Hustomer
Moderátor: Moderátoři
Hustomer
Nevite kolik ta cervena hladina vlastne ukazuje hustotu vody s fridexem?
V autoservise to nevedeli, tak z toho hustomeru vymackli par zbylych kapek na ten opticky merak a odecetli -20 st.
Nevim, proc ty cisla nenavazuji mezi zelenou a bilou na sebe.
Je to odecet pro ruzne teploty kapaliny?
V autoservise to nevedeli, tak z toho hustomeru vymackli par zbylych kapek na ten opticky merak a odecetli -20 st.
Nevim, proc ty cisla nenavazuji mezi zelenou a bilou na sebe.
Je to odecet pro ruzne teploty kapaliny?
Jo. Antifrízy se docela dost courají s hustotou podle okamžitý teploty, takže to co při 10°C vlastní teploty ukazuje teplotu tuhnutí -40°C ti bude ohřátý na 80°C ukazovat tuhnutí třeba jen při -10°C. Refraktometry mají v tomhle výhodu, odklon roviny polarizovanýho světla se sice taky teplotně hejbe, ale rozdíl není tak vysokej a líp kopíruje křivku závislosti bodu tuhnutí (rosolovatění, ony ty antifrízy nikdy úplně na led neztvrdnou) na koncentraci roztoku - a navíc, když se refraktometr nosí v kapse a na jeho měřicí destičku se namázne kapka kapaliny, tak ta kapalina skoro okamžitě přejme teplotu tý destičky a je tím prakticky zajištěný i měření za stejnejch nebo skoro stejnejch podmínek, i když jsou měřený vzorky s původně mnohokrát odlišnýma teplotama.Hejnicek píše:...
Nevim, proc ty cisla nenavazuji mezi zelenou a bilou na sebe.
Je to odecet pro ruzne teploty kapaliny?
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
- LojzaFernet
- Příspěvky: 125
- Registrován: 14 led 2017, 01:00
- Bydliště: Brno jako Brno
V drtivé většině jsou tyto hustoměry se stupnicemi pro ethylenglykol, propylenglykol, metanol a glycerin. Všechny tyto kapaliny se používají po naředění minimálně demineralizovanou vodou jako teplonosné, či lidově nezámrzné, kapaliny s různou koncentrací roztoku. Pro svou relativně nízkou viskozitu je v motorech používán nejčastěji na chlazení ethylenglykol, v poslední době se ale uplatňují i jiné roztoky, mimo uvedené. Ethylenglykol a jeho koncentrace se dobře měří podle indexu lomu světla nebo velmi nepřesně i hustoměry dle obrázku v prvním příspěvku. Velmi často se pak používají zjednodušené refraktometry cejchované pro ethylen a propylen glykol, to už je o něco přesnějí. Musíte ale vědět, co měříte, tyhle kapaliny se nedají bez laboratoře rozeznat, v koncentrátu mají výrazně rozlišnou viskozitu, ale to je rozpoznatelné jen pro toho, kdo s tím denně pracuje. Další zkreslení je způsobené přítomností nejrůznějších kvalitativních aditiv, takže měření může být mírně zavádějící. Musíte přesně vědět, co měříte. Tož tak.
Já jsem takhle řešil koncentraci nemrzky u strejdy na chalupě.Hustoměr ani refraktometr jsem neměl. Takže jsem si přes odvzdušňovák odpustil panáka kapaliny, vrazil to do mrazáku. A když jsem to vytáhnul zmrzlý, vrazil jsem do toho teploměr a čekal, až jsem tam měl takovou směs napůl kapalina, napůl led. A teplota takové směsi je teplota tuhnutí.
Můžu vám prozradit, že jsem si pak stejně od číňana objednal refraktometr. Je to rychlejší![Very Happy :-D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)
Můžu vám prozradit, že jsem si pak stejně od číňana objednal refraktometr. Je to rychlejší
![Very Happy :-D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)
S bleskem mobilu se to blbe foti a ted u toho nejsem.
Ale nasel jsem v historii FF odkaz na diskuzi, kde je obrazek stejneho hustomeru docela pekny
https://www.nissanclub.cz/forum-tema/ch ... 279?kols=3
Ale nasel jsem v historii FF odkaz na diskuzi, kde je obrazek stejneho hustomeru docela pekny
https://www.nissanclub.cz/forum-tema/ch ... 279?kols=3
- LojzaFernet
- Příspěvky: 125
- Registrován: 14 led 2017, 01:00
- Bydliště: Brno jako Brno
Některé názory z těch diskuzí, co uvádíte, jsou docela úsměvné. Pár poznámek:
- tyhle kapaliny se dneska už téměř nikdy neprodávají bez aditiv, jsou tam inhibitory koroze, stabilizátory pH, omezovače pěnivosti a sposta dalších přísad, které vylepšují vlastnosti kapaliny a chrání zařízení, ve kterém se používají. Koncentrace jsou obvykle v našich zeměpisných šířkách do 50% koncentrátu a zbytek demineralizovaná nebo osmotická voda. A problémová je právě ta voda. Přílišné naředění vodou způsobí naředění i ochranných prvků a tak je kapalina paradoxně agresivnější v koncentraci s větším podílem vody. To se sice při prvotním ředění kompenzuje, nicméně aditiva se spotřebují rychleji a problematičtější je spíše nízká koncentrace glykolů.
- Největším zlem v systémech s glykoly jsou vzduchové bubliny v potrubí, čerpadlech, ventilech. Obzvlášť, když dojde k napěnění zbytků roztoku. To se pak některé prvky armatur rozpouštějí téměř před očima.
