O vývoji naší železniční dopravy (odděleno)

[EKKAR]

Odděleno z vlákna o Slovenské strele

... Přes Vysočinu dnes jezdí nemalá část dálkové dopravy (railjety, RJ...) co normálně jezdí přes Třebovou; u Brna nebo tam probíhá celkem velká rekonstrukce.

Bo na trati 260 mezi Židenicema a Blanskem je totální výluka všeho - osobní od Letovic do Štatlu jezdí náhradní bus-dopravou, nákladní už od Třebový odklonem přes Přerov, dělá se rekonstrukce svršku, místama i spodku, předělává se celý nádraží v Adamově, rekonstruujou se opěrný zdi, portály a klenby všech asi 12 nebo kolika tunelů co na tom úseku jsou, pokud to je možný, natahujou se oblouky, všecko pro zvednutí maximální traťovky z 90 aspoň na 110km/h (trať se tam kroutí jak zmije nad ohněm kvůli terénu, jinam než do údolí řeky Svitavy ji není možný bez radikálních terénních úprav nacpat - jediný řešení by byly napřimovací tunely, jenže ani ty není kolikrát kam vůbec naprojektovat ) ...

[Hubert_79]

Letos jsem jel asi pětkrát přes Vysočinu (do Havlbrodu nebo Žďáru) a tam ty dálkové vlaky fičí jeden za druhým. Škoda, že tam nikde nezastavují... Na výsledném prodloužení jízdní doby (které samozřejmě vznikne, ta trať má nižší rychlost) by se to projevilo pramálo.

[Crifodo]

Napřimování oblouků, rekonstrukce svršků i spodků...
Myslím že by bylo zajímavé, jaké časy měly spoje na identických tratích před 50, 60, 80 lety, s parní trakcí. Někdo by se možná divil.

[Hubert_79]

Podívám se ti. Co vezmeme jako reprezentativní? Praha - Cheb třeba?

[Hubert_79]

Tak jedeme z Prahy do Chebu.
1963/64
Rychlík, Praha 8:03 - Plzeň 10:07-10:17 - Cheb 12:17
1986/87
Rychlík Praha 8:20 - Plzeň 10:37-10:52 - Cheb 12:43
2020/21
Ex Praha 8:43 - Plzeň 10:05 - Cheb 11:26

[EKKAR]

Napřimování oblouků, rekonstrukce svršků i spodků...
Myslím že by bylo zajímavé, jaké časy měly spoje na identických tratích před 50, 60, 80 lety, s parní trakcí. Někdo by se možná divil.

Jenže tehdejší vlaky byly kratší = tím pádem i lehčí, protože parní trakce tak vysoký přepravní váhy zvládala jedině v přípřeži nebo s postrkem a nedosahovala až na čestný výjimky tak vysokejch traťovejch rychlostí. Tam, kde se moderní elektriky stačí rozjet z nuly na 120 by se tehdejší páry se stejnou soupravou nerozhejbaly ani na 80-90, prostě neměly tak vysokou akcelerační schopnost. A dalším důvodem je bezpečnost - úseky mezi návěstidlama, brzdný dráhy se nezmenšily, hustota spojů je sice menší, než třeba před 30 rokama, ale s těma 50-60 létama dost srovnatelná. Prostě pořád musejí náklady nejdřív dojet do nějaký stanice, kde je lze vyhnout na vedlejší kolej a pak je teprve rychlíky můžou předjíždět ...

2 Hubertus - zkus co nejstarší jízdní řád nejdeš, třeba ještě předválečnej, a vem postupně třeba s odstupem 10 let rychlík Prágl - Kolín - Perníkovice - Třebová - Olomóc - Ostrava (Bohumín). Když pomineme trasy do Košic (dneska už mimorepublikovej spoj), je to asi nejdelší vnitrostátní spoj, i když by se dalo uvažovat i o trase Břeclav - Brno - Kolín - Prágl - Ústí nad Labem ...

