[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Nejjednodušší je z baterky honit dvojčinný měnič s výstupním napětím cca 100 až 200 V. Netřeba usměrňovat, ani stabilizovat, pokud kmitočet nebude na diody můstku moc vysoký. Zdroj PC se s takovým napětím spokojí. Horší je to se spotřebou. PC si podle osazení veme až 300 W. To je cca 35 A z baterie ...

Mě to připadá, že některý článek (či víc) může mít zkrat a tím proud neúměrně narostl oproti tomu co původně konstruktér toho vehementu předpokládal.

Má ta nabíjená baterka napětí? A kolik?

Mám video Schneider VRC660 , které mi přervalo pásek těsně u konce.
Dosud jsem se těmito mechanickými krámy nezabýval a tak nevím, je to obvyklý jev?
Mám se vtom vrtat a něco štelovat?

Také tento zdroj obsahuje obvyklou chybu. :( Kondenzátory C1 a C2 tak jak jsou zapojeny nestačí pro potlačení rušení (mnohokrát ověřeno). Je třeba tyto kondenzátory použít čtyři a zapojit je paralelně k diodám můstku. :!: Diody totiž spolehlivě pracují jako směšovač a dokáží produkovat razantní ruše...

Co použít jednoduchý tyristorový předregulátor a za ním 7812? Tak se nezatíží generátor víc než je nutné.
Jde o notoricky známé zapojení, ale pokud by přesto byl zájem, regulátor sem někam nahraju.

Ještě je také srovnávací metoda: střídavým proudem rozsvítit žárovičku a pak ze ss zdroje ji rozsvítit na stejný jas. Přitom je pak možno proud snadno měřit. Používá se to nejvíce pro měření proudu vysokých kmitočtů, kde se vhodné přístroje těžko shánějí. :idea: Žárovku je dobré použít s co nejmenší...

Použij LM317 jehož zapojení a údaje najdeš na http://www.national.com/ds.cgi/LM/LM117.pdf :!: Ještě lepší zapojení (s ochrannými diodami) podle obr.3 v http://www.hep.upenn.edu/SNO/daq/parts/lm317.pdf je trochu složitější, ale je odolné proti všem situacím na bastlířském stole. :beer: A také Belza p...

Zapojit v oscilátoru a změřit kmitočet.
Oscilátor stejný jako na zkoušení krystalů.

Když člověk upraví děliče zpětné vazby na víc než 12V tak to vypne přepěťová ochrana a zdroj nechodí. To znamená překopat další a další obvody.

Také jsem u některých zdrojů naměřil při zátěži jen 11 V. Stabilizace je vázána přednostně na 5V výstup a pokles při zátěži zcela nedorovná.
Bez zásahu do děličů uvnitř se to nedá zlepšit.
Jedině zkusit víc kusů zdrojů, některé dávají víc.

Mám poškozenou trosku z tohoto kanálníku. Chybí tam statory, ale jde je snadno vyrobit (je to ohnutý plíšek). Ložiska a rotorové plechy jsou v pořádku.
Takže pokud neseženeš nic lepšího, je k dispozici.

Je to cca 200 závitů vinutých těsně vedle sebe drátem 0,15 mm na trubce průměru 3 cm,
nebo 340 závitů vinutých na trubičku průměru 3mm, ale s šířkou vinutí 3 mm (mezi čelíčka a pak zapevnit lepidlem). Je to pak cca 6 m drátu.
Drát 0,15 bývá na cívkách starých stykačů, které nebyly impregnovány.

Normálním suchým článkům škodí i krátkodobé proudové špičky. Použitím měřiče kapacit olověných accu, který je dělán na proud desítky ampér se spolehlivě zkrátí život zkoušených suchých článků.

Nedoporučuji měřit kapacitu při proudu větším, než je 1/10 C.

Zajímavou fintu zkoušeli pro přenos při havárii v dolech. Do země se zarazí notný kus od sebe dvě zemnicí tyče a na ně se přivede výstup nf zesilovače (desítky watů stačí). Další tyče zaražené stovky metrů odtud stačí připojit na vstup zesilu a je tam použitelný signál. Bez vf techniky a chodí to i ...

Anténa na WiFi je popsána v http://www.pcsvet.cz/art/article.php?id=4082%20-- a výpočet v http://debaser.ath.cx/~atroz/docs/antenas/cantenna ovšem nejlepší anténa pro domácí stavbu je (vyzkoušeno) : http://www.mujweb.cz/www/aantena Pokud se týká rámové antény, tak rezonanční obvod se vždy sestává z ...