Feritový toroid
Moderátor: Moderátoři
Feritový toroid
ARB5/2008 je celé věnováno jednoduchým i složitějším AM přijímačům.
Hned na začátku se mi zalíbil jednoduchý reflex s nízkým zkreslením.
Do něj, ale i do pár dalších konstrukcí, je na pozici vf trafa zapotřebí feritový toroid s vnitřním průměrem 10mm, který je označený modrou, nebo žlutou barvou.
Chtěl jsem se zeptat, kde by se takové jadérko dalo koupit, příp. z čeho vykuchat?
Všiml jsem si, že některé starší "televizní" vf tlumivky, hlavně v rozvodech napájení, jsou vinuté právě na takových maličkých toroidech. Nemají ale značení barvou.
Jestli tomu dobře rozumím, tak kvůli rozsahu SV, jádro musí beze ztrát chodit do cca 1,6MHz, kvůli účinnosti na DV musí zase mít každé vinutí alespoň 1,5mH.
Autor konstrukcí ing. Šedivý, bohužel u tohoto komponentu nepíše, odkud jej získal, u mnoha dalších případné "zdroje" uvádí.
Dříve se na tuhle "práci" používala běžně prodávaná, menší hrníčková jádra, ale nepamatuju se už, jaká to musí být hmota a s jakým AL.
Díky za rady.
Hned na začátku se mi zalíbil jednoduchý reflex s nízkým zkreslením.
Do něj, ale i do pár dalších konstrukcí, je na pozici vf trafa zapotřebí feritový toroid s vnitřním průměrem 10mm, který je označený modrou, nebo žlutou barvou.
Chtěl jsem se zeptat, kde by se takové jadérko dalo koupit, příp. z čeho vykuchat?
Všiml jsem si, že některé starší "televizní" vf tlumivky, hlavně v rozvodech napájení, jsou vinuté právě na takových maličkých toroidech. Nemají ale značení barvou.
Jestli tomu dobře rozumím, tak kvůli rozsahu SV, jádro musí beze ztrát chodit do cca 1,6MHz, kvůli účinnosti na DV musí zase mít každé vinutí alespoň 1,5mH.
Autor konstrukcí ing. Šedivý, bohužel u tohoto komponentu nepíše, odkud jej získal, u mnoha dalších případné "zdroje" uvádí.
Dříve se na tuhle "práci" používala běžně prodávaná, menší hrníčková jádra, ale nepamatuju se už, jaká to musí být hmota a s jakým AL.
Díky za rady.
Za minulého režimu se modrou barvou značilo např. šroubovací jadérko z hmoty N05. Červeně jadérko N01. Pamatuju si to ze stavby si to ze stavby VKV tuneru podle Amára. N05 byla v mezifrekvenci 10,7MHz. N01 byla ve vstupní jednotce.
Podle této tabulky je žlutá N1.
http://racvonka.cz/ferity/sroubovaci-jadra.html
Bude pravděpodobně na ještě nižší frekvence než N05.
Podle této tabulky je žlutá N1.
http://racvonka.cz/ferity/sroubovaci-jadra.html
Bude pravděpodobně na ještě nižší frekvence než N05.
Jak tak uvažuju, tak to jadérko asi bude muset být větší.
Autor předepisuje nejméně 2x150, lépe až 2x200 závitů, vinutých dvojmo vf licnou, kvůli těsné vazbě a asi Q.
Obávám se, že tolik provleků vf licny /mám jenom licnu 20x0,03, 2x narůžovělá bavlna/ do toroidu s Dint=10mm ani nepůjde dostat! Jinou, slabší licnu bohužel nemám, resp. ne tolik, aby vystačila na obě vinutí.
A ke všemu ještě, musí být ten toroid vf stíněný, asi pod zkráceným sundavacím deklem z nějaké menší AM mefky.
Z hrníčků by vyhověl pro tyto kmitočty jaký prosím materiál?
Ty toroidy - to barevné značení je udělané jen tečkou, stříknutím, nebo je celý jeho povrch v této barvě?
Stříknutím světlešedou barvou, byl dřív značený jaký tuzemský materiál, prosím?
Autor předepisuje nejméně 2x150, lépe až 2x200 závitů, vinutých dvojmo vf licnou, kvůli těsné vazbě a asi Q.
Obávám se, že tolik provleků vf licny /mám jenom licnu 20x0,03, 2x narůžovělá bavlna/ do toroidu s Dint=10mm ani nepůjde dostat! Jinou, slabší licnu bohužel nemám, resp. ne tolik, aby vystačila na obě vinutí.
A ke všemu ještě, musí být ten toroid vf stíněný, asi pod zkráceným sundavacím deklem z nějaké menší AM mefky.
Z hrníčků by vyhověl pro tyto kmitočty jaký prosím materiál?
Ty toroidy - to barevné značení je udělané jen tečkou, stříknutím, nebo je celý jeho povrch v této barvě?
Stříknutím světlešedou barvou, byl dřív značený jaký tuzemský materiál, prosím?
- Ivan_Ryger
- Příspěvky: 1265
- Registrován: 02 bře 2005, 01:00
- Bydliště: Bratislava, Petrzalka
Leosi N1 je zlty, n05 modry- Pramet, www.ferity.cz
v TV boli dvojotvorove jadra N1, ktore maju podobne parametre ako ten toroid.
v TV boli dvojotvorove jadra N1, ktore maju podobne parametre ako ten toroid.
Malé feritové toroidy jsou v každé úsporce a viděl jsem je i na základních deskách počítačů. Jejich parametry však neznám.
