Ze starého smartphonu jsem vypreparoval display, který teď chci použít jako zdroj plochého světla - takovou příjemnou lampičku. Jako podsvícení je použito 12 diod, dvě šestice paralelně vyvedeny k napájení. Napájení 18V, odběr cca 35mA.
Jako zdroj bych rád použil 12V adaptér (případně samotnou nabíječku na mobil), nebo i 3,7V baterku z jiného smartphonu pro mobilní (přenosné) použití - věřím že při takovém odběru to nebude problém, volba zdroje by byla přepínačem + v poloze na adaptér by se zároveň baterka dobíjela. Hledám způsoby jak dosáhnout právě 18V. Napadl mě DC/DC měnič, ale chci tento zdroj světla zachovat co nejmenší, proto bych rád využil nějaký drobný DC/DC měnič, moc se ovšem neorientuji. Klidně bych udělal i vlastní měnič z smd komponent, ale přiznám že pokulhávám v teorii ačkoliv jsem shlédl dost videí na YT co se týká step up boosterů. Nevěřím si, že moje dosavadní znalosti dokáží problematiku dostatečně pokrýt, abych nenarazil na nějaký, pro mě nevyřešitelný problém.
Můžu použít MT3608 DC/DC konvertor? Případně pokud budu chtít měnit zdroj napětí, stačí nahradit potenciometr dvěma větvemi s rezistory s odpovídajícími hodnotami pro požadované napětí?
K nabíjení postačí předpokládám USB micro modul pro LiIon/LiPol, který bude napájen z adaptéru přes step down 12V/5V? Pak jen domyslet logiku přepnutí mezi adaptérem a baterkou.
EDIT: Místo přepínače mě napadlo použít komparátor, který by automaticky přepínal mezi zdroji podle toho jestli by bylo přopojeno napětí vyšší než má baterka, je to možné?
Napájení smartphone LED podsvícení
Moderátor: Moderátoři
Dobre a v pripade kdyz budu chtit pouzit i nabijec na tu baterku, je v celem zapojeni zem a minus baterky spolecne?
Predpokladam spravne, ze nabijec ma spolecnou zem zdroje nabijeni s minusem baterky, a jednoduse receno nabijeno je "jen plus" baterky proti zemi? Protoze v pripade pouziti komparatoru pro prepinani bych musel mit spolecnou zem pro oba zdroje.
Ale mozna to komplikuji jako obvykle a pro prepinani by stacil tranzistor?
Predpokladam spravne, ze nabijec ma spolecnou zem zdroje nabijeni s minusem baterky, a jednoduse receno nabijeno je "jen plus" baterky proti zemi? Protoze v pripade pouziti komparatoru pro prepinani bych musel mit spolecnou zem pro oba zdroje.
Ale mozna to komplikuji jako obvykle a pro prepinani by stacil tranzistor?
Jo , zem je společná.
Dál už jsem to nepochopil. Zkus to nakreslit.
Existuje jednoduchá možnost jak připojit a automaticky přepínat dva zdroje napětí. Na výstup každého zdroje dáš do série diodu v propustném směru. Obě diody spojíš(katodami). Potom na katody připojíš spotřebič. Ten zdroj, který má momentálně vyšší napětí, bude napájet zařízení. Tak můžeš spojit akumulátor s napětím 4V a adaptér 12V. Nevýhoda je úbytek na diodě.
Ale nevím, jestli potřebuješ zrovna tohle.
Dál už jsem to nepochopil. Zkus to nakreslit.
Existuje jednoduchá možnost jak připojit a automaticky přepínat dva zdroje napětí. Na výstup každého zdroje dáš do série diodu v propustném směru. Obě diody spojíš(katodami). Potom na katody připojíš spotřebič. Ten zdroj, který má momentálně vyšší napětí, bude napájet zařízení. Tak můžeš spojit akumulátor s napětím 4V a adaptér 12V. Nevýhoda je úbytek na diodě.
Ale nevím, jestli potřebuješ zrovna tohle.
Pokud stačí diody pak není třeba si to komplikovat. Úbytek napětí na diodách je zanedbatelný když ve výsledku používám měnič. Jen nevím jaký vliv by to mělo na vybíjející se baterku - nejspíš by nemohla napájet měnič o něco dřív než bez diody.
Udělal jsem jednoduché blokové schema jak bych to udělal, asi zvolím tu modrou 5V variantu, nemusím přidávat další měnič nebo lin. regulátor a nabíječky se dneska už válí všude. Jen ten přepínač domyslet.