[Hubert_79]

No, s tou délkou souprav bych nebyl tak kategorický. V 70. a 80. letech jezdily zrovna přes Třebovou (na Ostravu, Slovensko...) pěkný ropovody. Naopak dnes jsou vlaky osobní dopravy kratší - na Ostravu a dál pět vagonů, na Plzeň a Cheb taky tak.
Nezapomeň, že ubyla jedna dosti podstatná skupina cestujících, co dříve plnila vlaky, hlavně v pátek a neděli. Vojáci záklaďáci. Když se jelo z Dobré Vody (u Březnice) na opušťák, tak jsme zaplnili osobák (motorák "loďák" plus přívěs od singrovky) do Zdic, že průvodčí radši nevylejzal. Přijeli jsme do Zdic a přestup na rychlík od Chebu. Ten byl z 80% narvaný dalšíma vojákama. Tam bylo dost posádek, Tachov, Stříbro, Plzeň, Rokycany. A jelo se tak až do Prahy. Hlavně zadarmo, lístky (raději) nikdo nekontroloval.
Proto jsem docela čuměl, když jsem jel rychlíkem do Třeboně (cíl měl České Velenice) a mělo to šest vagonů - jedničku, polohytlák a čtyři dvojky.
--
Nejstarší jízdní řád mám právě ten 1963/64. Mrknu na to co píšeš večer, teď jdu makat.

[EKKAR]

No, s tou délkou souprav bych nebyl tak kategorický. V 70. a 80. letech jezdily zrovna přes Třebovou (na Ostravu, Slovensko...) pěkný ropovody. ...

Na hlavním tahu nejsou 70-80 léta směrodatný, to už tady všecko jezdilo na elektriku - a dýlka osobních souprav je u nás omezená na cca 12, max. 13 vozů, protože dýlka nástupišť. Peróny delší než 400m má málokterá stanice, zastávky mají maximálně 250-280m. Tím je daná i max váha spoupravy, navíc na hlavním tahu se rychlíky vozily elektrikou už od začátku 60. let. Náklady jsou omezený jednak dýlkou (aby se vešly do "oddílu" na trati), druhak rozjezdovou schopností na daným úseku používanejch lokomotiv. Třeba takovej "šestikolák" E669.1 má na trati Údolí Opic - Třebová povolenou průjezdní váhu vlaku asi 2400 tun - ale rozjezdovou jen 1800, protože pokud jede, pomáhá mu k vyjíždění sklonů i setrvačnost soupravy, kdyby musel třeba v Dlouhý Třebový zastavit s vlakem o 2200 tunách, tak si musí dál do Český Třebový vzít postrk, aby se vůbec z tý Dlouhý rozjel. A páry to měly ještě nižší, na 2200 tun vlaku musely už na pouhej průjezd bejt dva "štokry", jeden to dával jen s 1850 tunama na průjezd a s maximálně 1600 tunama na rozjezd. Prostě jestli nemáš JŘ z let aspoň 1955-56, což byly poslední roky, kdy se po hlavním tahu jezdilo ještě výhradně neelektricky, tak nemáš co srovnávat - hlavní tah "dostal dráty" v letech 1958-59. A už taková "bobina" E499.0 byla schopná s "desetivozovým" rychlíkem mávat daleko vyšším tempem, než naše nejlepší rychlíková pára 498.0(.1) Albatros už jen proto, že měla vyšší adhezní váhu a větší rozjezdovou tažnou sílu = akcelerovala rychlejc, než ten Albatros se svýma vysokýma kolama ...

[Hill]

Tak jedeme z Prahy do Chebu.
...1986/87
Rychlík Praha 8:20 - Plzeň 10:37-10:52 - Cheb 12:43
2020/21...

R554 Praha hl.n. - Františkovy Lázně jezdil po změně jízdního řádu v raných osmdesátkách z Prahy v 08:35 a v Chebu jsem měl hodně času na lokálku do Lubů, tam musel být někdy po poledni.
Máš to kde nalistovat?