U nás se výrobou feritů zabývala firma Pramet Šumperk / Fonox a feritům bylo věnováno i jedno z čísel AR/B (musel bych ho vyhledat). Na serveru ulozto.cz, je pak k dispozici soubor fonox.pdf
Snad Vám to pomůže...
U nás se výrobou feritů zabývala firma Pramet Šumperk / Fonox a feritům bylo věnováno i jedno z čísel AR/B (musel bych ho vyhledat). Na serveru ulozto.cz, je pak k dispozici soubor fonox.pdf
Snad Vám to pomůže...
Která veličina je obsahem tabulky?lesana87 píše:Tohle mám odněkud z internetu.
Otkundes; dred: Je velký rozdíl mezi materiálem feritu pro výkonové spínané zdroje a pro signálové účely radioamatérů.
Z tabulky je patrná vhodnost pro různé kmitočty.
Ačkoli pásmo DV a skoro i SV je vlastně pásmo dnešních spínaných zdrojů. Tam se asi setkávají obě oblasti.
- ZdenekHQ
- Administrátor
- Příspěvky: 25593
- Registrován: 21 črc 2006, 02:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Ty žlutý toroidy se ještě sehnat dají, i když logicky mizí.
https://www.lhotsky-elektro.cz/Ferit-to ... escription
https://www.lhotsky-elektro.cz/Ferit-to ... escription
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Různé ferity ze zdrojů, žárovek apod. se do laděných obvodů nehodí, mají permeabilitu hodně závislou na frekvenci, relativně velké ztráty a naprosto nevyhovující teplotní závislost , tj. cívka z nich hodně ujíždí
s teplotou . Lepší jsou na to jádra prášková , např. Amidon . Nedávno jsem se takto "napálil" u oscilátoru s toroidem z N01 , na 20 MHz to ujelo na 10°C změny teploty o stovku kHz , nakonec tam skončila vzduchová cívka na toroidu z plastu ( no objektivně není to jen jádrem, ale i změnou rozměrů cívky s teplotou ).
Pro nějaký reflex na DV/SV ale klidně ten malý toroid z odrušení ze spínaného zdroje ap. použij, není tam obvykle jako laděný obvod, ale jako vf transformátor , a vliv změn s teplotou atd. na celkovou funkci bude tedy nepatrný.
Já osobně bych volil jádro s co největší permeabilitou / Al. Je-li vf transformátor v kolektoru nějakého tranzistoru, jehož výstupní impedance je nejméně deset kΩ, potřebuješ pro dobrý přenos na tráfku na třeba 150 kHz alespoň srovnatelnou impedanci , tj. ωL větší než 10k . Na to ti
1,5mH nestačí. Krom toho, mnoho závitů znamená velkou vlastní kapacitu vinutí, která zase bude už v pásmu SV kazit přenos trafa a rezonovat . Takže potřebuješ co největší indukčnost kvůli impedanci a co nejmenší počet závitů kvůli parazitní kapacitě , tedy co největší Al . Kdysi jsem měřil Al malých cca 15mm toroidů ze vst.filtru spínaného zdroje, naměřil jsem něco kolem 2000 nH/z2, to by šlo , závitů bych tam dal tak max.50/50 . Výše popsané jevy jsou bohužel příčinou, proč ty zdánlivě jednoduché "reflexy" často nefungovaly vůbec nebo nedostatečně.
Jestli se nechceš trápit s pokusy, dej tam TA7642 , to hraje za všech okolností a je to bez tráfka
.
Stínění u toroidů mnoho nepřinese , je-li Al veliké a je to navinuto solidně,
vyzařuje to velmi málo . Prakticky ověřeno .
s teplotou . Lepší jsou na to jádra prášková , např. Amidon . Nedávno jsem se takto "napálil" u oscilátoru s toroidem z N01 , na 20 MHz to ujelo na 10°C změny teploty o stovku kHz , nakonec tam skončila vzduchová cívka na toroidu z plastu ( no objektivně není to jen jádrem, ale i změnou rozměrů cívky s teplotou ).
Pro nějaký reflex na DV/SV ale klidně ten malý toroid z odrušení ze spínaného zdroje ap. použij, není tam obvykle jako laděný obvod, ale jako vf transformátor , a vliv změn s teplotou atd. na celkovou funkci bude tedy nepatrný.
Já osobně bych volil jádro s co největší permeabilitou / Al. Je-li vf transformátor v kolektoru nějakého tranzistoru, jehož výstupní impedance je nejméně deset kΩ, potřebuješ pro dobrý přenos na tráfku na třeba 150 kHz alespoň srovnatelnou impedanci , tj. ωL větší než 10k . Na to ti
1,5mH nestačí. Krom toho, mnoho závitů znamená velkou vlastní kapacitu vinutí, která zase bude už v pásmu SV kazit přenos trafa a rezonovat . Takže potřebuješ co největší indukčnost kvůli impedanci a co nejmenší počet závitů kvůli parazitní kapacitě , tedy co největší Al . Kdysi jsem měřil Al malých cca 15mm toroidů ze vst.filtru spínaného zdroje, naměřil jsem něco kolem 2000 nH/z2, to by šlo , závitů bych tam dal tak max.50/50 . Výše popsané jevy jsou bohužel příčinou, proč ty zdánlivě jednoduché "reflexy" často nefungovaly vůbec nebo nedostatečně.
Jestli se nechceš trápit s pokusy, dej tam TA7642 , to hraje za všech okolností a je to bez tráfka
![Smile :)](./images/smilies/icon_smile.gif)
Stínění u toroidů mnoho nepřinese , je-li Al veliké a je to navinuto solidně,
vyzařuje to velmi málo . Prakticky ověřeno .