Udělal jsem jednoduché blokové schema jak bych to udělal, asi zvolím tu modrou 5V variantu, nemusím přidávat další měnič nebo lin. regulátor a nabíječky se dneska už válí všude. Jen ten přepínač domyslet.
- Přílohy
-
- S tím že bych zvolil buď jen 5V konstrukci na klasické nabíječky a nebo 12V adaptér. (Ta 5V varianta je asi lepší)
Jo.
Je to všechno na hraně. DC/DC zvyšovací měnič funguje až od 3V. Z nabíjecího modulu leze napětí baterie někam dolů k 3,5V nebo níž. Nevím , kde je spodní hranice napětí než ochrana obvod vypne.
Takže úbytek napětí na přepínacích diodách není zanedbatelný. Byly by vhodné nějaké Schottkyho diody na proud kolem 5-10A. Mají menší úbytek než obyčejné diody. Dala by se použít dvojitá dioda ze starého zdroje pro PC. Na připojení větve +5V vlastně stačí i obyčejná dioda 1až 3A.
Měnič ze 3V na 18V/35mA může mít účinnost asi 70%. To by mělo proudově vyhovovat.
Je to všechno na hraně. DC/DC zvyšovací měnič funguje až od 3V. Z nabíjecího modulu leze napětí baterie někam dolů k 3,5V nebo níž. Nevím , kde je spodní hranice napětí než ochrana obvod vypne.
Takže úbytek napětí na přepínacích diodách není zanedbatelný. Byly by vhodné nějaké Schottkyho diody na proud kolem 5-10A. Mají menší úbytek než obyčejné diody. Dala by se použít dvojitá dioda ze starého zdroje pro PC. Na připojení větve +5V vlastně stačí i obyčejná dioda 1až 3A.
Měnič ze 3V na 18V/35mA může mít účinnost asi 70%. To by mělo proudově vyhovovat.
Koukam na to... Takova MBRS2545CT by mohla byt vhodna ne? Ma pri cca 30mA asi 210mV ubytek.
Samozrejme podle Digi key je spousty dalsich s daleko mensim ubytkem ale nejak je nejde sehnat (u nas vubec) za rozumnou cenu pri rozumnem mnozstvi.
EDIT: Mimochodem ten MT3608 funguje (mel by) uz od 2V akorat rozdil mezi vstupem a vystupem musi byt alespon 3V. Coz je u me splneno.
Zajimalo by me co se deje se zavernym proudem i kdyz je zanedbatelny, porad tam nejaky je, jaky ma vlastne na obvod vliv? Uplne si nedokazu predstavit jak to funguje ve vedeni kdyz mam pripojene dva zdroje ale k jednomu "pronika" velmi nizky proud? Nikde jsem nenasel vysvetleni.
Samozrejme podle Digi key je spousty dalsich s daleko mensim ubytkem ale nejak je nejde sehnat (u nas vubec) za rozumnou cenu pri rozumnem mnozstvi.
EDIT: Mimochodem ten MT3608 funguje (mel by) uz od 2V akorat rozdil mezi vstupem a vystupem musi byt alespon 3V. Coz je u me splneno.
Zajimalo by me co se deje se zavernym proudem i kdyz je zanedbatelny, porad tam nejaky je, jaky ma vlastne na obvod vliv? Uplne si nedokazu predstavit jak to funguje ve vedeni kdyz mam pripojene dva zdroje ale k jednomu "pronika" velmi nizky proud? Nikde jsem nenasel vysvetleni.
Tobě přes diodu z nabíjecího modulu nepoteče 30mA, ale spíš 300mA. Na věci to nic nemění.
Závěrný proud diody (je vidět,že jsi hloubavý typ) je v tomto případě zanedbatelný. Prostě ho buď "požere" nabíjecí modul nebo ho nepožere (nemá kudy odtéci) a napětí zvenku bude "závěrně" namáhat součástky uvnitř modulu napětím asi 2 až 5V. Jelikož závěrný proud je nepatrný, omezený a napěťové rozdíly jsou v řádu pár V, nic se nezničí.
Pokud bys chtěl mít jó jistotu, tak na výstup nabíjecího modulu zapoj zatěžovací odpor, který svede závěrný proud diody a vytvoří napěťový dělič s bezpečnou hodnotou napětí. Hodnota odporu asi 20 až 50k. To už je ale paranoidní, i když technicky snad správně.