- Tyhle kapaliny se posuzují podle počátečního bodu krystalizace, to je ten bod označovaný třeba jako kapalina nezámrzná do -20°C. V té chvíli kapalina začíná kašovatět a postupně bude více a více viskóznější, až ji třeba nebude možné čerpat. Rezerva k úplnému ztuhnutí je tím větší, čím větší je koncentrace glykolu. Kapaliny v koncentraci nad 50% glykolu v našich klimatických podmínkách přirozenou cestou k úplnému zmrznutí nedonutíte. Pokud ale jdete pod 15% ředění, tam už docela riskujete.
- Ta kašovitost v silných záporných teplotách pak může být důvodem, proč přehřejete motor auta krátce po rozjezdu v mrazech třeba okolo -20°C, tehdy se totiž čerpadlo chlazení točí v kaši, kterou ale nedovede čerpat. Záleží tedy, jakou koncentraci glykolu vám do chladiče v servisu nalili. U nás na horách, kde bylo i -28°C, vždycky servis upozorňuji na potřebu odpovídající směsi v chladiči a nikdy !!! nedolívám jen vodu.
- Tyto kapaliny, světe div se, nemají jako hlavní parametr jejich nezámrznost, ale schopnost akumulovat do sebe teplo a transportovat ho na jiné místo, v autě například do chladiče, kde se ohřátý roztok od vákců zase ochladí. A tady jsme zase u toho, větší koncentrace glykolu znamená lepší akumulaci tepla a jeho přenos. Všechno souvisí se vším, vetší koncentrace glykolů zase znamenají větší viskozitu a těm protiřečících se požadavků je tam spousta. A čím větší koncentrac e glykolu, tím se stává roztok slabým elektrolytem, elektrikáři jistě chápou, kde může nastávat další problém...
Včil, babo raď...
- tyhle kapaliny se dneska už téměř nikdy neprodávají bez aditiv, jsou tam inhibitory koroze, stabilizátory pH, omezovače pěnivosti a sposta dalších přísad, které vylepšují vlastnosti kapaliny a chrání zařízení, ve kterém se používají. Koncentrace jsou obvykle v našich zeměpisných šířkách do 50% koncentrátu a zbytek demineralizovaná nebo osmotická voda. A problémová je právě ta voda. Přílišné naředění vodou způsobí naředění i ochranných prvků a tak je kapalina paradoxně agresivnější v koncentraci s větším podílem vody. To se sice při prvotním ředění kompenzuje, nicméně aditiva se spotřebují rychleji a problematičtější je spíše nízká koncentrace glykolů.
- Největším zlem v systémech s glykoly jsou vzduchové bubliny v potrubí, čerpadlech, ventilech. Obzvlášť, když dojde k napěnění zbytků roztoku. To se pak některé prvky armatur rozpouštějí téměř před očima.
- Tyhle kapaliny se posuzují podle počátečního bodu krystalizace, to je ten bod označovaný třeba jako kapalina nezámrzná do -20°C. V té chvíli kapalina začíná kašovatět a postupně bude více a více viskóznější, až ji třeba nebude možné čerpat. Rezerva k úplnému ztuhnutí je tím větší, čím větší je koncentrace glykolu. Kapaliny v koncentraci nad 50% glykolu v našich klimatických podmínkách přirozenou cestou k úplnému zmrznutí nedonutíte. Pokud ale jdete pod 15% ředění, tam už docela riskujete.
- Ta kašovitost v silných záporných teplotách pak může být důvodem, proč přehřejete motor auta krátce po rozjezdu v mrazech třeba okolo -20°C, tehdy se totiž čerpadlo chlazení točí v kaši, kterou ale nedovede čerpat. Záleží tedy, jakou koncentraci glykolu vám do chladiče v servisu nalili. U nás na horách, kde bylo i -28°C, vždycky servis upozorňuji na potřebu odpovídající směsi v chladiči a nikdy !!! nedolívám jen vodu.
- Tyto kapaliny, světe div se, nemají jako hlavní parametr jejich nezámrznost, ale schopnost akumulovat do sebe teplo a transportovat ho na jiné místo, v autě například do chladiče, kde se ohřátý roztok od vákců zase ochladí. A tady jsme zase u toho, větší koncentrace glykolu znamená lepší akumulaci tepla a jeho přenos. Všechno souvisí se vším, vetší koncentrace glykolů zase znamenají větší viskozitu a těm protiřečících se požadavků je tam spousta. A čím větší koncentrac e glykolu, tím se stává roztok slabým elektrolytem, elektrikáři jistě chápou, kde může nastávat další problém...
Včil, babo raď...
Metanol je nejen jedovatej, ale je i chemicky aktivní (na vzduchu oxiduje a mění se na dost solidně žíravou kyselinu mravenčí) a navíc je i poměrně silně těkavej, takže se při zvýšení teploty odpařuje. Jeho páry jsou ještě navíc hořlavý a výbušný. Nepoužívá se proto pro teplovodivý (= chladicí) směsi, ale spíš pro rozmrazování už existující vodní námrazy třeba v podobě kapalin do ostřikovačů. Já osobně bych si teda metanolovou chladicí kapalinu do motoru nenalil, dietylénglykolovou přitom používáme prakticky všichni denně - protože se používá nejen v autech, ale třeba je i v náplních elektrickejch topnejch těles typu "žebřík" do koupelen a podobnejch prostor.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)