Pamatuji ještě to, že jsem to po jedné změně JŘ na pětsetpadesátčtyřku vždy dva pondělky od Krakonoše stíhal, a jeden ne, to jsme prostáli vždycky 20 minut před Vítkovským tunelem, dokud neprojel Detvan. To sloužil výpravčí, kterému ta změna JŘ, podle níž přijížděl Detvan později a Krakonoš o čtvrthodinu dřív, nějak unikla a trval na tom, že Krakonoš vždycky přijížděl až po Detvanu, že to tak má v žurnálu. A že od Krakonoše na R554 není a nikdy nebyl přípoj (to kecal napůl, rok předtím tam ještě byla poznámka, že nečeká, a stihnout se to nedalo). A že ho nezajímá, že v jízdním řádu je na to teď devět minut.
Mně to udělal třikrát, ale to už narazil na kosa, který tam znal někoho nahoře, a udělal takové čóro, že se najednou našly místenky zdarma na Ex112 Západní expres pro nás, kdo jsme jeli až do Chebu.
Pro výpravu do Konstantinových lázní připřáhli vagón, kdo ví, jestli odpojený v Pňovanech nestojí dodnes.
Jo, v Chebu jsem zase po letech viděl, tentokrát ze zamčené nádražní haly, jak vypadá filcuňg vlaku před odtažením do Schirndingu, a nestačil jsem čumět, jak přitvrdili. Ozbrojenec u každých dveří vagónu, psi, proklepávání a otevírání dutin vagónů...

[xsc]

... Přes Vysočinu dnes jezdí nemalá část dálkové dopravy (railjety, RJ...) co normálně jezdí přes Třebovou; u Brna nebo tam probíhá celkem velká rekonstrukce.

Bo na trati 260 mezi Židenicema a Blanskem je totální výluka všeho

Ty vlaky jezdí přes Brod už skoro rok, dávno před tím, než tahle výluka začala. Spojení Praha - Brno bylo nutné sundat z koridoru už kvůli rekonstrukci mezi Chocní a Ústím nad Orlicí, kde zbyla jedna kolej a maximálka je tam 80. I to, co na koridoru zbylo, má díky tomu s kapacitou problémy. K tomu ještě rozkopané Pardubice, Poříčany - Kolín a pak kus u Přerova, takže zpoždění do Ostravy 1/2 hodiny je zcela normální...

[pepik9]

Suchá verze Zemanova kanálu - https://www.vrtaci.cz/

[vasekpetr1]

K tomu důvodu nickolejné výluky kvůli rozkopanému Adamovu patří přidat i tvorba výhybny v Bílovicích, protože mezi Židenickým vjezdem od hlavního nádraží až po Adamov se nedostaneš ze sudé do liché (a naopak), což je při neočekávaných výlukách a zablokování jedné mezistaniční koleje (např. uvázlým vlakem jiného dopravce ) dost problém. Takto se ten úsek podstatně zkrátí a může se využít i pro předjíždění osobních vlaků.

[Hubert_79]

R554 Praha hl.n. - Františkovy Lázně jezdil po změně jízdního řádu v raných osmdesátkách z Prahy v 08:35 a v Chebu jsem měl hodně času na lokálku do Lubů, tam musel být někdy po poledni.
Máš to kde nalistovat?

Mám. JŘ 1982/83, ten vlak 554 vyjede z hlaváku v 8:30, čas 10:36-10:54 strávil v Plzni (zřejmě na přepřah, neboť v té době byly dráty jen do Berouna, takže to asi z Prahy jelo s brejlema; Plzeň - Cheb již tehdy bylo zadrátováno) a do Chebu dorazil v 12:44. V 12:55 se vydal na finále své poutě do Františkových Lázní.
"Tvůj" Krakonoš měl dle toho jízdního řádu pravidelný příjezd v 7:54, ovšem nikoli na hlavní, nýbrž na "Střed". V jiných letech tomu mohlo být jinak, z ranných osmdesátek mám jen tohle. Starší 1979/80 a novější 1986/87.
--
Mrknu ještě na ten Bohumín (v JŘ 1963/64 Nový Bohumín):
Tak třeba vlak R 46, z Prahy vyjel v 6:15, stavěl v obvyklých stanicích a do Nového Bohumína přijel v 12:11; včetně úvratě v Přerově. No a když se přesuneme do současnosti, z Prahy vyjedeme v 6:23 (Ex 113 Silesia do Warszawy), tak v Bohumíně jsme již v 9:57. Takže nějaké to zrychlení tam bude.

[vasekpetr1]

Kdybys chtěl 1981/82

[Hubert_79]

Joj, v pdf to ale není ono. Mám je raději v původní papírové podobě; je to uklidňující čtení, dobře se to čte tam, kam i císař pán jde pěšky.