá. My jsme připravili jen vnější kabeláž podle projektu firmy. Na podzim jsme měnili jeden kabel od motoru do řídící jednotky. V kabelu se ohýbaním při otevírání a zavírání křídlových vrat objevila trhlinka.
Při výměně kabelu jsem udělal fotku vnitřku rozváděče. Podle dvou kondenzátorů (samostatné motory jsou pro levé a pravé křídlo) se zdá, že motory jsou přímo napájeny z 230 V. Žádné větší oddělovací trafo uvnitř není vidět. K motoru pohonu vedou dva kabely. Jeden má zapojené 3 vodiče, druhý jen dva vodiče ze tří.

Vypadá to na FAAC.

Pohony jsou na 230V. Vidím tam 2 externí kondenzátory.
A kabel by měl být ideálně v "gumě", třeba CGTG.

Takže do měření svodu musíš zahrnout i vlastní přívody k pohonům.

4-žilový kabel je na straně řídící jednotky zapojen i se zelenožlutým.
U svorkovnice motoru je očko.
Druhý kabel bude buď od koncového spínače nebo od dekodéru volného pohybu (enkoderu), podle typu pohonu.

Je mi ale záhadou, kam, kromě přívodu 230V, ještě hlavní napájení odchází? A ještě s N po šedém?

Cowley píše:.....Je mi ale záhadou, kam, kromě přívodu 230V, ještě hlavní napájení odchází? A ještě s N po šedém?

Já jsem to nepovažoval za nutné sem zatím napsat. Ty brány jsou dvě vedle sebe. Každá má svoji řídící jednotku. Takže to napájení ze svorkovnice pokračuje na napájení horní druhé řídící jednotky.

S tím nahodilým svodem se nějak postupně vypořádám. V dotazu mi šlo hlavně o to, aby řídící jednotky nevyslaly kouřový signál, pokud se na přívodu pro napájení přehodí fáze a nulák. Metoda pokus / omyl, pokud by to nebylo u této konstrukce přípustné, by měla fatální následky.

Chci, aby venkovní rozvody pro brány byly chráněny proudovým jističem. Nechci brány trvale připojit na TN-C rozvod, jak to provizorně dělám přes prodlužovačku, kde použitím nevhodné prodlužovačky by k záměne fáze a nuláku mohlo dojít. Pokud by přehozením fáze a nuláku hrozilo sebemenší nebezpečí poškození řídících jednotek, musel bych nějak mechanicky vyloučit použití jiné prodlužovačky než té, u které jsem pozici fáze "sjednotil" s napájením z TN-S rozvodu.

Crifodo píše:Jen poznámka, vybavovací proud 30mA chrániče bývá někdy už 12-15 mA, výrobce má rezervu.

Při 12mA by vypínat neměl.

Chránič je problém udělat absolutně přesný, je tam dost velká tolerance, podle normy "může" vypínat při 50% a "musí" při 100% jmenovitého proudu

Není špatné použít zpožděný chránič, s motorovým pohonem, nastavit první pokud o zapnutí po několika vteřinách, druhý pokus po delším čase a až při 3. výpadku to nechat vypnuté...
Samozřejmě je to o jiné ceně než obyčejný AC typ