Stránka 1 z 2
Výzkumný ústav TUO a Gravitricity
Napsal: 10 lis 2021, 18:31
od MiraSt
Tak se pochlubím co bude u nás na šachtě.
Zde je článek
Napsal: 10 lis 2021, 18:55
od bdn
Podle vzorečku vychází 10e+1(W) na 1kg a zdvih 1m
Potom vychází např. 1tuna na 100m udělá 10e+1*100*1000= 1MW uložiště (při předpokladu účinnost přeměny=100%)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Potenci%C ... AD_energie
Napsal: 10 lis 2021, 19:25
od Bernard
To ale nebude 1 MW (výkon), ale 1 MWs (nebo 1 MJ, energie). Takže asi 278 Wh.
Napsal: 10 lis 2021, 19:51
od bdn
Rozumím, mám tam špatnou jednotku, má tam být J (Joule). Přepočet na W (watt) je přes čas.
1 watt = 1 joule per second
Napsal: 10 lis 2021, 20:01
od samec
Vyskumný ústav? A čo chcú skúmať? Fyziku pre 7. ročník základných škôl? Veď to už dávno mali vedieť, že najväčšiu kapacitu dosiahnu, ak závažie zaplní polovicu šachty.
Napsal: 10 lis 2021, 20:27
od bdn
Napsal: 10 lis 2021, 22:40
od samec
Na paternostri je viac vedy, než na tom videu. Ale možno by bolo zaujímavé spočítať, ako dlho bude tým uložištiam trvať, než svojou činnosťou zastavia rotáciu Zeme.
Napsal: 10 lis 2021, 23:17
od tomasjedno
A proč by ji měla zastavit? O co se rotace zpomalí při vytažení závaží nahoru, o to se zase zrychlí při spuštění dolů.
Napsal: 11 lis 2021, 07:57
od Crifodo
samec píše:Vyskumný ústav? A čo chcú skúmať? Fyziku pre 7. ročník základných škôl?
Vzorečky pro polohovou energii snad nepotřebujou ověřovat.
Spíš technologie. Nějaké soustavy elektromotor-kladka-dynamo by měly trapně malou účinnost, takže možná nějaké lineární pohony a generátory, možná s využitím supravodivosti. Asi neodymy, ale zase: kvikot jako lithium v bateriích, málo surovin...
Možná nějaké principy okolo hydrodynamiky, není účelné aby závaží žuchlo dolů, ale energii uvolňovalo podle potřeby.
Často bývá výzkum útočiště mnoha vzdělaných pracovníků a z toho důvodu ukončený výzkum = ukončený job.
Je to všechno principiálně neohrabané vzhledem k logice věci.
OK potřebujeme čisté energie, fosilní paliva jsou přežitek. Solární energie má půldenní periodu, pajdavá akumulace přes chemii je jen neschopnost zorganizovat spojení lokalit výroby a spotřeby. Jestli chce být Eurosvaz jednotný a záleží mu na klimatu a nezávislosti, ať naseká v Almerii tisíc kilometrů solárních farem a posílá to Polsku, aby nemuselo topit tím hnědým bahnem a 🤐 Rakousku, ať nemusí vyschlé hydroelektrárny nenápadně zálohovat fosilním ruským plynem a kupovat výrobu srbských uhelných elektráren.
Napsal: 11 lis 2021, 08:06
od xsc
Bez možnosti akumulace by soláry v Almerii Polsku stejně nijak nepomohly, takže návrh na prd...
Napsal: 11 lis 2021, 08:33
od Crifodo
Jo, ale určitě se podstatná část energie v průběhu dne vyrobená v polských uhelkách spotřebuje v reálném čase, bez akumulace a ten reálný čas se z významné části kryje s výrobou z FV.
Od Islandu po Kazachstán je to šest časových pásem, kdyby byl zájem se dohodnout na postupném využívání maxima.
Samozřejmě že světové ekonomice, klíčovým hráčům nejde o nějaká globální řešení CO2 a "rovný" přístup k energetice.
Napsal: 11 lis 2021, 11:14
od samec
tomasjedno píše:A proč by ji měla zastavit? O co se rotace zpomalí při vytažení závaží nahoru, o to se zase zrychlí při spuštění dolů.
Lenže úložištia by sa zasúvali a vysúvali nie naraz, ale by sa dialo postupne v jednotlivých úložištiach okolo zeme, ako postupuje slnečný osvit solárnych elektrárni a teda presne rýchlosťou otáčania Zeme. Možno by bol efekt presne opačný a spôsobovalo by to zrýchľovanie rotácie. Ale keďže zem nie je dokonale tuhé teleso a ani účinnosť úložišť nie je 100%, tak by sa kinetická energia postupne menila na teplo. Teda predpokladám skôr spmaľovanie. Dá sa napríklad zostrojiť gyroskop, ktorý využíva natáčanie Zeme voči vlastnej osi a tento pohyb premieňa na elektrickú energiu. Získa sa tak dostatok energie na udržanie gyroskopu v pohybe (trenie) a ešte sa aj zvýši na iné použitie. V podstate každý zotrvačník pevne spojený so zemou brzdí svojim gyroskopickým efektom rotáciu Zeme.
Napsal: 11 lis 2021, 12:06
od tomasjedno
Máš v tom trochu zmatek.
Vytahováním nebo spouštěním závaží v gravitačním poli rotující Země neměníš kinetickou energii rotace Země, měníš jen její moment setrvačnosti a v důsledku toho rychlost rotace. A protože nedochází ke změně této energie, nebude se nikam ztrácet. Co se bude ztrácet do tepla, bude část energie dodávané do pohonu jeřábu.
Zrovna tak setrvačník, jehož osa je pevně spojená se Zemí, rotaci Země nezpomaluje. Aby ji zpomaloval, tj. čerpal z ní energii, musí se jeho osa otáčení (nerovnonoběžná s osou otáčení Země) vůči Zemi pohybovat - pak teprve virtuální síla působící na osu otáčení setrvačníku může konat práci a odebírat Zemi kinetickou energii.
Napsal: 12 lis 2021, 08:15
od samec
Ak sú osy rovnobežné, nepôsobí medzi nimi gyroskopická sila. Ak je os zotrvačníka kolmá na os rotácie Zeme a pevne spojená so Zemou, tak tam gyroskopická sila pôsobí a s rotáciou Zeme sa os zotrvačníka natáča. Takže je tam aj sila aj dráha a teda práca a odčerpáva sa energia z rotácie Zeme a mení na teplo v ložiskách.
Napsal: 12 lis 2021, 13:29
od Olchor
Ne, síla je u gyroskopu kolmá na směr vychýlení osy, práce se nekoná.
Když zatlačím na konec osy setrv. , uhne mi do strany, kolmo k síle.
Kdysi jsem si taky myslel, že překonáváním gyroskopické síly konám práci a tedy se setrvačník musí roztočit rychleji. Není to tak.
Takové ty powerbally, setrvačníky co s nimi kroutíš v ruce a ony zvyšují točky pracují na úplně jiném pricipu.