[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Nevite kolik ta cervena hladina vlastne ukazuje hustotu vody s fridexem?
V autoservise to nevedeli, tak z toho hustomeru vymackli par zbylych kapek na ten opticky merak a odecetli -20 st.
Nevim, proc ty cisla nenavazuji mezi zelenou a bilou na sebe.
Je to odecet pro ruzne teploty kapaliny?

Hejnicek píše:...
Nevim, proc ty cisla nenavazuji mezi zelenou a bilou na sebe.
Je to odecet pro ruzne teploty kapaliny?

Jo. Antifrízy se docela dost courají s hustotou podle okamžitý teploty, takže to co při 10°C vlastní teploty ukazuje teplotu tuhnutí -40°C ti bude ohřátý na 80°C ukazovat tuhnutí třeba jen při -10°C. Refraktometry mají v tomhle výhodu, odklon roviny polarizovanýho světla se sice taky teplotně hejbe, ale rozdíl není tak vysokej a líp kopíruje křivku závislosti bodu tuhnutí (rosolovatění, ony ty antifrízy nikdy úplně na led neztvrdnou) na koncentraci roztoku - a navíc, když se refraktometr nosí v kapse a na jeho měřicí destičku se namázne kapka kapaliny, tak ta kapalina skoro okamžitě přejme teplotu tý destičky a je tím prakticky zajištěný i měření za stejnejch nebo skoro stejnejch podmínek, i když jsou měřený vzorky s původně mnohokrát odlišnýma teplotama.

Dobrý deň,
áno je to pre rôzne tekutiny, vidím tam metanol a gl..... Dajte fotku z každej strany a bude sa to dať identifikovať.

Ano, to vime.
Ale jsou tam 4 stupnice.

V drtivé většině jsou tyto hustoměry se stupnicemi pro ethylenglykol, propylenglykol, metanol a glycerin. Všechny tyto kapaliny se používají po naředění minimálně demineralizovanou vodou jako teplonosné, či lidově nezámrzné, kapaliny s různou koncentrací roztoku. Pro svou relativně nízkou viskozitu je v motorech používán nejčastěji na chlazení ethylenglykol, v poslední době se ale uplatňují i jiné roztoky, mimo uvedené. Ethylenglykol a jeho koncentrace se dobře měří podle indexu lomu světla nebo velmi nepřesně i hustoměry dle obrázku v prvním příspěvku. Velmi často se pak používají zjednodušené refraktometry cejchované pro ethylen a propylen glykol, to už je o něco přesnějí. Musíte ale vědět, co měříte, tyhle kapaliny se nedají bez laboratoře rozeznat, v koncentrátu mají výrazně rozlišnou viskozitu, ale to je rozpoznatelné jen pro toho, kdo s tím denně pracuje. Další zkreslení je způsobené přítomností nejrůznějších kvalitativních aditiv, takže měření může být mírně zavádějící. Musíte přesně vědět, co měříte. Tož tak.

Je to obycejny fridex, predpokladam tedy
Ethylenglykol pouze v destilovane vode. Kapalina proudi v nouzovem dieselagregadu vyroba CKD. Tedy nic moderniho.

Já jsem takhle řešil koncentraci nemrzky u strejdy na chalupě.Hustoměr ani refraktometr jsem neměl. Takže jsem si přes odvzdušňovák odpustil panáka kapaliny, vrazil to do mrazáku. A když jsem to vytáhnul zmrzlý, vrazil jsem do toho teploměr a čekal, až jsem tam měl takovou směs napůl kapalina, napůl led. A teplota takové směsi je teplota tuhnutí.

Můžu vám prozradit, že jsem si pak stejně od číňana objednal refraktometr. Je to rychlejší

Ty stupnice jsou zvláštní , měl by jsi je pro zajímavost lépe vyfotit .

tu je vysvetlenie

https://www.autokelly.sk/Product/DO-CFAT92016/9434645

S bleskem mobilu se to blbe foti a ted u toho nejsem.
Ale nasel jsem v historii FF odkaz na diskuzi, kde je obrazek stejneho hustomeru docela pekny

https://www.nissanclub.cz/forum-tema/ch ... 279?kols=3

Klasický skleněný hustoměrový plovák na glykol jaksi nevydržel , když jsem ho ponořil do horkého glykolu .