Závěrný proud diody (je vidět,že jsi hloubavý typ) je v tomto případě zanedbatelný. Prostě ho buď "požere" nabíjecí modul nebo ho nepožere (nemá kudy odtéci) a napětí zvenku bude "závěrně" namáhat součástky uvnitř modulu napětím asi 2 až 5V. Jelikož závěrný proud je nepatrný, omezený a napěťové rozdíly jsou v řádu pár V, nic se nezničí.
Pokud bys chtěl mít jó jistotu, tak na výstup nabíjecího modulu zapoj zatěžovací odpor, který svede závěrný proud diody a vytvoří napěťový dělič s bezpečnou hodnotou napětí. Hodnota odporu asi 20 až 50k. To už je ale paranoidní, i když technicky snad správně.
No jasne, ja hlupak, ze me to nenapadlo. Pokud budu mit vystup 18V 35mA, ale vstup jen 3-5V nemuzu cekat ze bude vstupni proud jen 35mA...
Nicmene zajimal by me vzorec dle ktereho se da vypocitat vstupni proud. Podle datasheetu pri vstupnim napeti 5V a vystupu 18V ma deklarovanou ucinnost 90%+ (pri odberu 20-500mA). Chapu ze pri 3.2V (pocitam s ubytkem na diodach) ucinnost klesne, ale i pri 70% ucinnosti preci nemuze byt proud desetinasobny?
Mozna je to nesmysl ale pocitam takhle...uvazuji ze booster ma 100 ucinnost pak by na vystupu byl stejny proud jako na vstupu. Vstupni ale neznam, takze pocitam ze pokud je 35mA 70% vstupu pak vstup by mel byt 50mA..pak bych mel pocitat ze samotny booster bude mit taky vlastni odber. Nikde jsem ale nenasel jaky.
Nicmene zajimal by me vzorec dle ktereho se da vypocitat vstupni proud. Podle datasheetu pri vstupnim napeti 5V a vystupu 18V ma deklarovanou ucinnost 90%+ (pri odberu 20-500mA). Chapu ze pri 3.2V (pocitam s ubytkem na diodach) ucinnost klesne, ale i pri 70% ucinnosti preci nemuze byt proud desetinasobny?
Mozna je to nesmysl ale pocitam takhle...uvazuji ze booster ma 100 ucinnost pak by na vystupu byl stejny proud jako na vstupu. Vstupni ale neznam, takze pocitam ze pokud je 35mA 70% vstupu pak vstup by mel byt 50mA..pak bych mel pocitat ze samotny booster bude mit taky vlastni odber. Nikde jsem ale nenasel jaky.
Tvoje úvaha znamená, že výkon na výstupu měniče bude několikrát větší než dodaný příkon na vstupu. Kdybys to dokázal, takový Bill Gates by se proti tobě jevil jako neúspěšný lúzr, který by měl zanechat neúspěšného podnikání.
Když bude mít booster účinnost 100%, tak platí, že jeho příkon na vstupu je stejný jako jeho výkon na výstupu. Když budeš na výstupu mít 30V a 30mA, což je výkon 0,9W (P=U x I), tak do měniče musíš dodat taky 0,9W. A jelikož vstupní napětí máš desetkrát menší než výstupní, musí být vstupní proud naopak desetkrát větší, aby výkon(součin) zůstal stejný 0,9W.
Do ideálního měniče tedy poteče 300mA. P=3V x 0,3A=0,9W.
Hodnoty v příkladu jsem změnil, aby se to dobře počítalo z hlavy.
A teď je nutno započítat ještě účinnost reálného měniče, takže proud bude třeba o 20% větší.
Když bude mít booster účinnost 100%, tak platí, že jeho příkon na vstupu je stejný jako jeho výkon na výstupu. Když budeš na výstupu mít 30V a 30mA, což je výkon 0,9W (P=U x I), tak do měniče musíš dodat taky 0,9W. A jelikož vstupní napětí máš desetkrát menší než výstupní, musí být vstupní proud naopak desetkrát větší, aby výkon(součin) zůstal stejný 0,9W.
Do ideálního měniče tedy poteče 300mA. P=3V x 0,3A=0,9W.
Hodnoty v příkladu jsem změnil, aby se to dobře počítalo z hlavy.
A teď je nutno započítat ještě účinnost reálného měniče, takže proud bude třeba o 20% větší.
Nebuď k sobě tak kritický. Je takový zákon, že chytří lidé mají tendence se vnímat jako hloupější a podceňují se. A pochopitelně to platí i naopak. I tady na fóru je projev tohoto zákona dobře vidět, zejména ta druhá část. Někdo svou chybu neuzná a neuzná i když je do nebe volající. A celý svět se proti němu spiknul.
