rok 2022, rok zchudnutí
Napsal: 01 led 2022, 10:01
Rok 2022 je rok Tygra a většina českých obyvatel zchudne. Paradoxně zchudnou ti, kteří mají našetřeno, tedy "šetřílkové". Tí co nic nemají a jsou chudí, ti zchudnout nemůžou. Proč zchudnou šetřílkové? Prostě proto, že peníze, což jsou potištěné papírky, nejsou ničím kryté a budou postiženy tzv. "inflací". Tedy porostou ceny. Proč rostou ceny? Na to je jednoduché vysvětlení.
Nejprve je potřeba si uvědomit co to jsou peníze. Pojem "peníze" se definuje jako univerzální zboží, sloužící ke směně za jiné zboží. V dávných dobách to byly v různých částech světa různé předměty, například mušle, korálky, ale také ženy nebo domácí zvířata. Později začali panovníci vydávat placaté kolečka, někdy s dírkou uprostřed pro navlékání (v Asii). Tomu se začalo říkat "mince". Slovo "mince" pochází z francouzštiny a znamená "štíhlý". Mince bývaly nejprve keramické, porcelánové (Čína), později v Evropě zlaté, stříbrné, bronzové. Tím začalo tzv. "krytí peněz". Panovník prostě nemohl technicky vydat více mincí než kolik měl kovu. V 19.století, v době válek se vymyslelo vydávání papírových náhrad, tzv. "bankocetlí", na kterých bylo napsáno, než onen kousek papíru bude kdykoliv směněn za tam uvedené množství zlata. Tím začala éra papírových peněz. I ty však byly kryty zlatými mincemi.
Vzpomeňme na 20.-léta minulého století. 11.listopadu 1918 skončila 1.světová válka. Následně začalo nové uspořádání světa. Versaillská smlouva nařídila Německu, že musí zaplatit mimo jiné 7000 tun zlata. Německo přišlo o rozsáhlá území v Evropě a kolonie. Německá měna se stala bezcenným kusem papíru. Jejich bankovky na novinovém papíru, jednostranně potištěné se měnily každý týden. Cifry na nich byly v milionech, bilionech, miliardách.... Papír na kterém byly natištěny měl větší hodnotu než natištěná částka.
Nové země v Africe a Jižní Americe, které vznikly z bývalých kolonií po 1. a zejména po 2. světové válce začaly zneužívat zlatého standardu, tedy faktu, že papírové peníze, jsou kryty zlatem, zlatými rezervami státu a že bylo možno papírové peníze směnit na zlato. Dělalo se to takto: nový africký stát (jihoamerické a asijské též) natiskly vlastní bankovky. Ty nebyly ničím kryté. Tyto barevné papírky směnily na dolarové nebo librové bankovky. Následně dolarové nebo librové bankovky si žádaly v USA nebo Británii vyměnit na zlato. Británie odstoupila od zlatého standardu rychle. USA odstoupily v roce 1975.
V Československu byl zlatý standard zrušen po revoluci 1948. Československá měna byla od té doby kryta prací dělnické a rolnické třídy (na pracující inteligenci se jaksi zapomenulo).
Od té doby má každá měna jen takovou hodnotu, jakou jí dává důvěra obyvatelstva. Postačí aby z nějakého důvodu důvěra uživatelů k nějaké měně poklesla a tím začne pád měny. Příkladů je strašně mnoho ... Venezuela, Argentina, dnešní Turecko. Pádem měny pochopitelně roste inflace, protože prodejci zboží a služeb logicky chtějí více. Pracující (též poskytují služby - vlastní práci), také chtějí více na mzdách. Stát se snaží napumpovat více oběživa do ekonomiky buď tiskem papírků anebo snižováním úroků a tím se roztáčí spirála inflace.
Vzpomeňte na rok 1990. Československá měna tehdy ztratila hodnotu. Kdo měl úspory, byly mu inflací znehodnoceny. Naopak, kdo měl nemovitost, chatu, pozemek, ten vydělal. Kdo měl nářadí nebo materiál použitelné k vydělávání peněz, ten vydělal.