Některé názory z těch diskuzí, co uvádíte, jsou docela úsměvné. Pár poznámek:
- tyhle kapaliny se dneska už téměř nikdy neprodávají bez aditiv, jsou tam inhibitory koroze, stabilizátory pH, omezovače pěnivosti a sposta dalších přísad, které vylepšují vlastnosti kapaliny a chrání zařízení, ve kterém se používají. Koncentrace jsou obvykle v našich zeměpisných šířkách do 50% koncentrátu a zbytek demineralizovaná nebo osmotická voda. A problémová je právě ta voda. Přílišné naředění vodou způsobí naředění i ochranných prvků a tak je kapalina paradoxně agresivnější v koncentraci s větším podílem vody. To se sice při prvotním ředění kompenzuje, nicméně aditiva se spotřebují rychleji a problematičtější je spíše nízká koncentrace glykolů.
- Největším zlem v systémech s glykoly jsou vzduchové bubliny v potrubí, čerpadlech, ventilech. Obzvlášť, když dojde k napěnění zbytků roztoku. To se pak některé prvky armatur rozpouštějí téměř před očima.
- Tyhle kapaliny se posuzují podle počátečního bodu krystalizace, to je ten bod označovaný třeba jako kapalina nezámrzná do -20°C. V té chvíli kapalina začíná kašovatět a postupně bude více a více viskóznější, až ji třeba nebude možné čerpat. Rezerva k úplnému ztuhnutí je tím větší, čím větší je koncentrace glykolu. Kapaliny v koncentraci nad 50% glykolu v našich klimatických podmínkách přirozenou cestou k úplnému zmrznutí nedonutíte. Pokud ale jdete pod 15% ředění, tam už docela riskujete.
- Ta kašovitost v silných záporných teplotách pak může být důvodem, proč přehřejete motor auta krátce po rozjezdu v mrazech třeba okolo -20°C, tehdy se totiž čerpadlo chlazení točí v kaši, kterou ale nedovede čerpat. Záleží tedy, jakou koncentraci glykolu vám do chladiče v servisu nalili. U nás na horách, kde bylo i -28°C, vždycky servis upozorňuji na potřebu odpovídající směsi v chladiči a nikdy !!! nedolívám jen vodu.
- Tyto kapaliny, světe div se, nemají jako hlavní parametr jejich nezámrznost, ale schopnost akumulovat do sebe teplo a transportovat ho na jiné místo, v autě například do chladiče, kde se ohřátý roztok od vákců zase ochladí. A tady jsme zase u toho, větší koncentrace glykolu znamená lepší akumulaci tepla a jeho přenos. Všechno souvisí se vším, vetší koncentrace glykolů zase znamenají větší viskozitu a těm protiřečících se požadavků je tam spousta. A čím větší koncentrac e glykolu, tím se stává roztok slabým elektrolytem, elektrikáři jistě chápou, kde může nastávat další problém...
Včil, babo raď...

S chladící směsí jsem si problem nikdy nedělal . Mne jen zajímá ta směs s metanolem . Je to jed , který se dobře pije a za bolševika byl silně evidován , proto nebyly mrtvoly , jako dnes .

Metanol je nejen jedovatej, ale je i chemicky aktivní (na vzduchu oxiduje a mění se na dost solidně žíravou kyselinu mravenčí) a navíc je i poměrně silně těkavej, takže se při zvýšení teploty odpařuje. Jeho páry jsou ještě navíc hořlavý a výbušný. Nepoužívá se proto pro teplovodivý (= chladicí) směsi, ale spíš pro rozmrazování už existující vodní námrazy třeba v podobě kapalin do ostřikovačů. Já osobně bych si teda metanolovou chladicí kapalinu do motoru nenalil, dietylénglykolovou přitom používáme prakticky všichni denně - protože se používá nejen v autech, ale třeba je i v náplních elektrickejch topnejch těles typu "žebřík" do koupelen a podobnejch prostor.

Dneska je skoro ve všech ostřikovačích . Proto ho z polště dovezli a nařezali z něj kořafku ...
Ty tvý chemický výlevy ..