Ještě mě napadlo, jak je napájený ten panel podsvícení. Ze zdroje napětí 18V nebo ze zdroje proudu 35mA? Ledky totiž potřebují zdroj proudu nebo aspoň omezení proudu. Což může být i obyčejný odpor.
Ještě mě napadlo, jak je napájený ten panel podsvícení. Ze zdroje napětí 18V nebo ze zdroje proudu 35mA? Ledky totiž potřebují zdroj proudu nebo aspoň omezení proudu. Což může být i obyčejný odpor.
No jo, ale takova jednoducha vec... jako clovek co se zajima o elektro bych to mel vedet...nemluve o mnoha dalsich vecech, ktere neustale opominam a neuvedomuji si. Hodiny stravene a YT sledovanim videi a sbiranim vedomosti a pak vybleju takovou neuvazenou ptakovinu. 
Nejsem si jisty jestli je mirena ta otazka na puvodni zdroj co byl v mobilu - coz je nedohledatelne vzhledem k flex kabelum a navrhu desek (alespon na me urovni nemozne dohledat), nebo byl mireny na to jak jsem jej napajel - podsviceni jsem rozdelal, zjistil jake je cca min. napeti na dostatecne rozsviceni jedne diody (predpoklad byl cca 3V, coz odpovidalo), pak zjistil jak jsou diody zapojeny (dve seriove sestice paralelne) a nakonec napajel cele podsviceni (18V) a sledoval odber na zdroji a na MM (zdroj jsem mel omezeny na 50mA, ledky si brali 35mA).
Uz jsem narazil i na constant current LED drivery a premyslel jestli to budu potrebovat nebo ne...ale nedosel jsem k zaveru a rekl si ze to radeji vynecham at si to nekomplikuji.
Nejsem si jisty jestli je mirena ta otazka na puvodni zdroj co byl v mobilu - coz je nedohledatelne vzhledem k flex kabelum a navrhu desek (alespon na me urovni nemozne dohledat), nebo byl mireny na to jak jsem jej napajel - podsviceni jsem rozdelal, zjistil jake je cca min. napeti na dostatecne rozsviceni jedne diody (predpoklad byl cca 3V, coz odpovidalo), pak zjistil jak jsou diody zapojeny (dve seriove sestice paralelne) a nakonec napajel cele podsviceni (18V) a sledoval odber na zdroji a na MM (zdroj jsem mel omezeny na 50mA, ledky si brali 35mA).
Uz jsem narazil i na constant current LED drivery a premyslel jestli to budu potrebovat nebo ne...ale nedosel jsem k zaveru a rekl si ze to radeji vynecham at si to nekomplikuji.
Když budeš ledku napájet konstantním napětím vhodné velikosti, u bílé/modré třeba 3,00V , tak se nastaví nějaký proud. Dejme tomu, že to bude proud 10mA, což je OK. Když se nebude měnit okolní teplota, bude to fungovat podle představ.
Jenže v praxi může napájecí napětí trochu kolísat. A v tom je problém, protože zvýšení napětí třeba o 10% na 3,3V způsobí nárůst proudu třeba o 200% na 30mA.
Je to dané V - A charakteristikou diody.
http://jedla.4fan.cz/elektronika/zdroj_ ... proudu.phpTady je taková charakteristika nakreslená.
Ty tam budeš mít měnič, který bude, doufejme, mít opravdu stabilní napětí. Přesto bych přidal do série nějaký odpor. Měnič může mít překmity , teplota bude kolísat,... Uvidíš sám, jestli to bude nutné. Nevýhoda dalšího odporu je další ztrátový výkon, což při provozu z baterky vadí.
Jenže v praxi může napájecí napětí trochu kolísat. A v tom je problém, protože zvýšení napětí třeba o 10% na 3,3V způsobí nárůst proudu třeba o 200% na 30mA.
Je to dané V - A charakteristikou diody.
http://jedla.4fan.cz/elektronika/zdroj_ ... proudu.phpTady je taková charakteristika nakreslená.
Ty tam budeš mít měnič, který bude, doufejme, mít opravdu stabilní napětí. Přesto bych přidal do série nějaký odpor. Měnič může mít překmity , teplota bude kolísat,... Uvidíš sám, jestli to bude nutné. Nevýhoda dalšího odporu je další ztrátový výkon, což při provozu z baterky vadí.