Češi mají prý rekordně našetřeno. Je to dost možné, skoro pravděpodobné. Šetřílkové však o jejich úspory přijdou, prostě jejich naštřené úspory ztratí hodnotu. K čemu bude panu Šetřilkovi bankovní výpis s natištěnou cifrou 10,000,000 Kč, když si za tuto cifru koupí mnohem méně než v roce 2020 ?
Nejprve je potřeba si uvědomit co to jsou peníze. Pojem "peníze" se definuje jako univerzální zboží, sloužící ke směně za jiné zboží. V dávných dobách to byly v různých částech světa různé předměty, například mušle, korálky, ale také ženy nebo domácí zvířata. Později začali panovníci vydávat placaté kolečka, někdy s dírkou uprostřed pro navlékání (v Asii). Tomu se začalo říkat "mince". Slovo "mince" pochází z francouzštiny a znamená "štíhlý". Mince bývaly nejprve keramické, porcelánové (Čína), později v Evropě zlaté, stříbrné, bronzové. Tím začalo tzv. "krytí peněz". Panovník prostě nemohl technicky vydat více mincí než kolik měl kovu. V 19.století, v době válek se vymyslelo vydávání papírových náhrad, tzv. "bankocetlí", na kterých bylo napsáno, než onen kousek papíru bude kdykoliv směněn za tam uvedené množství zlata. Tím začala éra papírových peněz. I ty však byly kryty zlatými mincemi.
Vzpomeňme na 20.-léta minulého století. 11.listopadu 1918 skončila 1.světová válka. Následně začalo nové uspořádání světa. Versaillská smlouva nařídila Německu, že musí zaplatit mimo jiné 7000 tun zlata. Německo přišlo o rozsáhlá území v Evropě a kolonie. Německá měna se stala bezcenným kusem papíru. Jejich bankovky na novinovém papíru, jednostranně potištěné se měnily každý týden. Cifry na nich byly v milionech, bilionech, miliardách.... Papír na kterém byly natištěny měl větší hodnotu než natištěná částka.
Nové země v Africe a Jižní Americe, které vznikly z bývalých kolonií po 1. a zejména po 2. světové válce začaly zneužívat zlatého standardu, tedy faktu, že papírové peníze, jsou kryty zlatem, zlatými rezervami státu a že bylo možno papírové peníze směnit na zlato. Dělalo se to takto: nový africký stát (jihoamerické a asijské též) natiskly vlastní bankovky. Ty nebyly ničím kryté. Tyto barevné papírky směnily na dolarové nebo librové bankovky. Následně dolarové nebo librové bankovky si žádaly v USA nebo Británii vyměnit na zlato. Británie odstoupila od zlatého standardu rychle. USA odstoupily v roce 1975.
V Československu byl zlatý standard zrušen po revoluci 1948. Československá měna byla od té doby kryta prací dělnické a rolnické třídy (na pracující inteligenci se jaksi zapomenulo).
Od té doby má každá měna jen takovou hodnotu, jakou jí dává důvěra obyvatelstva. Postačí aby z nějakého důvodu důvěra uživatelů k nějaké měně poklesla a tím začne pád měny. Příkladů je strašně mnoho ... Venezuela, Argentina, dnešní Turecko. Pádem měny pochopitelně roste inflace, protože prodejci zboží a služeb logicky chtějí více. Pracující (též poskytují služby - vlastní práci), také chtějí více na mzdách. Stát se snaží napumpovat více oběživa do ekonomiky buď tiskem papírků anebo snižováním úroků a tím se roztáčí spirála inflace.
Vzpomeňte na rok 1990. Československá měna tehdy ztratila hodnotu. Kdo měl úspory, byly mu inflací znehodnoceny. Naopak, kdo měl nemovitost, chatu, pozemek, ten vydělal. Kdo měl nářadí nebo materiál použitelné k vydělávání peněz, ten vydělal.
Češi mají prý rekordně našetřeno. Je to dost možné, skoro pravděpodobné. Šetřílkové však o jejich úspory přijdou, prostě jejich naštřené úspory ztratí hodnotu. K čemu bude panu Šetřilkovi bankovní výpis s natištěnou cifrou 10,000,000 Kč, když si za tuto cifru koupí mnohem méně než v roce 2020 ?
